Při pohledu do archivu novinových článků za několik let, ve kterých se řešila otázka ceny tepla v Prachaticích, je zjevné, že se za celou dobu vedení města nepodařilo splnit sliby dávané svým obyvatelům, a to, že cena tepla se výrazně sníží.


Ze všech článků lze vysledovat jedno, a to neustálý pláč nad klesající spotřebou a výrobou tepla, opakované přísliby, jak bude teplo levnější, co vše se pro to bude dělat. A to vše uzavřeno opakovaným konstatováním, že to z nejrůznějších objektivních příčin dopadlo přesně naopak a cena se spíše zvyšovala.


A jiné to není ani po odečtech a vyúčtování dodávek tepla za rok 2014. Jak celkový vývoj a sliby hodnotí prachatická radnice, na to jsme se ptali starosty Prachatic Martina Malého.


Nedá mi na úvod nepoložit otázku, kdy konečně se přejde od slov k činům?


Ty činy již začaly, tuším před dvěma roky. Bylo to rozhodnutí tehdejšího zastupitelstva, že městskou společnost tepelné hospodářství ani neprodá, ani nepronajme, a že má smysl, aby ji město nadále vlastnilo a mohlo si ohlídat tento segment na trhu. Ale současně také konstatovalo, že je potřeba s tím něco dělat. Stav, kdy cena tepla byla nekonkurenceschopná, se musel změnit a je třeba udělat něco radikálního. Ne jen opravovat trubky, když to zjednoduším, ale udělat skutečně něco zásadního, co stav může změnit.


To se stalo a bylo rozhodnuto o instalaci kogeneračních jednotek. Ty byly dokončeny a předány do zkušebního provozu v červnu loňského roku. Vždycky jsem ale říkal a z článků to také vyplývá, že pokud se nezmění počet prodaných gigajoulů a nezmění se cena plynu, tedy vstupních limitních faktorů, tak dojde k tomu, že se sníží cena tepla o určitou částku. A to se nestalo. Navíc jsem netušil, že k těm dvěma zásadním faktorům se přidá ještě jeden, a to sice zásah České národní banky ve vztahu k české koruně a Euru. To jsou tři faktory, které mají na cenu tepla zásadní vliv.

Nebýt kogenerace, teplo by bylo podstatně dražší


Pokud by tyto tři faktory zůstaly nezměněné a Tepelné hospodářství prodalo stejný objem jako v roce 2013, kdy jsme tuto diskusi vedli naposledy, protože od roku 2013 do 2015 běžel proces instalace kogeneračních jednotek, a Tepelné hospodářství prodalo stejné množství teple, tedy kolem 117000 gigajoulů, jsme dnes na zcela jiné ceně, než jsme. Souhra nepříjemných faktorů, které se seběhly v jediném okamžiku, způsobily to, že jsme ten slib, ne že nemohli splnit, ale museli jsme ho odložit.


Jen k tomu řeknu jednu věc, kdybychom kogenerační jednotky nenaistalovali, pak ta nejteplejší zima v roce 2014 a zřejmě se opakuje i na začátku letošního roku, mám pocit, že by v tuto chvíli Tepelné hospodářství neexistovalo, protože by bylo trháno na kusy. Důvod je jednoduchý. Pokud by zastupitelé nerozhodli o instalaci kogeneračních jednotek a ty v loňském roce nebyly v provozu, byla by cena za teplo 895 korun. Ano, současná cena po přepočtení je vyšší, než jsme očekávaly, ale opakuji, je to dáno faktory, které jsme nebyly schopni ovlivnit, tedy enormně teplá zima, která znamenala o devatenáct procent nižší výrobu tepla, a podepsala se na nárůstu ze 766 na 771 korun za gigajoul, což je zhruba pět korun. Ale osazením kogeneračních jednotek jsme zabránili podstatně větší katastrofě, kdy by cena narostla až na 895 korun.


Ona to ale tak docela pouhá pětikoruna není. Pokud se podívám na vyúčtování a na fakturovanou cenu tepla za loňský rok, a srovnám to za další dva předchozí roky, pak v roce 2012 jsme byly na ceně za jeden gigajoul 775,713 koruny, rok poté 766,889 koruny a v roce 2014 je to sice 772,11 koruny, nicméně zálohová cena byla stejná, jako v roce 2013, a to 739 korun. Nikde nebyla ani zmínka o tom, že by cena tepla mohla nebo měla opět narůst. Takže lidé v Prachaticích si stavěli zálohy na základě zálohové ceny tepla a také na základě vašich slibů, že teplo klesne nejprve o až sto korun a následně alespoň v průměru o dvacet korun na gigajoul. V tomhle světle je nárůst ceny ještě větší.


Zálohy nájemníkům nikdo neměnil a v případě ročního vyúčtování došlo k úspoře 14 mil. Kč, což je i efekt kogenerací. Je potřeba brát skutečnou fakturovanou cenu a tam je rozdíl skutečně jen zhruba pět korun ve srovnání s rokem 2013.


Opakuji, že jediná informace o ceně tepla, kterou mohou lidé v Prachaticích najít na stránkách tepelného hospodářství, je ale těch 739 korun z roku 2013, které měly platit i pro rok následující. Navíc v lednu loňského roku, kdy se instalovala první ze dvou kogeneračních jednotek, což bylo již po intervenci ČNB, jste sliboval průměrné snížení ceny tepla o dvacet korun. Místo toho ale cena vzrostla o, jak říkáte, zhruba pět korun.


Jenomže v lednu minulého roku jsem ještě netušil, že dojde v prodeji tepla k propadu ze 117 tisíc GJ na 94 tisíc gigajoulů. A to je faktor, který nikdo neovlivní.


Už v té době bylo zjevné, že je zima mírnější a totéž už víme o letošním prvním čtvrtletí. Byl bych velmi nerad, abychom se za rok bavili nad novými tabulkami s konstatováním, že byla zase teplejší zima a došlo k dalšímu poklesu prodeje tepla. A zase bychom se odvolávali na teplou zimu, protože to tak docela jen tou teplou zimou není. Je to také o tom, že městská správa domů a bytů udělala to, co měla udělat již mnohem dřív, a to že do zbytku městských instalovala měřáky tepla. Navíc část bytů bude osazena až letos do konce března. Sám jednatel MSDB přiznává, že ve chvíli, kdy nájemníci dostali na radiátory měřáky, přestali topit pánu Bohu do oken a prostě začali s teplem šetřit. Je to i tím, že město připustilo instalaci kogenerace do plaveckého bazénu. A bude to i o tom, že se v příštím roce projeví úspory v teple tím, že se nyní zateplují a mění okna hned na dvou základních školách. Pak musím opět položit stejnou otázku, jakou jsem kladl před několika roky i jednateli tepelného hospodářství, zda se vůbec někdo zabývá analýzou, kolik se těmito kroky uspoří tepla a o kolik logicky klesne jeho prodej? Ukazuje se totiž, že stále neexistuje kvalifikovaná prognóza, alespoň ji tedy zatím nikdo kompetentní nepředložil, kam až může prodej tepla klesnout a jak na to bude město, potažmo jeho společnost tepelné hospodářství reagovat, tedy jiným způsobem, než zvýšením ceny tepla. Mimochodem, také odříznutí soustavy od kotelny v Klimě a zefektivněním provozu TH mělo znamenat pro odběratele, že cena tepla klesne. Opět se tak nestalo.

Cena 638 by byl zázrak a zázraky se nedějí

Pak se musím ptát, co chce město a jeho společnost udělat pro nižší cenu bez ohledu na faktory, které to mohou ovlivnit, protože ty cenu ovlivní všem. Teplejší zimy mohou trvat dalších deset let, dá se předpokládat, že cena plynu také nebude výrazněji klesat. Jasné je i to, že intervence ČNB bude trvat minimálně do pololetí příštího roku. Méně prodaného tepla bude určitě v souvislosti s již zmíněným dalším zateplováním městských objektů a kogenerací v plaveckém bazénu. A když se kdokoliv podívá na webové stránky městské společnosti tepelné hospodářství Prachatice a otevře si Investiční strategii podniku, pak se dočte, že do konce roku 2016 by měla být cena tepla včetně DPH na částce 638 korun. Pane starosto, jaký zázrak máte v záloze, abyste téhle ceny dosáhli?

Cena tepla v roce 2015 ze sekundárního okruhu 638 korun, to je úplný nesmysl.


Pokud si tuto informaci vaši odběratelé tepla přečtou na oficiálních stránkách městské společnosti a budou s takovou cenou počítat, tak se skutečně mohou dostat do situace, že jim pak přijde doplatek deset, patnáct, dvacet tisíc a najednou se ocitnou před neřešitelným problémem.


O této částce jsem nikdy nemluvil, vždy když jsem hovořil o možném snížení ceny tepla, pak to vždy bylo o snaze dostat se s cenou tepla pod sedm set korun za gigajoul. O částce 638 korun za gigajoul jsem nikdy neřekl ani slovo, protože vím, že je to v roce 2015 nereálné. Tepelné hospodářství s.r.o. deklaruje tuto cenu na konci roku 2016. Bylo by dobré se potkat po tomto termínu a diskutovat zda se nám to podařilo, nebo ne, co jsme pro to udělali a co ne.


Ale Tepelné hospodářství někdo řídí a to, jak se k této částce dospělo, se mohou obyvatelé města a odběratelé tepla jasně dočíst včetně toho, kdo je za jednotlivé dílčí kroky odpovědný a že, cituje: Strategie byla konzultována, schválena a bude kontrolována vedením města, tak aby sliby nezůstaly pouze na papíře, a výsledek pro obyvatele Prachatic byl zřejmý a zásadní, při zachování kvality života v našem městě. To není evidentně částka vycucaná z prstu, vychází z jasně navržených a evidentně schválených opatření. Máme tedy necelé dva roky do splnění, a proto se ptám, kde se stane onen zázrak, když to do teď nešlo? A mrzí mne, jestli to vidíte poprvé.


Je to částka uváděná na konci roku 2016, respektive od roku 2017. Tedy bez mála za 2 roky. Budou následovat další opatření, které dokáží cenu opět o něco snížit. Tepelné hospodářství má veliké ambice. Já bych byl s vyjádřeními o výši ceny opatrnější. Záměrně vždy z opatrnosti uvádím cenu pod 700 Kč/GJ. Když se to podaří lépe, budu jen rád.


Pravděpodobně se počítalo se zapojením kogeneračních jednotek, protože strategie vznikala nejspíše začátkem roku 2013. Nicméně již v té době jsem upozornil vás, pane starosto, jakožto představitele města a politické reprezentace, že pokud nesplníte své sliby, lidem to bude citelně vadit, jelikož slibů o levnějším teple už za posledních šest let slyšeli celou řadu. Ať už to bylo odpojení od Klimy, instalace protitlaké turbíny, výměny potrubí, tepelná čerpadla a v konečném důsledku i kogenerační jednotky za více než třicet milionů korun, nic z toho zatím výrazný efekt na peněženky obyvatel Prachatic až tak nemělo. Ukazuje se, že to všechno dohromady prostě nestačí. Proto bych rád věděl, jaký zázrak se stane, byť by se nemělo jednat o cenu 638 ale v uvozovkách pouze 684 korun včetně DPH za gigajoul?


Minulé vedení radnice, bylo naopak prvním vedením, které mělo odvahu udělat s cenou tepla v našem městě něco zásadního, a tak zpustilo projekt změny technologie, osazením kogeneračních jednotek do systému výroby tepla, který se ukázal skutečně smysluplným a efektivním.


Známe alternativní způsoby vytápění v našem městě s výrazně nižší jednotkovou cenou, ale celoroční náklady jsou v dané lokalitě srovnatelné nebo vyšší. Jednotková cena není úplně spolehlivým indikátorem nákladů na vytápění bytů za kalendářní rok. Tuto skutečnost jsme si ověřili i u různých tepláren ve městech, kde není provedeno zateplení budov v té míře jako v Prachaticích. I při výrazně nižší ceně za GJ (např. 600,-Kč/GJ), dosahují roční náklady na vytápění o 20-30% výš než v Prachaticích. Pokud chceme mluvit o tom, že něco zanedbáváme, pak by bylo dobré, zajistit si fakturované částky u konkrétních bytů v jiných městech. Výsledkem i přes to že mají nižší cenu za jednotku tepla, mohou platit více. Co třeba stejně veliký byt v panelovém domě v Táboře, nebo Jindřichově Hradci?

"Minulé vedení bylo první, které s cenou tepla mělo odvahu něco udělat," Martin Malý, starosta Prachatic


Cílem, který jsem vždy říkal a který jsem deklaroval, je dostat se s cenou tepla pod sedm set korun, protože to je konkurenceschopná cena. Těch sedm set korun je částka, ke které se blíží například Jindřichův Hradec, Tábor, Vimperk, Volary a ostatní další teplárny, které vyrábějí dokonce z uhlí nebo biomasy a podobně, to znamená, že svůj tepelný zdroj mají levnější, než je plyn. Proto beru sedm set korun jako konkurenceschopnou částku a naším cílem je dostat se ještě pod ní. Myslím si, že to není nereálné. Jen když budu počítat, co se stalo mezi roky 2013 a 2014, i přesto, že poklesl objem tepla včetně vlivu kogenerací, pak kdyby nebylo intervence ČNB a kurz Eura zůstal na stejné úrovni 25,7 koruny, tak jsme měli teplo za 740 korun, tedy o 31 korun nižší, než byla vypočtená. Jen intervence ČNB udělal ztrátu na jednotkové ceně za gigajoul 31 korun.


Ale s tímto nečekaným faktorem se musí vypořádat všechny teplárny v České republice, ať už jednou na plyn zcela nebo jen zčásti. A přesto i při výrazně nejteplejší zimě za řadu let zpátky je jasné, že lidé na teple výrazně ušetří. Vezměme například zmíněný Vimperk. Ano, teplo tam společnost Energie AG Teplo Vimperk vyrábí zčásti ze štěpky a zčásti v plynové kotelně, ale slovy zástupce společnosti, i kdyby štěpku neměli, cena by až tak výrazně nenarostla. Důvod je vcelku jednoduchý, jedná se o velkou společnost, která má plyn za jiné ceny, než za jaké je zřejmě nakupuje tepelné hospodářství v Prachaticích. A přestože investovala a investuje do tepelné soustavy a i ve Vimperku se zateplovaly a zateplují velké objekty, dochází ne k odlivu zákazníků, ale dokonce se do jejich soustavy další zákazníci připojují. A byť došlo v letošním roce k navýšení ceny tepla, dlouhodobě ji společnost držela pod sedmi sty korunami. Bylo by možná podstatné říci i to, co udělalo město Vimperk samo ještě před prodejem tepelného hospodářství společnosti Energii AG a co za stejnou dobu v soustavě udělalo město Prachatice. Vimperk zainvestoval změny v rozvodech, instalace předávacích stanic a vybudování štěpkové kotelny, nový vlastník pak jen dokončil započaté investice a dál modernizoval a zefektivňoval celou soustavu. Zatím co v Prachaticích jsme setrvali na zhruba stejné soustavě předimenzované na trojnásobný prodej tepla a kilometrů trubek, které zcela nepochybně každý pozná, kudy vedou i v tuhých zimách, protože nad nimi jsou zelené pásy trávy.


Distributor plynu byl vybrán na základě výběrového řízení. Distributor nám dává možnost nákupu za fixní cenu a stejně tak i možnost nákupu za cenu dle plovoucího vzorce. Předpokládáme ke konci roku 2016 opětovné výběrové řízení.


Změna v soustavě ze čtyřtrubkového na dvoutrubkové vedení je hodně odborné téma, které má jak své zastánce, tak odpůrce. To posoudit neumím, ale znám lidi, kteří to ve Vimperku kritizují, protože je v některých segmentech nevýhodná. Vzpomínám si na situaci, kdy jsme jednali se společností, která měla zájem si od nás tepelné hospodářství pronajmout a tehdy deklarovala cenu pod sedm set korun. Nicméně počítala s prodejem tepla v objemu 130 tisíc gigajoulů. Ve chvíli, kdy jsme jim dokázali, že takový objem tu nikdy nebude a že se můžeme pohybovat na úrovni kalkulace 110 nebo 105 tisíc gigajoulů, společnost o to přestala mít zájem. Zjistila, že ani jí to nevychází. Nelze posuzovat dvě odlišná tepelná hospodářství a jejich soustavy. Není možné jednoduše porovnat Vimperk a Prachatice.

Rozdílností je celá řada, od počtu odběrných míst, přes nadmořskou výšku, klimatické podmínky, délku rozvodů a ještě s otazníkem, jak dalece jsou předimenzované nebo ne. To, že v Prachaticích jsou rozvody předimenzované, to je prostě fakt, protože před pětadvaceti roky jimi proudilo 300 tisíc gigajoulů a dnes je to 94 tisíc. Dochází k výměnám předizolovaného potrubí v místech, kde je plánována rekonstrukce ulice, nebo kde se ví o četnějších haváriích, že řešení nesnese odkladu. To znamená, že k výměně se nepřistoupilo jako k celku. Mohli jsme si vybrat, zda nainvestujeme 35 milionů do trubek, nebo do dvou kogeneračních jednotek. V dané chvíli nám lépe vycházela kogenerace a skutečnost správnost rozhodnutí potvrdila v tom, že cesta kogenerací je správná. I to vlastně zmiňovali jako jedinou možnou zájemci, kteří chtěli tepelné hospodářství koupit.


Já se domnívám, že firmy, které by tu v případě prodeje tepelného hospodářství hospodařily a neudělaly by nic jiného, tedy koupily kogenerační jednotky, byly by dnes ve zcela stejné situaci, jako jsme my. Maximálně s tím rozdílem, že pokud se jedná o velké korporace, měly by možná cenu plynu jinou, jinak by na tom byly stejně. Nejteplejší padesátiletá zima spolu s intervencí ČNB způsobily to, co řešíme.


Mohu snadno uvést příklad, jak by vypadala cena v případě, že by ČNB neprovedla zásah vůči koruně. Pokud by tedy byla výroba na úrovni 104 tisíc GJ, zůstala cena Eura 25,70 koruny a plyn bychom měli za cenu letošního roku, dostáváme se na cenu 677 korun včetně DPH, tedy výrazně pod limitem sedmi set korun. Opakuji, že nastal souběh nešťastných faktorů.


Jaký je vlastně přínos kogeneračních jednotek do ceny tepla? V poslední době se hovoří o různých částkách?


Pokud budu mluvit o jednotkové ceně za gigajoul, pak se jedná o částku kolem 60 korun.


V téhle souvislosti se zmiňuje částka dvanácti milionů korun, které kogenerace vydělají. Kogenerace stála zhruba 32 miliony korun, takže si na sebe vydělají maximálně do dvou let?


Pozor, tak rychle to být nemůže, protože se zaprvé nejedná o čistý zisk, zadruhé přínos promítneme do ceny tepla. Po odečtení veškerých nákladů je částka, kterou kogenerace přispívá do ceny tepla zhruba 5,6 milionu korun. Těch uváděných dvanáct milionů korun je příjem z prodeje elektrické energie jako celku za obě kogenerační jednotky. Z toho je třeba odečíst výrobní náklady, které tržbu pokrátí. Ve výsledku kogenerace v čase a limitech přinesla kolem pěti a půl milionu korun ročně.


To znamená, že účet za zimu 2015 by měl být výrazně nižší, protože kogenerační jednotky poběží delší dobu, než tomu bylo v loňském roce?


Ve skutečnosti se podařilo u obou kogeneračních jednotek dosáhnout optima, což je 3000 hodin. Rozdíl ale je v čase, ve kterém běží. Optimum je, když běží v době, kdy je vyšší výkupní cena za vyráběnou a dodávanou elektrickou energii. Sice obě jednotky naběhaly ty tři tisíce hodin, ale ne obě v optimálním čase.


Pomáhá kogenerace nejen finančně s prodejem energie, ale i výrobou a dodávkami tepla do soustavy?


Kogenerační jednotky, které tu máme, vyrobí zhruba 30 tisíc GJ z těch 94 tisíc prodaných. Není možné to skládat po segmentech, že za kolik se vyrobí teplo z kogenerační jednotky a kolik se utrží za elektřinu. Pokud bychom to oddělili, pak vychází, že teplo vyrobené z kogenerace je dražší než z plynové kotelny, protože se jedná o odpadní teplo. Ale přidáním efektu prodané elektrické energie je celkový přínos 5,5 milionu korun.


Když jsme u těch modelů, kolik se v letošním roce prodá tepla?


Je to počítáno na 104 tisíce, ale už dnes víme, že to tak nebude, spíše to bude blíže skutečnosti loňského roku, tedy kolem 95 tisíc GJ.


V současných 95 tisících je kogenerace bazénu?


Ano, ta v tom započtena je.

Pokud bude letošní zima stejná, prodej tepla může být ještě nižší


Pak tam asi nebude snížení spotřeby způsobené zateplením obou základních škol. Můžeme se tedy dostat ne na skutečnost loňského roku, ale pod devadesát tisíc prodaných gigajoul a budeme znovu v situaci, zase jsme prodali méně, zleňovat se nebude. Předpokládám, že Tepelné hospodářství nakupuje plyn co nejlevněji. Intervence ČNB bude rozhodně po celý letošní rok. Pokles prodeje se projeví i vlivem osazení měřidel v městských bytech a bude se dokončovat další dílčí zateplování. Jsem sice velký laik, ale pokud se zopakuje stejná mírná zima, troufnu si říct, že se s prodejem tepla dostanete pod devadesát tisíc GJ.


Tak velký vliv by to být nemělo, ale pravdou je, že za uvedených podmínek bychom se mohli pohybovat někde v rozmezí 90 až 95 tisíc prodaných GJ. A je pravdou i to, že investicemi do našeho majetku, pokud se týká výměny oken a zateplování sami cenu uměle zvyšujeme.


Instalace poměrových měřičů tepla nepřináší nic nového oproti termoregulačním ventilům, které jsou osazeny od roku 2004. Jejich účinek bude spíš psychologický.


Nicméně, jak uvedl zástupce Energie AG Vimperk, zateplování je spíše přínosem, zejména když je plánované a navíc v podstatě kompletní, protože nedochází k poklesům odběru tepla a soustava už bude víceméně stabilní. Navíc, stejně jako město, každý normálně uvažující člověk udělá maximum pro snížení výdajů na domácnost, a to včetně výměny oken, zateplení, termoregulačními ventily, výměnou baterií za pákové, sprchového koutu za vanu a podobně. Ostatně ze všech stran slyší, jak je nutné s energiemi šetřit. A když to udělá, dočká se tak akorát vyšších cen.


Město se chová podobně, i v našich objektech jsme postupovali stejně. Pokud se týká kogenerace v plaveckém bazénu, osobně jsem před tím varoval a upozorňoval jsem, že to může udělat až pět korun na gigajoulu, což se i potvrdilo. Na druhou stranu je to přínos pro sportovní zařízení.


Vraťme se znovu k navrhované ceně do konce roku 638 korun za GJ. Podle vás tedy není reálná, byť je to strategie tepelného hospodářství?


Je to ambiciózní cena Tepelného hospodářství za 2 roky. Já bych byl ve vyjadřování opatrnější.


Přesto je takto uvedena a podle všeho odpovídá skutečnosti roku 2013, čemuž odpovídají i úkoly a termíny, které mají ke snížení na tuto cenu vést. Oněch 784 koruny za GJ je totiž cena tepla za první čtvrtletí roku 2013. V následujícím období byla cena snížena na 739 korun. A jak je uvedeno dále, měl být přínos kogenerace vyrobeným teplem a prodanou energií 63 procent, tedy 63 korun do ceny tepla. Ve výsledku tak má být cena z původních 784 korun při výrobě 105 000 GJ stlačena na těch 638.


Opakuji, že o takové částce jsem nikdy nemluvil a podle mého názoru je v této chvíli nereálná. Nevím, co by se muselo stát, abychom se na takovou cenu dostali. Vždy jsem, a to velmi opatrně, hovořil o ceně pod sedm set korun a ještě za dodržení určitých již dříve zmíněných předpokladů.


A to ještě nemluvíme o ceně teplé vody.


Neustále se hovoří o jednotkové ceně za gigajoul. Ale nikde už se tolik nemluví o tom, že lidé ušetřili celkový finanční obnos vydaný za teplo jako takové. Jednotková cena za GJ je jedna věc, ale při pohledu na přehled celkových plateb za teplo, téměř všechny domy zaplatily za loňský rok méně v celkovém objemu, než v roce před tím, protože se prostě protopilo méně.

Množství prodaného tepla TH Prachatice
rok               prodej v GJ

2004               165 271
2005               162 293
2006               146 739
2007               132 555
2008               135 438
2009               127 040
2010               131 924
2011               111 826
2012               112 303
2013               117 684
2014                 94 546


To dá rozum, že by měl člověk zaplatit méně, když také méně odebere?


Ano, ale to jsou spojené nádoby. Když bude vyšší objem prodaného tepla, bude nižší cena za jednotku, když bude nižší objem prodaného tepla, bude vyšší jednotková cena.


Vždy je to o úhlu pohledu. Lidé zaplatí za loňský rok méně, než za rok předcházející. To v každém případě, byť jednotková cena vzrostla vlivem nižšího prodeje tepla.


Argument, že cena se sníží za předpokladu, že se prodá alespoň stejné množství tepla, přece nemůžete myslet vážně, alespoň do doby, než bude soustava co do úniků a nečekaných výkyvů stabilizována. Jinak tenhle předpoklad nemůže fungovat a ani pak to nebude stoprocentní, při vědomí výkyvů počasí.


Letos zateplíme ještě důchoďák a speciální školu, další investice do zateplování bude poslední dům u Agrobanky a pak ještě jeden na Krumlovské, ale ten má vlastní kotelnu, takže do objemu prodaného tepla to mít dopad nebude. Dá se říct, že se zateplováním město v letošním roce na svých objektech skončí. Myslím, že už nyní prošlo Tepelné hospodářství s cenou tepla zásadním zatěžkávacím testem. Prakticky vše je zatepleno, přišla nejteplejší zima za posledních 50 let, cena plynu byla nadprůměrná a navíc nám Česká národní banka zdevalvovala naší měnu. Mám pocit, že víc negativních faktorů v jeden okamžik už se nikdy nepotká. Dá se říci, že to byl z tohoto pohledu nejtěžší rok pro tuto firmu a cenu tepla. Horší situací by byla asi už jen válka, nebo hromadné odpojování odběratelů, což může být cílem konkurence.


Do určité míry, a možné ne malé, může objem tepla změnit i investice do kolonie pod Lázněmi. Tam se dlouhodobě hovoří o změnách. Jak to bude?


Tam má Tepelné hospodářství plánovanou investici do kompletní výměny potrubí. Zvažovala si i malá plynová kotelna, ale jeví se to tak, že vzhledem k rozptylovým podmínkám to nejspíš nebude možné. 

A co lokalita Na Sadech, i to je poměrně náročná lokalita zejména, pokud jde o teplou vodu. Plánuje se tam něco udělat, nebo se bude jen čekat, až se minimálně soustava teplé vody rozpadne, protože se lidé odpojí a dají si do bytů vlastní bojlery?

Na to je třeba se zeptat jednatele tepelného hospodářství.


Dostanu tedy konkrétní odpověď, co uděláte, aby se teplo dostalo pod sedm set korun?


K tomu nám musí být více nakloněny určité okolnosti. Za prvé by musela skončit intervence ČNB. Pak se nám musí podařit nakoupit plyn za levnější cenu, jako je tomu v letošním roce. V loňském roce jsme plyn nakupovali za 26,3 Eur, letos máme plyn za 24,55 a na příští rok máme zemní plyn nakoupený opět o něco levněji, takže to jsou faktory, které na cenu tepla mají vliv. A pochopitelně se nesmí zásadním způsobem snížit objem prodaného tepla. Osobně si myslím, že jakmile přestane intervence ČNB, skutečně můžeme hovořit o hranici sedmi set korun.

V letošním roce přilepší kogenerace jen o trochu víc


Bavili jsme se o tom, že kogenerace přinesly do systému 5,5 milionu korun v loňském roce. Kolik to bude v příštím roce?


Myslím si, že to bude podobný objem, ale to bude otázka spíše na TH, protože nevím, jak se měnily výkupní ceny zelených bonusů a jakým způsobem dojde k nepatrnému optimálnímu nastavení kogenerace v průběhu roku. Podle mých informací to ale do celkového objemu větším přínosem nezasáhne.


Omlouvám se, ale teď tomu nerozumím. Pokud kogenerace běžela od července, pak za celý rok by měl být přínos vyšší?


Vím, ale tři tisíce hodin znamená provoz na čtyři měsíce v roce, po zbytek roku mají kogenerační jednotky stát. Spouštějí se v určitých časových intervalech ve dne, neběží celých dvacet čtyři hodin.


Provozní hodiny kogenerací jsou stanoveny na základě optimálních finančních výnosů. Časová pásma provozu kogenerační jednotky jsou v délce 3000 nebo 4400 hodin a jsou v přímé souvislosti s jednotkovými výkupními cenami elektřiny a tvoří tak nejvýhodnější ekonomický efekt. Při srovnání obou těchto režimů je ekonomický přínos téměř totožný.


To nejde, aby se tedy využívaly na dotápění teplé vody a odstavily s kotle?


To bylo, loni v létě byly kotle v podstatě odstavené a po celou dobu až do září běžely kogenerační jednotky.


To nemohou běžet delší dobu?


Provoz je závislý na výkupní ceně, tedy toho zeleného bonusu, se po třech tisících hodinách rapidně sníží. A aby se z toho dostalo stejně, musely by běžet šest tisíc hodin, pak se to jakoby vyrovná. Jenomže to znamená, aby jednotky jely na plný výkon a opotřebení je pak tak veliké, že bylo spočteno, aby běžely jen na tři tisíce hodin. A stejně je to v bazénu.


A nejde tedy využít následně kogenerace místo k prodeji elektrické energie k výrobě tepla?


Ne protože by se tím smazal výsledný efekt. Teplo vyrobené samostatně z kogeneračních jednotek je dražší, než z plynového kotle. To už jsem zmínil.


Dá se tedy říct, že větší přínos z kogenerace, než necelých šest milionů korun není a ani nebude?


Přesně tak.


Není to málo?


Je to optimální, maximálně dosažitelný objem, který odpovídá našim předpokladům.


A protitlaká turbína pořád funguje?


Ano, její přínos je kolem 2,5 milionu korun na tržbách, ze kterých se do soustavy započte zhruba 1 milion 600 tisíc korun po odečtení nákladů.


Existuje tedy v tuto chvíli nějaké technické řešení?


Jediné, které jsem zadal TH, je možnost nainstalovat ještě jednu kogenerační jednotku, aby přínos nebyl necelých šest milionů, ale vyšší. Na zváženou je pořízení jednotky i její případné umístění. Pokud hovoříme o částce kolem pěti až šesti milionů korun z kogenerací, je to padesát až šedesát korun do jednotkové ceny tepla. Další jednotka by mohl znamenat dalších až třicet korun, a to už je velmi blízko hranici sedmi set korun. V takovém případě bychom byli schopni dlouhodobě držet cenu kolem sedmi set korun bez toho, abychom se museli obávat podobných extrémů a výkyvů. Tenhle podnět už tedy TH dostalo, protože se ukázalo, že kogenerace opodstatnění má a nemyslím si, že něco jiného je schopno přinést stejně velký efekt.


Při zachování již zmíněné předimenzované soustavy. V minulosti se odešlo od varianty stavby druhé kotelny na jiném místě, která by minimalizovala ztráty v přenosu tepla. Nicméně jedná se o tak velkou investici, že by výsledný efekt ztrácel smysl. Neprošel ani návrh využívat kotelnu v Klimě po přestavbě na štěpku. Odmítla se privatizace i pronájem TH.


Samotná změna dimenzí rozvodů CZT je ekonomicky nenávratná, a proto probíhá postupně v rámci oprav potrubí.


Víte třeba o tom, že právě v této době zřizuje městskou kotelnu s centrálním zásobováním teplem sousední Freyung? Kdyby to viděli jako neefektivní a neekonomické bez budoucnosti, tak by to určitě nedělali. Myslím, že obyvatele sousedního Německa nelze podezírat z nějakého socialismu. Je tam kolem toho poměrně veliká kampaň a lidé jsou z tohoto počinu radnice nadšení. I přes všechny průvodní bolesti a investice si myslím že CZT v Prachaticích i obecně ve světě má budoucnost. Je to určitý luxus, když člověk přijde domů, nemusí se starat o teplo a teplou vodu. Nemusí se starat o topivo a ani o nový kotel když starý doslouží.

Průměrná cena 1GJ
v Prachaticích:

rok      cena v Kč bez DPH

2004          390,63*
2005          431,92*
2006          523,31*
2007          538,56*
2008          623,55*
2009          643,52*
2010          629,71*
2011          638,44*
2012          648,42*
2013          632,69**
2014          642,90**

* skutečnost
** kalkulovaná 
Do průměrné ceny jsou započteny i domovní kotelny, které mají výrazně nižší cenu, průměrná cena je tak nižší.

Zálohová cena bez domovních kotelen v Kč/GJ:

rok                  cena bez DPH
                             s DPH
2007                      560,50
                             588,53 
2008 (od 1.1.)         637,45
                             694,82
2008 (od 1.10.)       672,45
                             732,97
2009                      672,45
(DPH 9%)              732,97
2010                      662,65
(DPH 10%)             728,92
2011                      650,20
                             715,22
2012                      687,91
(DPH 14%)             784,22
2013                      681,93
(DPH 15%)             784,22
2013 (od 1.4.)         642,72
                             739,13

Fakturovaná cena

2012                      680,45
(DPH 14%)             775,71
2013                      666,86
(DPH 15%)             766,89
2014                      671,40
(DPH 15%)             772,11
 

Kdyby nastalo to, co nám hrozilo v případě, že bychom neměli kogenerační jednotky a byla by pak cena tepla bez pěti korun 900, tak v této fázi by začal naprosto nekontrolovaný proces rozpadu celé soustavy. Ten ve svém důsledku by měl obrovské dopady na ty, kteří by v soustavě zůstali až do konce. Z největší pravděpodobností ani elektrická přenosová soustava fakticky nedovolí, aby bylo celé město řešeno alternativním zdrojem v podobě tepelných čerpadel. Pravděpodobně by to nebylo možno zajistit ani osazením plynových kotelen do jednotlivých domů, protože k nim ani plynové rozvody v tuto chvíli nejsou. Nekontrolovatelný rozpad soustavy by měl obrovský dopady na jednotlivé domy. Není možné to řešit ani řízeným způsobem, jako to bylo například v Netolicích, kde na soustavu bylo napojeno několik panelových domů, kde postavili malé plynové kotelny. Prachatice nejsou připraveny na to, aby k takové situace došlo, a to ani z hlediska přenosové soustavy, elektřiny, myslím tím tepelná čerpadla, ani připravené na to, že by tam byl doveden plyn. A jiný způsob už není, pak jen uhlí, štěpka a podobně. I za tuto cenu si myslím, že je dobré, že město má v ruce tepelné hospodářství a může to nějakým způsobem kontrolovat. V případě, že by došlo k privatizaci, už bychom to nedokázali ovlivnit. Domnívám se, že ten, kdo by sem přišel, a zjistil, že jeho výpočty byly nastaveny na výrobu 130 tisíc GJ a najednou se propadl na necelých sto, v tu chvíli by se dostali do stejné situace. Přišli by na radnici a řekli by, nezlobte se, my za to nemůžeme, byla nejteplejší zima za padesát let, my nejsme schopni cenu udržet. Pak bychom byli v obdobné situaci.

Možná ne?


Já si myslím, že ano. Jedině, že by cenu dotovali. Krátkodobě to lze, na jednu sezonu, to si silná firma dokáže dovolit, ale ne v případě, že se to opakuje, jako je to teď, kdy se teplá zima opakuje.


Pro spotřebitele našeho tepelného hospodářství je stále nejméně rizikové zůstat u tepelného hospodářství s tím, že ví, že se snažíme něco dělat a snažíme se bránit cenu, která by byla téměř 900 korun, kdybychom nic neudělali. To bychom tu seděli a trápili se nad zcela jinými věcmi, než nad tím, že se nám o pět korun meziročně zvýšila cena tepla.


Otázkou je, jestli bych se sem vůbec dostal, protože byste asi museli být zamčení.


Řešili bychom opravdu zcela jiné záležitosti ve chvíli, kdy by se soustava začala rozpadat, některé domy by přešly na tepelná čerpadla, jiné by zvolili třeba jiný systém, ale těch, kteří by u soustavy zůstali, by bylo pořád obrovské množství a cena by se mohla dostat i přes tisíc korun.


Ale to už se dnes děje u teplé vody například Na Sadech. A fakt, že je rozdílná cena z jednotlivých výměníků po Prachaticích, otevírá ony nůžky víc a víc.


O tom jsme se bavili v minulosti několikrát a nevím, co bych k tomu nového dodal.


Na dané téma je dobré se informovat u našeho jednatele Tepleného hospodářství nebo na ERÚ Jihlava. To je nejvyšší státní kontrolní orgán v oblasti tvorby cen tepla. Zde jsou naprosto závazné vyhlášky a zákony.


Za takových podmínek a cen vnímám alespoň přiblížení k jednotné ceně za teplou vodu politicky, ne technicky, zcela nemožné. Nikdo z vedení města takový návrh nepředloží, protože by to nejspíše byla politická sebevražda, byť technicky to možné samozřejmě je, mít jednu cenu nejen tepla, ale i teplé vody. Za to dám klidně ruku do ohně.

Vy prostě nejste ani jen ochotni říct alespoň výstupní cenu teplé vody výměník od výměníku. Možná by se lidé hodně divili, jak rozdílné jsou a asi by se logicky pak ptali proč, a co s tím chcete udělat.


Už jsme o tom mluvili a nemám, co bych k tomu řekl. Takto je to dané, má to opodstatnění ze zákona a tak dále, nejlépe by na to odpověděl jednatel tepelného hospodářství.


Pořád se jen ptám, proč bychom nemohli lidem sdělit informaci, za jakou cenu odchází ke spotřebitelům teplá voda z výměníku na Sadech, v Krumlovské, na sídlišti. Omlouvat to pouze odkazem na dodavatelsko-odběratelské vztahy a mlčenlivost je podle mého názoru čirý alibismus. Lidé by měli mít alespoň základní přehled, kolik kde za teplou vodu platí. Aby se také mohli kompetentních zástupců města ptát, co s tím udělají. Nebylo by to fér?


Domluvte se s jednatelem Tepelného hospodářství.


Ale ten mne odkáže na politickou reprezentaci a valnou hromadu společnosti. To už přeci oba víme. Asi by nebylo nic jednoduššího, než požádat obyvatele, aby se s námi podělili o údaje z vyúčtování, ale to už jsou příliš detailní a subjektivní hodnoty, proto bychom chtěli znát oficiální a skutečné údaje.


Neumím říct nic jiného, než jsem již řekl a co řekl i jednatel TH. Já nevím, co vše musí v tomto směru dodržet, čím je vázán.