Podle místostarosty Prachatic Martina Malého je diskutabilní, zda například využití štěpky. „Její cena se zvedla, a to několikanásobně, od doby, kdy po ní začala být poptávka. Stačí se podívat do Vimperka, kde jede kotelna na štěpku a už jsou zhruba sto korun za jeden gigajoul pod cenou tepla v Prachaticích. I štěpka začne být v budoucnu nedostatkovým zbožím,“ domnívá se Martin Malý.
Nabídky nových zdrojů tepla využili i Vimperští. Navíc se tak stalo v době, kdy suroviny pro výrobu štěpky byl poměrně dostatek. Zatím platí, že se Vimperku výroba ze štěpky vyplácí, i když i tady cena tepla oproti minulosti vzrostla. „Palivové náklady jsou nižší než u tepelných hospodářství, které vytápějí kompletně plynem. Nejen díky nižší ceně paliva, ale i minimálním ztrátám v rozvodech. Ve Vimperku jsou však bohužel vysoké náklady na amortizaci a splátky vysokých investic, které byly realizovány před 3-5 lety,“ uvedl Miroslav Rys ze společnosti Energie AG teplo, která je majitelem kotelny.
Jako hlavní zdroj pro výrobu tepla ve Vimperku je využívána štěpková kotelna o výkonu 3 MW. „Ta zabezpečuje zhruba sedmdesát pět procent výroby tepla. V zimních měsících zabezpečuje špičkovou výrobu plynová a olejová kotelna o výkonu 9,3 MW,“ doplnil Rys.
Z hlediska možnosti ovlivňování ceny tepla nemá město Vimperk tak docela svázané ruce. Neprodalo totiž kompletně celou technologii tepelného hospodářství, ale pouze její část. „Klíčové části zařízení, to jsou rozvody a plynovou kotelnu, jsme pronajali a provozovatel je podle smlouvy neustále modernizuje. V nájemní smlouvě mezi městem a společností Energie AG teplo jsou navíc ustanovení, podle nichž musí provozovatel městu na požádání prokazovat oprávněnost případného zvýšení ceny tepla. K teplu je nutné ještě dodat, že v ceně jednoho Gj je kromě normálních, provozních nákladů zhruba 100 korun splácení úvěru,“ dodal starosta Vimperku Pavel Dvořák.