Iniciátorka projektu Marcela Kassai, která loni získala podporu veřejnosti, je nadšená i z prostoru, odhaduje, že by mohl pojmout až 250 holubů. Naproti obchodnímu centru Mercury by ráda do konce roku vybudovala půdní vestavba s hnízdními budkami. Náklady na vybudování by se měly vejít do 100 tisíc korun.

Výhody pro ptáky i lidi

Úvodem znovu připomněla, k čemu holubník bude sloužit a jaké jsou jeho výhody pro i pro veřejnost. „Holubi zmizí téměř z ulic, jeho vybudování umožňuje soustředění hejna na jedno místo, a současně se jejich populace dostává pod kontrolu,“ vysvětlila.

V hnízdišti se potom ptákům vyměňují snesená vejce za umělá. „A tím dochází ke snižování počtu vylíhnutých jedinců a omezení nežádoucího rozmnožování,“ doplnila Kassai. V holubníku dostávají kromě vyvážené stravy také ptačí grit (pozn. redakce kamínky na trávení). „Neživí se tak na ulicích odpadky, neobtěžují a neoklovávají fasády domů ani sochy, protože jsou jejich potřeby naplněny v hnízdišti,“ přiblížila dále.

Obecní nebo městské holubníky dobře fungují v Německu, Holandsku, Rakousku, Belgii, Velké Británii, Španělsku nebo Francii.
První holubník by ukázal, jak funguje. V Budějovicích může pomoct v centru

Vhodné místo u nádraží

Podle Kassai jde o jedinou možnou dlouhodobě udržitelnou a humánní metodu, jak zabránit holubům v divokém hnízdění. „Všechno ostatní selhává, zplynování zvířat není řešení,“ podotkla.

Prostor v Žižkových kasárnách poskytla samospráva města, protože je dlouhodobě nevyužíván. „Jde o půdní prostor o rozměrech 12 na 9 metrů směrovaný k nádraží, po realizaci vestavby, připravíme ubikace pro jednotlivé páry,“ naznačila Marcela Kassai s tím, že o pravidelné krmení, čistění a výměnu vody se bude starat osobně.

Jeden holubí pár potřebuje životní prostor 30x30 centimetrů, takže se dovnitř podle jejích odhadů může vejít až 250 jedinců. „Lákal dovnitř je nebude třeba, můžeme se spoléhat na to, že jsou přirozené zvídaví a vstup do holubníku objeví sami, je to ideální místo, takže počítám, že postupně začnou nalétávat. Případně jsou možné odchyty v okolních divokých hnízdištích,“ popsala.

Problém s holuby v Českých Budějovicích by mohl vyřešit holubník. Podívejte se, kolik jich je na náměstí Přemysla Otakara II.
Budou mít Budějovice městský holubník? Vyřešil by řadu problémů

Primátor dozoruje i fandí

Jednotlivé projekty participativního rozpočtu dozorují zástupci vedení městě. Na realizaci městského holubníku dozírá přímo českobudějovický primátor Jiří Svoboda. Projekt má podle něj smysl. „Umožní jednodušší regulaci populace holubů ve městě a určitě do budoucna stojí za rozšíření do jiných vhodných lokalit a objektů,“ sdělil Svoboda.

Konkrétně v budově opravené radnice však podobnou stavbu zřídit nezvažuje. „Nepočítáme, že by v budově radnice byl zřízen. Nejsou tu vhodné prostory a nechceme kumulovat populaci holubů v objektu s nově opravenou fasádou,“ uzavřel primátor.

První ve střední Evropě

S administrativou Marcele Kassai pomáhá jako právnická osoba spolek Městský holubník v Praze. Jeho předseda Michal Ďuríček uvedl, že jde opravdu o pilotní projekt, kterým by se mohly inspirovat i další samosprávy měst, kde považují holuby za problém.

„Mohu potvrdit, že jde o první projekt, který je nejblíže realizaci a velmi nás to těší. Moc si od toho slibujeme, když se osvědčí, mohl by být inspirací pro další,“ konstatoval Ďuríček.

Osobně má dobrý pocit z podpory a přístupu magistrátu. „Snaží se najít společný koncept a řešení, všichni jsou vstřícní ke stavbě a spolupracují, nehledají překážky,“ zhodnotil.

Podle předsedy spolku, který se snažit prosadit podobnou stavbu v Praze na Vítkově, bude budějovický holubník úplně první na východ od západní Evropy. „Na výhod od Německa určitě, sice funguje holubník v Berlíně, ale ten je v soukromých rukách, založila ho paní, co má záchranou stanici,“ upřesnil.

Ve vyspělém světě zavedená praxe

Stavby tohoto účelu podle něj fungují ve stovkách měst na jihu a západě Německa. „V Čechách, na Slovensku, ani Polsku nic podobného nenajdete, opravdu budete v Budějovicích průkopníci,“ dodal. Městské holubníky se už osvědčily ve Španělsku, Francii, Velké Británii, Holandsku, či Dánsku.

Funkční městský holubník v německém Augsburgu, kde koncept funguje v praxi. Ptáci žijí v dobrých životních podmínkách, jejich populace je regulována člověkem. Ve městě funguje několik hlídaných holubníků, ve kterých se o holuby stará několik lidí, dostávají kvalitní krmivo i drobné kamínky, a tak neklovají fasády. Jejich vejce se vyměňují za atrapy a tím se snižuje i počet narozených mláďat. Živí tvorové tráví v holubníku 80 % života, odpadl tak i problém s ničením památek trusem, obtěžování turistů, či konzumování zbytků na ulicích.