“Výhodná“ sleva


Fakt, že právě v Prachaticích nepatří teplo k nejlevnějším, si uvědomuje i zdejší radnice. „Cena tepla pro rok 2010 zůstává téměř shodná. To znamená, že se zlevňuje na jeden gigajoul už s DPH o 4 koruny. Pokud by tedy nedošlo ke zvýšení DPH o jedno procento, snížila by se cena tepla zhruba o deset korun. Jenomže šest korun z toho pohltí zvýšení sazby DPH, nicméně i čtyři koruny mohou znamenat 200 až 250 korun za celý rok,“ potvrdil místostarosta Prachatic Martin Malý.
Ke zlevnění ceny tepla příliš nepomůže ani v loňském roce instalovaná turbína na výrobu elektrické energie z odpadního tepla. Tato úspora jde na vrub provozních nákladů samotného Tepelného hospodářství. Prachatičtí obyvatelé tedy zaplatí v letošním roce za teplo 729 koruny za GJ včetně DPH. „Obyvatelé sice jistě zaznamenali úsměvné snížení ceny plynu o 0,6 procenta od Nového roku, ale na druhou stranu došlo ke zvýšení tak zvaných fixních plateb za distribuci plynu, a to poměrně radikálnímu. To de facto požírá úsporu na ceně komodity. Zatímco v loňském roce jsme platili za distribuci plynu dva miliony korun, v letošním roce by to mělo být až sedm milionů korun. Ve výsledku to tedy znamená, že rozdíl mezi cenou plynu v roce 2009 a letos činí zhruba 400 tisíc z celkového objemu přibližně 40 milionů, které hradíme za plyn. To je problém jednozdrojového tepla,“ vysvětlil Martin Malý.


Uhlí není řešení


Podle něho je nejvyšší čas začít se zamýšlet nad novou koncepcí tepelného hospodářství v Prachaticích, i když připouští, že mnoho variant na výběr není. „Před koncem loňského roku se tím zabývala také rada města. Výsledkem je, že by v letošním roce měla vzniknout odborná komise, která by měla hledat možnosti zlevnění tepla v Prachaticích. To může být od radikálního přechodu na jiné médium, ať už se bude jednat o uhlí, nebo štěpku. V případě uhlí bychom si nejspíše příliš nepomohli, protože by to znamenalo jednak obrovské náklady na stavbu nové kotelny, ale především výrazný krok zpět z hlediska kvality ovzduší. Obdobné to může být se štěpkou,“ upozornil Malý.


Čím méně, tím dráž


Alespoň částečným řešením se jeví budování menších lokálních kotelen, které by spořily náklady na přenos. „Například se to týká lokality Pod Lázněmi, kde je menší odběr, přitom přenosová vzdálenost je značná. Mimo to dožívá horkovod a bude to znamenat další investice. Je třeba zvážit, zda nebude výhodnější vybudovat zde menší kotelnu u výměníku. To sice také bude něco stát, ale do budoucna by se výrazně snížily ztráty při přenosu tepla,“ naznačil Martin Malý jedno z možných úsporných opatření.
Je jasné, že s klesající spotřebou rostou náklady na výrobu a dodávku tepla. Neustále budou zbývat určité fixní náklady, které se příliš omezit nedají, ať už se to týká personálního obsazení v Tepelném hospodářství, mzdových nákladů nebo nákladů na celkovou tepelnou soustavu. „Jestliže Strakonice jsou schopny prodat milion dvě stě tisíc gigajoulů za rok a my jen sto třicet tisíc, je zřejmé, že objem nákladů u nás musí být vyšší i s ohledem na rozsáhlou přenosovou soustavu. Znamená to tedy vytipovat místa, kde lze stavět lokální kotelny, ale to bude jen část řešení, se kterým by mohla odborná komise přijít,“ naznačil místostarosta.
Připustil ale, že mnoho variant na výběr ani do budoucna v Prachaticích nebude.