Budějovická teplárna založí dceřinou společnost na spalování odpadů

„„Připravujeme organizační, ekonomické a právní uspořádání firmy, které souvisí se zamýšlenou výstavbou a provozováním zařízení na energetické využití odpadů. Samostatná právnická osoba bude vlastně divizí teplárny. To umožní, aby od samého počátku byly všechny kroky transparentní a vedené v samostatném účetnictví. Ať již půjde o budoucí majetkové poměry, náklady či výnosy projektu,“ uvedl Jiří Svoboda, primátor Českých Budějovic.

Výstavba nového zdroje, v němž by se k výrobě tepelné a elektrické energie využíval komunální odpad, je součástí letos přijaté Strategie pro zelené město, která určuje podnikatelskou koncepci městské teplárny v letech 2020 – 2048. Tato kapacita na zpracování 160 tisíc tun odpadů za rok bude stát v místě, kde teplárna provozuje dosluhující uhelnou výtopnu Vráto, a které je napojeno na dálniční a železniční síť.

Kvůli koronaviru pošle stát Budějovicím o stovky milionů korun méně

„V našem městě budeme fosilní paliva postupně nahrazovat dostupnými obnovitelnými zdroji. Současně můžeme celý kraj připravit na zákaz skládkování výhřevných odpadů, který na základě evropské legislativy nastane k roku 2030. Vedle komunálního odpadu budeme využívat také biomasu v podobě dřevní štěpky a zcela bezemisní teplo z horkovodu, který ho do naší sítě přivede z temelínské elektrárny,“ dodal Jiří Svoboda.

Dceřiná společnost bude založena během ledna 2021 a jejím stoprocentním akcionářem bude městská teplárna. Tím se ZEVO Vráto, a.s. stane subjektem postupně zahajovaných veřejnoprávních řízení spojených se stavbou tohoto zdroje.

Společnost ZEVO Vráto nebude zpočátku vlastnit žádný majetek, časem však do ní bude odštěpena část mateřské firmy, jako jsou například nemovitosti, technologie nebo nehmotný majetek. Do budoucna není vyloučen ani vstup nových akcionářů, kterými mohou být například další města či obce.

Předvánoční punč na náměstí je legální, ale problematický

Odpady by měly přijíždět po železnici

Podle návrhu zastupitele Svatomíra Mlčocha, jak doporučil při jednání o energetické koncepci města, by měla podstatná část odpadů směřovat do nového zařízení po železnici. Samotné České Budějovice produkují pouze část potřebného odpadu. Proto bude nutné v budoucnu zpracovávat i odpad z dalších měst a obcí. V současnosti podobné zařízení o této velikosti v kraji chybí.

Teplárna České Budějovice, jejímž jediným akcionářem je statutární město, vlastní a provozuje nejrozsáhlejší distribuční síť centrálního zásobování teplem v Jihočeském kraji. Je na ni napojeno více než 29 tisíc domácností a 250 firem.

„Také v České republice už musí konečně skončit naprosto nezodpovědné skládkování materiálově nebo alespoň energeticky využitelných odpadů,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny. Zdůraznil přitom, že ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího oběhového hospodářství, pomůže dekarbonizovat místní energetiku a zároveň přispěje ke splnění evropských cílů v oblasti cirkulární ekonomiky. „České Budějovice jsou přirozeným středem regionu a místní potenciál pro celoroční využití vyrobených energií nabízí logickou šanci na optimalizaci všech souvisejících nákladů včetně těch logistických," dodává Václav Král.

Právě jsme přišli na svět. Prohlédněte si fotky novorozenců

Výtopna Vráto, současný záložní teplárenský zdroj pro České Budějovice, už počítá roky, kdy ukončí provoz. Mělo by se tak stát do pěti let. Evropa vsadila na obnovitelné zdroje energie a jihočeská metropole nezůstává pozadu. Prostřednictvím své teplárny se chce postupně odklonit od spalování uhlí ještě před oficiálními evropskými termíny. Palivový mix pro udržitelnou budoucnost má v Českých Budějovicích tvořit kombinace lokálních zdrojů a to biomasy, komunálních odpadů a bezemisního tepla dodávaného z temelínské elektrárny.

Někdejší výtopnu pak bude připomínat pouze 160 metrů vysoký betonový komín, který se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Jde o moderní způsob efektivního využití potenciálu nerecyklovatelných odpadů, který se už využívá ve zhruba 520 evropských lokalitách. Nejvíce se jich podle evropského svazu CEWEP nachází ve Francii (126) a Německu (96).

„Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě. Její budoucí využití zaručuje minimalizaci dopadů kogenerační výroby elektřiny a tepla na hustě osídlenou aglomeraci Českobudějovicka i širší okolí,“ říká ke komínu a výtopně Václav Král.

Zároveň se jedná o nejvyšší zděnou či betonovou stavbu v Jihočeském kraji. O 13 metrů vyšší už je pouze ocelová konstrukce vysílače na Kleti.

Výtopna ve Vrátě zahájila provoz v roce 1989. Krajské město zažívalo dynamický rozvoj a okrajová lokalita se měla stát alternativou k teplárně v Novohradské ulici. Tehdejší Jihočeská energetika (JČE) zde chtěla postavit mazutovou výtopnu, ale záměr se pak změnil. Z následně vyprojektované výtopny se třemi uhelnými kotli byl nakonec postaven pouze jeden. Teplárna ho dnes provozuje při odstávkách nebo opravách výrobního zařízení v hlavním závodě. K zásobování distribučního systému tepla se tedy využívá zcela výjimečně.

Vytáhlou vráteckou komínovou dominantu si za domov vybrali kriticky ohrožení sokoli stěhovaví. Ti ve speciální budce umístěné na ochozu ve výšce 120 metrů už dva roky po sobě vyvedli mladé. Poté, co opustili hnízdo, mohli letos v létě komín využít piloti armádního vrtulníku a jihočeští hasiči ke cvičení záchrany osob z místa přístupného jen ze vzduchu.