Za teplo už mají obyvatelé Prachatic několik let platit méně, místo toho cena tepla rok od roku roste. Skutečně za to může v posledních letech jen zásah České národní banky a teplejší zimy, nebo je to zapříčiněno i investicemi do zateplení a tím pádem i nižším odběrem? Je skutečně vše v pořádku i v předimenzované soustavě a existuje vůbec nějaké řešení, jak dosáhnout na cenu tepla pod sedm set korun? Na to odpovídá Prachatickému deníku jednatel městské společnosti Tepelné hospodářství Prachatice Vladislav Zoch.


Není žádným tajemstvím, že minimálně část rozvodů tepelné soustavy je dimenzovaná na trojnásobný objem odebraného tepla. Je zřejmé, že to s sebou nese i ztráty. Nebylo by jedno z řešení předimenzované potrubí vyměnit za to, které víc odpovídá realitě?


Tak zvané řešení má část technickou a ekonomickou.


Výměna potrubí je ekonomicky nenávratná, to již počítali projektanti. Od kotelny přes kasárna je potrubí dimenzováno na původní produkci tepla. Řekneme ano, vyměníme je za menší dimenzi, tepelné ztráty sice poklesnou, ale samotný přínos na poklesu ztrát je ekonomicky nenávratný, jednalo by se o desetiletí. To není jádro problému, i když to není zanedbatelný prvek. Teď se spíše snažíme modernizovat výměníky a hlavně další instalaci kogenerace.


Mnohde můžete slyšet, že někdo přešel na systém dvoutrubky, ale nikdy jsem neviděl studii, že by dvoutrubka byla účelnější. Celkovou délku potrubní instalace nemění. Roztříštěnost zástavby Prachatic a tím i délka instalace jsou hendikepem.


Na ztráty jsem se ptal vzhledem k tomu, že jsou patrné při pohledu na zelené pruhy trávy v zimním období, které jasně ukazují, kudy potrubí vede.


Výměna potrubí za předizolované úspora je, o tom není diskuse, ale má to svůj vývoj. A samozřejmě záleží i na konkrétní lokalitě. I v Prachaticích je to místo od místa rozdílné. Když vezmeme centrum, tam jsou náklady na vytápění vyšší, ale za to my nemůžeme, jsou to kamenné domy, které památkáři zateplit nedovolí. Historické jádro je problém. Naproti tomu ideální lokalita je ulice Národní a hořejší část sídliště, kde se jedná o soustředěnou lokalitu, domy blízko u sebe nebo spojené. To je něco úplně jiného.


Pojďme od toho a vraťme se k částce, kterou máte oficiálně na stránkách Tepelného hospodářství, a to je částka 638 korun včetně DPH za GJ do konce roku 2016 za teplo v Prachaticích. Je k tomu celá investiční strategie včetně úkolů a toho, kdo za co zodpovídá. I z výročních zpráv vyplývá, že ze zadaných úkolů je až na personální audit a záležitosti týkající se dálkového řízení výměníků téměř vše splněno.


Je tam zmíněna částka 638 Kč/GJ, ale musíte sdělit úplnou informaci. Strategie vychází z reálného předpokladu prodeje 105 tis. GJ, kurzu koruny 25,5 Kč/EUR a komoditní ceny plynu 25,7 EUR/MWh.


Podstatné je jen to, že chceme určitou míru decentralizaci. Znamená to zahrnout do systému kogenerační jednotky. Konzultovali jsme to s energetiky, podle kterých by nebyl problém připojit menší kogenerační jednotky do nízkonapěťové sítě. V některých lokalitách jsou problémy s hygienou a jinde zase s hlukovou studií. Jedna z ideálních lokalit je zatím bez problémů a znamenalo by to instalaci kogenerace o výkonu 1 MW a tedy přínos do ceny cca 25 Kč/GJ. Tak že tuto myšlenku jsme zcela neopustili a stále sondujeme možnosti a zkušenosti z jiných míst. Při investici je nutné si uvědomit, že čím nižší výkon je instalován, tím vyšší jsou finanční náklady na instalovanou jednotku výkonu.


Jednoduše se dá říct, že se tak rychle nezaplatí?


Nedá sice tolik, trvá to déle, ale je to účelné. Uvidíme, budeme se o tom letos bavit. Jedna věc je přestavba výměníků, minimálně pilotní projekt a další věc, aby další kogenerační jednotka byla účelná. Z hlediska přínosu bych se ani nebál úvěru. Turbína už je dávno zaplacená, skončili jsme i se splácením úvěru, sama se zaplatila. V tom problém není, kogenerace se zaplatí za šest let v čisté návratnosti.


Drtivou většinu bytových domů v Prachaticích zásobuje teplem městská společnost Tepelné hospodářství Prachatice.Zůstaneme u kogenerací. Máme dvě instalované v loňském roce. Příslib daný v začátku loňského roku byl, že se to promítne zlevněním tepla v průměru ve výši dvaceti korun. Neberme teď skutečnost, že byla enormně mírná zima. Kogenerace jsou a docela mne překvapilo vysvětlení pana starosty, že přínos kogenerací, který je za loňský rok 5,5 milionu korun, vyšší nebude. A to i přesto, že v loňském roce byly v provozu od července. Předpokládal bych, a asi jsem nebyl sám, že v letošním roce bude přínos vyšší, když budou moci být v provozu delší dobu. Ale ono to tak není, proč?


To vysvětlím velice snadno. Kogenerace je výrobní jednotka s určitými limity, doba provozu není technickým limitem. Ale jsou zde cenové nástroje a z toho vyplývající čistý ekonomický efekt. Pokud máte do 3000 hodin provozu, pak prodáváte elektřinu za korunu. A z toho plyne příspěvek od operátora trhu 1,45 koruny. V případě, že se posuneme do jiného časového pásma provozu, což by odpovídalo 4400 hodin, tak bude za prodanou kilowatthodinu 80 haléřů a příspěvek od operátora je třeba 1,2 koruny. Když poženeme kogenerace na vyšší počet hodin, získáme sice mírně vyšší zisk zhruba o sto tisíc korun. Efekt nejde nahoru přímo úměrně době provozu. Jakmile se i nechtěně překročí limit tří tisíc hodin, klesnou tržby o půl milionu korun. Vše má své limity a není pravdivý argument nebo tvrzení, když už kogenerace máme, ať běží. To platí pouze pro optimální režim a to jsou ty tři tisíce provozního hodin na každou kogenerační jednotku při účelném využití tepla.


Proto se na to ptám, protože takové vysvětlení nikdy z oficiálních míst nezaznělo. Veřejnost pouze pracovala s informací, že kogeneracemi se zlevní teplo o v průměru dvacet korun i se započtením vlivu devalvace koruny. Selským rozumem, bez náležitého vysvětlení, pak člověk dojde k tomu, že když mi něco funguje polovinu roku, musí být za celý rok přínos vyšší. To podstatné, že kogenerace nebudou běžet celý rok a dokonce ani půl roku, už lidem nikdo neřekl.


Bylo to plánováno s tím, že hodiny provozu byly plánovány, bylo jasné i to, v jakém režimu kogenerační jednotky poběží. Při zpracování technické studie a vyhodnocení výběrového řízení byla hodnocena více než desítka technických a ekonomických parametrů. Členové výběrové komise si je rozhodně po dvou letech nemohou pamatovat. A starosta nemá na starost jen teplárnu.


Nicméně je předsedou dozorčí rady.


Nemůže vědět všechno, i když u toho byl. Pravdou a skutečností je, že kogenerační jednotky dávají v čistém 5,5 milionu korun. Což se promítá do ceny tepla částkou 65 korun včetně DPH. A proč to není vidět na ceně? Protože ČNB hnula s kurzem.


Jaký je přínos protitlaké turbíny?


Instalace první ze dvou kogeneračních jednotek v areálu tepelného hospodářství  Prachaticích v lednu 2014.Znovu v čistém zhruba 1,7 milionu korun. Tohle je ale závislé na počasí, kdy do ceny vstupuje ještě jeden faktor. Turbína je zapojená za parním kotlem a ten může být v provozu jen za určitých klimatických podmínek, jinak není možné ho udržet v provozu. Jeden rok vyrobila 800 megawatt, druhý ale 1200 megawatt. To znamená, že je závislá ne klimatických podmínkách. Nicméně to jako investice není určitě špatná záležitost. Pokud bychom se dnes měli rozhodovat o další investici, možná bychom se přiklonili spíše než k protitlaké turbíně ke kogeneraci, která může být v provozu i v létě. Ale je třeba říct, že ani v letním nemohou být plně v provozu ani obě kogenerace, neboť nelze účelně využít teplo. Odběr soustavy je totiž tak malý, že by narůstala nesmyslně teplota vody v soustavě, když není takový odběr. Proto se spouští kompletní kogenerace ráno od šesti do jedenácti, pak se jedna vypne a druhá se vypne kolem druhé odpoledne. Podstatné je to, že má výkon jednu megawattu a my chceme, aby jela na maximální výkon, protože čerpáme hodiny, chceme čerpat maximální peníze.


Jednoduché shrnutí tedy je, že kogenerační jednotky větší přínos mít letos nebudou?


Budou mít, i díky nižší ceně plynu, ale nebude to navýšení o miliony. Loni jsme byli nuceni jet i v nízkém tarifu, bylo to nouzové řešení, ale potřebovali jsme dosáhnout těch tří tisíc hodin. Letos máme k dispozici celý rok, proto chceme mít kogenerace výhradně ve vysokém tarifu a logicky by měla být vyšší i výtěžnost. V tomto ohledu se nelze vymlouvat na klimatické podmínky a na mírnou zimu. V létě se tím hřeje voda. Ale dokud může být v provozu parní kotel, preferujeme pro výrobu elektrické energie protitlakou turbínu, protože ji vyrobí levněji než kogenerace, které spotřebují hodně plynu.
Vrátím se k dalšímu využití kogeneračních jednotek. Tepelné hospodářství dostalo od vedení města za úkol zjistit možnosti instalace další kogenerace.

Máte už vytipované lokality, kde by se daly využít?


Nerad bych je v tuto chvíli jmenoval, protože tam to není dořešené s hygienou, případně s vlastníky objektu, po kterém by se vedl komín. Podle mne to je řešitelné, ale bude potřeba najít širokou shodu.

Množství prodaného tepla TH Prachatice
rok prodej v GJ

2004 ______________ 165 271
2005 ______________ 162 293
2006 ______________ 146 739
2007 ______________ 132 555
2008 ______________ 135 438
2009 ______________ 127 040
2010 ______________ 131 924
2011 ______________ 111 826
2012 ______________ 112 303
2013 ______________ 117 684
2014 _______________ 94 546

Průměrná cena 1GJ
v Prachaticích:

rok cena v Kč bez DPH

2004 ______________ 390,63*
2005 ______________ 431,92*
2006 ______________ 523,31*
2007 ______________ 538,56*
2008 ______________ 623,55*
2009 ______________ 643,52*
2010 ______________ 629,71*
2011 ______________ 638,44*
2012 ______________ 648,42*
2013 _____________ 632,69**
2014 _____________ 642,90**

* skutečnost
** kalkulovaná

Do průměrné ceny jsou započteny i domovní kotelny, které mají výrazně nižší cenu, průměrná cena je tak nižší.


Zeptám se přímo, je možná kogenerace u výměníku v Sokolovské ulici u DPS?


Otázkou není instalace, ale spíše to, co by se tím řešilo. Pokud se týká třetího bytového okrsku, tam není problém vytápění a dodávka teplé vody z CZT. Problémem je roztříštěná řídká malá zástavba. Mezi tím jsou různě dlouhé teplovodní kanály. V porovnání nákladů na soustavu Sadů a sídlištěm nahoře je to o zcela něčem jiném. Lokalita Sady tedy není vyloučená, ale mělo by to mít efekt zejména v letním období, kdy se pouze ohřívá voda. V létě už vypínáme celou jednu dlouhou větev, která vede z kotelny přes kasárna na Sady a Lázně. V kasárnách jsou tři obytné domy, Vishay a pak Sady. To celé už teď na léto vypínáme a voda běží z druhé strany, to se dá stihnout, protože jde jen o dodávky teplé vody pro Sady, v zimě to samozřejmě možné není. Tohle opatření nám dělá úsporu zhruba milion korun na ceně plynu. Ale bohužel ani to nestačí. Pokud by se řešily Sady nebo Lázně, pak jen samotná kogenerace by to neutáhla. Byla by třeba například malá kotelna plus kogenerace. To je příklad Lázní, kde by se dala instalovat malá kogenerační jednotka do 200 kw, abychom se mohli připojit do sítě nízkého napětí, a k tomu třeba 500 kw kotel. Tím bychom pokryli Lázně v teple a navíc prodávali elektřinu. Tím bychom se zbavili nutnosti rekonstrukce rozvodů, protože ta nás čeká. A dnes rekonstrukce rozvodů vyjde přibližně stejně, jako když budeme stavět malou kotelnu. Je otázkou z dlouhodobější perspektivy, co je lepší. Samozřejmě dnes nemůžeme garantovat, že výkupní cena elektrické energie bude nadále podporována tak, jak je, dokladem může být i fotovoltaika. Může se změnit i cena plynu.


Technické řešení, jak soustavě pomoci, tedy je buď nákladně rekonstruovat přenosovou soustavu, nebo ji rozčlenit a někde jít cestou decentralizace a menších kotelen v souvislosti s kogeneracemi?


Současně si je ale třeba uvědomit, že by se tím ubíral výkon hlavní kotelně. Buď to tam vyřadíme jeden kotel a dole uřízneme část soustavy. Do budoucna bude problém s celkovým instalovaným výkonem, protože se jedná o emisní povolenky. A ty jsou nějak státem řízeny, což nebudu komentovat. Je výhodnější to, co udělala například Klima, která vyřadila jeden kotel, spadla pod dvacet MW, nepotřebuje žádné limity na povolenky, což je možná a pravděpodobná cesta naší kotelny.


Takže technická řešení jsou možná a jsou i realizovatelná, ale znamená to změnit filosofii jedné hlavní kotelny a dlouhých rozvodů na rozdělenou soustavu s více menšími kotelnami a kratšími rozvody?


Je třeba zdůraznit jen do určité míry. Centrální soustava není hloupost, ale na druhé straně má své limity. A když se na tu naší podíváme celkově, pak jsou určité lokality, které by možná už snesly samostatný zdroj.


Takže cokoliv se odpojí kontrolovaně, může to mít přínos?


Neřekl bych cokoliv, ale určité segmenty ano. Konkrétně Lázně a Sady jsou lokality, které jsou k řešení.


Jsou i nějaké limity, které by mohly omezit další instalace kogeneračních jednotek?


Ano, je nutné jasně říct, že takové kroky je potřeba sladit s elektrizační soustavou.


A teď cena plynu, jak to funguje. Tepelné hospodářství obchoduje a nakupuje plyn, údajně za lepší ceny. Nakupujete plyn na celý rok, nebo postupně, nebo ho zaplatíte předem?


To, že bychom ušetřili na ceně plynu tím, že bychom nakoupili veškerý plyn na celý rok předem, není úplná pravda. S výchozí cenou plynu na burze neuděláme my nic, není to naše zásluha nebo provinění. My jsme s naším dodavatelem plynu prodlužovali smlouvu s tou podmínkou, že budeme moci nakupovat plyn tak zvaně na krátko, nebo si cenu fixovat. To znamená, že burza nabízí plyn na určité časové období za nějakou cenu. Vy si můžete tu cenu zafixovat. My jsme si v loňském roce zafixovali o dvě eura nižší cenu plynu na letošní rok. Nedělám si z toho zásluhy, protože to burza nabídla a umožnila.


Navíc je možné cenu kombinovat s tím, že část plynu si objednáte za cenu fixovanou a část nakoupíte tak zvaně nakrátko. My jsme si vybrali možnost nakoupit 75 procent plynu za fixovanou cenu. Nákup v letním období je spíše okamžitý. Pokud máte plyn v zimním období za 25 eur a v případě fixace na celý rok ho budete mít za tuhle cenu. Ale v létě je přímý nákup za nižší ceny, třeba za 21 nebo i 18 eur. Jenomže v létě se spotřebuje nějakých dvacet procent celoroční spotřeby. To znamená, že při fixaci na celý rok dostaneme lepší cenu, ale je potřeba zvážit jestli se vyplatí tohle, nebo vzít na fixaci první a poslední čtvrtletí a druhé a třetí nakoupím plyn na krátko. Obojí je možné a obojí s sebou nese jak klady, tak zápory. Okamžitou cenu plynu může ovlivnit celá řada neznámých jak nahoru tak dolů a nikdo to nedokáže odhadnout. V letošním roce jsme zafixovali cenu 24,55 eur za MWh a pro příští rok máme část nakoupenu za nižší cenu. Pochopitelně nevíme, co udělá s kurzem eura ČNB.


Kdy se to platí?


Až při dodání.


Není možné to zaplatit předem?


Byla by to hloupost, proč bychom tam posílali peníze?


Protože vám mezi tím může ČNB změnit kurz?


Pozor, vy si tím fixujete eura za megawattu. Ale jestli vám banka změní kurz, tak logicky zaplatíte víc v korunách.


A na to se ptám, není lepší zaplatit určitý objem plynu předem, a pak mi nehrozí, že při změně kurzu koruny zaplatím víc? Sice bych, pravda, zaplatil něco, co v tu chvíli nemám, ale zase bych nedoplatil na změny kurzu eura?


Anebo naopak. Když zaplatím předem kurz 27,5 a příští rok klesne na 27,3, a co vám kdo řekne, že jste zločinec, protože jste prostě ten dvacetník prodělal. To by se klidně mohlo stát. Ještě k zálohám za teplo. Ty lidem nikdo nemění. To je trochu fikce. Ti, kteří jsou v SVJ, nám neplatí žádné zálohy a možná tak budou doplácet. Ale těm, kteří jsou v městských nebo družstevních bytech, se letos bude vracet čtrnáct milionů korun. Je to prostě proto, že zálohy zůstaly stejné jako v minulých letech a nepropálilo se víc plynu nejen vlivem zimy ale hlavně vlivem výroby elektrické energie turbínou a kogenerací. Ta nám na tržbách přinesla 14,5 milionu korun. A ta celá byla věnována k dobru zákazníkům do ceny tepla. Cena snižuje variabilní náklady, což vám můžeme dokladovat. Bezprostřední dopad na jednotkovou cenu tepla je 5,5 milionu korun, tedy 60 až 65 korun s daní. Hospodářský výsledek této aktivity je 5,5 milionu.


Podstatné je, kolik skutečně do tepla doputuje, a to není dvanáct milionů, ale 5,5 milionu korun z kogenerace. Ještě k ceně plynu. Může to ovlivnit i výběr dodavatele?


Podle mého názoru dojde k výběrovému řízení na dodavatele plynu. Ale bude se to týkat až následujících let. Máme v současné době podle mého názoru kvalitního dodavatele, který cenám rozumí, takže by to mohlo být jen pro určitý přehled, zda je skutečně nejlepší, nebo ho někdo překoná a nabídne lepší podmínky.


Kdo je v tuto chvíli dodavatelem?


Je to společnost VNG Energie, která je řekl bych v tuto chvíli třetím největším hráčem na trhu.


A teď tedy zpět k výhledu. Pořád je tu částka 638 korun za GJ do konce roku 2016. Starosta Martin Malý sice tuto částku zpochybnil, že ji on nikdy neřekl a nebyl si ani jist, kdy vznikl materiál, který s touto částkou počítá. Osobně se domnívám, že tento materiál vznikl někdy ve druhém čtvrtletí 2013?


Jednu věc jste neudělal, což mne mrzí, a to je to, kdy tato prognóza vznikla, a to je rok 2013.


Ale to se z toho materiálu nikde nedočtu?


Na konci je datum.


Kde?


Vy hovoříte o tom, že je to strategie Tepelného hospodářství, a ta byla projednána 5. června 2013, proč to neuvádíte?


Ale tenhle datum nikde není?


Ale je, tohle je materiál pro pracovní zastupitelstvo.


To možná je, ale to není totéž, co je na vašich webových stránkách, kde žádný datum není. Proto jsem se ptal a rovnou jsem panu starostovi řekl, že předpokládám, že tohle vzniklo někdy ve druhém čtvrtletí 2013 a evidentně jsem se strefil. O tom ale není spor. Pokud už budu vycházet jen z oficiálních informací na vašich webových stránkách, pak je tam jasně stanoveno co, kdy se má udělat a jaký to bude mít dopad do ceny tepla. I z toho, z jaké ceny se při úvahách vycházelo. Což byla skutečnost začátku roku 2013. Kdy byla cena tepla 784 korun za GJ. Následně se uvádí, že se podařilo snížit tuto cenu na částku 739 korun a je zřejmé, že navržená opatření mají do konce roku 2016 snížit jednotkovou cenu tepla až na 638 korun za GJ, tedy o 101 korunu.


To platilo ovšem při prodeji tepla 105 tisíc GJ a tehdy platné ceně plynu.


Sám říkáte, že se vám daří cenu plynu snižovat?


Na cenu plynu se nemůžeme vymlouvat, ta sice není konstantní, ale nijak fatálně cenu tepla neovlivňuje.


Je mi jasné, že pan starosta se v tuto chvíli zaštiťuje jednak nejteplejší zimou za posledních padesát let a zásahem ČNB. Intervence ČNB je věc známá od konce roku 2013, takže celý loňský rok to je jasná věc, totéž by se dalo říct o letošním roce a do úvahy můžeme vzít i to, že intervence potrvá minimálně celé první pololetí příštího roku. Takže víme, že koruna neposílí, že prodej tepla bez ohledu na klima by měl být nižší.


Pan starosta se ničím nezaštiťuje, ale uvádí ekonomická fakta. Jsou určité faktory, které to mohou dál ovlivnit, což je zateplení dvou základních škol, bazén už je pryč.


Ještě bych se vrátil ke kogeneraci, nebyla by od věci kogenerační jednotka na Huláku. Pokud se hovoří o přihřívání vody na koupališti, úplně od věci to není. Do naší soustavy by zapadla, a pokud by se dala napojit na elektrizační soustavu, není to problém. To je však na uvážení města.


Zpátky k výhledu. Zateplení už se musí začít projevovat, protože školy jsou z větší části zatepleny.

Březen sice ještě nemáme kompletní, ale za leden a únor bytové domy byly srovnatelné a městské organizace za dva měsíce ušetřily asi 600 GJ.


Znovu to shrnu, při vědomí toho všeho a možnosti stejné zimy jako v loňském roce bude prodej tepla stejný, ne-li nižší. Zmínili jsme zateplení dvou škol, v plánu je zateplení DPS Skalka a jednoho z domů v kasárnách. Další zateplování neberu do úvahy, protože buď se jedná o malé domy, nebo objekty s vlastní kotelnou. Takže propad v prodeji tepla tam asi bude?


Může být, ale nemusí být, ještě máme před sebou druhou část zimy.


Já jsem říkal, že je to za předpokladu, že bude zima stejná, jako v loňském roce. Kurz koruny jiný nebude, naopak jste plyn koupili levněji.


To, co se nám podařilo v nákupu plynu, nám tak vyrovnává pokles koruny. To znamená, že se dostáváme na původní cenu zhruba 740 korun. Ale při dvacetiprocentním propadu v prodeji tepla, kdy jsme prodali 94 tisíc, to musím považovat za úspěch.


Takže jakou cenu najdou lidé na vyúčtování příštího roku, a oklikou se tak dostávám k zálohovým cenám. Nebylo by fér, kdyby zálohová cena byla vyšší a víc odpovídala skutečnosti?


Pro letošní rok to je fér. V roce minulém a předminulém jsme nevěděli, co přijde. Letos je to jinak, protože cena 740 korun je skutečně dosažitelná, i když bude zima stejná, jako v loňském roce, v tomto směru to nevidím jako nekorektní chování vůči zákazníkovi.


Jak to chcete dosáhnout?


Už jsem řekl, že je levnější plyn, který eliminuje kurzovní nárůsty. My jsme účtovali za jednotku tepla zhruba 772 koruny, a to je přesně to, co udělal kurz koruny, jinak bychom nezvyšovali i při tom dvacetiprocentním propadu.


Znovu, jak to chcete udělat, přece kurz koruny vám neudělá rozdíl víc než třicet korun?


Ale udělá. Vezměte si dvě eura na megawattu, tak to je dnes 2 krát 27,5 krát 1,21, což je 66 korun na megawattu, děleno 3,6 na GJ, takže minimálně 20 korun. Nižší cena, která by měla přinést úsporu pro obyvatele, bohužel pouze kompenzuje zásah ČNB, nic víc.


Opakuji, jste schopni se dostat na cenu 638 korun? Z investiční strategie vychází, že za předpokladu splnění všech úkolů klesne cena o 101 korunu na zmíněnou částku. Buďme ale v realitě, aktuálně jsme na ceně 772 koruny, takže jak dosáhnete snížení na 672 koruny?


Pokud nebude mimořádný exces v počasí nebo plynu, je cena 739 korun dosažitelná.


Ale o té se nebavím. Mluvím o jiné ceně?


Já opakuji, že výchozí předpoklady byly prodej 105 tisíc a skutečnost je 94 tisíc. O ceně plynu a kurzu koruny již bylo řečeno dost.


Dobře, nebavme se o částce 638 nebo 672 koruny, ale o ceně pod sedm set korun?


Musel by být jiný prodej, ale ten asi jiný nebude.


Takže jak je to s cílem vedení města dostat se s cenou tepla pod sedm set korun?


Zmínil jsem další kogeneraci. Řešení je pak už jen v technických a personálních opatřeních. Cena pod sedm set korun, pokud se nestane nic mimořádného, není nedosažitelná. A zatím nikde nezaznělo, že důležitá je i celková částka za rok, která je podstatná.


Ale přece to, že budete lidem vracet čtrnáct milionů korun, není díky tomu, že vy byste teplo zlevnili, ale že se méně protopilo. To by bylo sakra špatné, aby za méně spotřebovaného tepla zaplatili víc?


To jsou dvě věci, které jdou proti sobě, pokud jde dolů prodej, jednotková cena jde nahoru, protože fixní náklady mají nějakou hladinu. To, že lidé zaplatí v celkovém součtu méně, to není jen o tom, že byla mírná zima, ale že se do toho promítly i další věci. Spotřeba technologické páry klesla na dvacet pět procent, uzavření jedné větvě milion korun, spotřeba elektřiny klesla o jeden a půl milionu korun. Ale to všechno převyšuje propad prodeje.


Jaký plánovaný objem prodaného tepla pro letošní rok?


Zhruba 95 tisíc GJ.


Takže přibližně stejné, jako v loňském roce. I se započtením úspor, které by mělo přinést zateplení městských objektů?


Ano.


To ale přece nemůže být stejné?


Jak to můžete tvrdit? Pokud bude trochu jiná zima na konci roku, bude to stejné. Vzhledem k tomu, že se bavíme počátkem dubna, tvrdím, že po čtyřech měsících letošního roku budou výsledky lepší než v roce 14.


Ano, když bude víc mrznout, prodá se víc. Snažím se vycházet ne z teplot, ale z technických parametrů a ty po zateplení jiné budou, to se snad shodneme?


Technické podmínky některých budov mohou být jiné, ale vždy musíme vycházet z teplot a jejich rozložení v roce.


Takže když vezmu, že to tak je, musí se to projevit?


Může to být třeba až tisíc GJ, ale nakonec to nemusí být vůbec významné. Když se zateplí domy v Národní ulici, tak jejich zateplení je téměř neznatelné. Ale když se zateplovaly staré panelové domy ve Zvolenské ulici, ten pokles byl obrovský, protože se jednalo o staré domy s jinou stavební technologií. Na Národní byla znát hlavně výměna oken, zateplení se už tolik neprojevilo. Je třeba vidět i to, že stamiliony korun investovaných do zateplení domů jsou i investicí do tepla. Pokud si někdo klade otázku, jestli město nějak mohlo lidem pomoct, pak jednoznačně odpovídám, ano a také to udělalo. Jak město, tak SBD do zateplení a výměny oken investovaly stovky milionů korun, což se projeví nižší spotřebou. Ta s sebou logicky nese vyšší jednotkovou cenu, ale také celkovou sumu, která je pro lidi nižší.


Ale pro to to lidé přece dělají, aby platili méně, že mění okna a zateplují, protože víc toho dělat nemohou?


Ale vždyť platí méně, ne sice za jednotku, ale celkově za rok. Nejen vlivem klimatu.


Když se zkusíme podívat na pár let dopředu, je zřejmé, že už mnoho domů zateplit nezbývá a tam, kde se to udělá, už se s velkým poklesem prodeje počítat nedá. Troufnu si říct, že to, co zateplit lze, je z 98 procent, možná víc, hotovo. Z tohoto pohledu co do výkyvů v odebraném teple je soustava vcelku stabilní. Bazén jede na sebe, jsou tu dvě kogenerační jednotky, s cenou pomáhá protitlaká turbína, tak si říkám, co ještě může pomoct, aby cena tepla šla dolů? Nic jiného mne nenapadá, než zásadní technické řešení v podobě delimitace soustavy?


Je to kogenerace. Když přidáme další kogenerace, bude záležet na výkonu. Byli jsme se podívat v jiných teplárnách, kde mají cenu 580 nebo šest set korun, ale při spotřebě tepla na metr 0,42 GJ. Takže v konečném důsledku platí o dvacet až třicet procent za rok na byt víc než v Prachaticích. A o čem se budeme bavit, o jednotkové ceně, nebo o celkové roční částce?


Podle čeho si tedy mají lidé nastavit zálohy na teplo?


Samozřejmě podle celkové částky za rok.


Ale na vašich stránkách je už i pro letošní rok zálohová cena 739 korun?


A ta není nereálná.


Takže když z ní vyjdu a řeknu si, dám si zálohy, ať nežeru, na 750 korun, tak budu v mínusu?


Tak Vám majitel domu 10 Kč/GJ vrátí. Ale pokud si ji nastavíte tak, jak ji má nastavenu SBD nebo městská správa domů, tak vám vrátí třeba i třináct tisíc korun. Vy si nemůžete stavět zálohy jen podle jednotkové ceny, ale i podle spotřeby.


Projevují se nějak v prodeji tepla také prázdné městské byty?


Změnila se celkově sociální a věková struktura obyvatel, to znamená jiné nároky na dodávky tepla. A samozřejmě, že volné byty se určitým způsobem projeví.


Takže město se chová vlastně stejně, jako někteří nájemníci, kteří bydlí uprostřed domu a vypnou si topení, protože je vytápějí z okolních bytů. Ti ostatní pak doplácejí na takové jednání a město svým způsobem volnými byty zdražuje teplo ostatním nájemníkům?


Bez komentáře. Ale samozřejmě to nějaká tisícovka GJ bude. Co je sto bytů, to jsou dva až tři domy. Stačí jednoduchá matematika, o kolik se přichází na teple neobsazenými byty. Logicky musejí být prázdné byty v prodeji tepla znát.


Když už jsme u volných bytů a panelových domů na sídlišti, máte alespoň rámcový odhad, kolik domů by se mohlo od CZT odpojit?


To se nedá jednoduše říct, neexistují ukazatele, které by to mohly alespoň naznačit.


Dá se tedy říct alespoň to, kolik panelových domů je na sídlišti buď družstevních nebo ve vlastnictví SVJ a jak velký výpadek v prodeji by hrozil tím, že domy přejdou od dodávek tepla a teplé vody od centrálního zásobování například k tepelným čerpadlům?


Může to být odhadem tak polovina na sídlišti. Pro případné odpojení hraje roli nejen úvaha o tepelných čerpadlech, ale i o možnosti malých plynových kotelen. Závislé je to ale od toho, kudy vede plyn, kde jsou přípojky, pak se jedná o dimenzích přívodu elektrické energie a podobně. Ale je třeba říct, že lidé v domech nemají obvykle žádné znalosti, když se od soustavy odpojují. Náklady na zřízení tepelných čerpadel jsou jedna věc, druhá pak jejich účinnost. Ani my technologii jako takovou nepopíráme, máme v rámci Tepelného hospodářství dvě tepelná čerpadla. Otázkou je skutečná účinnost, ne ta, o které se hovoří v letácích. V našem případě máme tepelná čerpadla umístěná uvnitř výměníků, kde nasávají teplý vzduch od stropu, což je využívání tepla z technologie. Nemá ale smysl ochlazovat vzduch příliš, protože by to znamenalo opětovně odběr tepla z technologie. Takže v určité výši ochlazujeme vzduch ve výměnících na teplotu 21 stupňů a topný faktor se pohybuje kolem 4. Pro čerpadla jsou to ale skleníkové podmínky. Takže jestli bude někdo tvrdit, že mají čerpadla v obytných domech stejnou účinnost při teplotách dvacet nebo patnáct stupňů pod nulou, pak to fixe. Už při plus pěti stupních účinnost není dobrá a je potřeba zapínat elektrokotle. Technologii jako takovou nepopíráme, ale brát ji jako nosný prvek není reálné. Ohřát s tím vodu ano, temperovat na jaře nebo na podzim také, ale v zimních měsících je to už špatně. Jako řešení centrální soustavy to není reálné. Alternativní zdroje neprokázaly žádnou úsporu, pokud jde o roční náklady. A to jsem schopen doložit.

Zálohová cena bez domovních kotelen v Kč/GJ:

rok cena bez DPH
s DPH
2007 560,50
588,53
2008 (od 1.1.) 637,45
694,82
2008 (pd 1.10) 672,45
732,97
2009 672,45
(DPH 9%) 732,97
2010 662,65
(DPH 10%) 728,92
2011 650,20
715,22
2012 687,91
(DPH 14%) 784,22
2013  681,93
(DPH 15%) 784,22
2013 (od 1.4.) 642,72
739,13
Fakturovaná cena
2012 680,45
(DPH 14%) 775,71
2013 666,86
(DPH 15%) 766,89
2014 671,40
(DPH 15%) 772,11