Podle Martina Černého, starosty obce Stožec, se protestní akce měla uskutečnit ještě v době, kdy se návrhem novely zákona o rozpočtovém určení daní zabývali senátoři. „Momentálně zvažujeme, zda a v jakém rozsahu by se akce uskutečnila," uvedl Martin Černý. Sám se momentálně přiklání spíše k variantě pokojné protestní akce a dočasné zablokování hraničního přechodu, jak je známe spíše od rakouských odpůrců Temelína, vnímá jako nejkrajnější řešení. „Je třeba dát lidem na vědomí, co Šumavu čeká, pokud by obce přišly o další peníze. Už teď je situace hodně na hraně a zdá se, že peníze tu prostě nebudou. A odnesou to i ti Pražáci, kteří na Šumavu jezdí za rekreací, na běžky, na kola, na in-liny, na úpravy tras prostě obce mít nebudou," zdůraznil starosta Stožce.
Protestní akce by se měla uskutečnit na katastru obce Strážný, která sice novým rozpočtovým určením daní o peníze nepřijde, naopak zhruba tři čtvrtě milionu získá, ale postoj starosty Jiřího Vacka je jasný. Protestní akci podpoří. „Nerozumím tomu, proč právě ty nejmenší odtržené obce musejí odnést celý ten systém. Je to pro ně likvidační a chápu, že protest je poslední možnost, jak dát najevo své zoufalství. Finanční zdroje tyto obce nemají, alternativy se těžko hledají, hospodářský rozvoj není s ohledem na existenci národního parku možný a stát v podstatě pro ně připravil velmi složité podmínky pro další přežití. Narůstá povinná administrativa a ještě přijdou o zdroje, to bude pro šumavské obce obtížné a v konečném důsledku by to odnesli hlavně místní. Proto chápu, že protest pro ně bude jedinou možností," dodal Jiří Vacek.

Do ostré špičky ořezanou tužku si začíná připravovat k sestavování rozpočtu pro příští rok a případné škrty i starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Sama je jednou ze starostů šumavských obcí, která se nejspíš bude muset potýkat s ne právě malým výpadkem v příjmech a i proto je připravena podpořit protestní akci na hraničním přechodu Strážný. „Byla by to jedna z možností, jak upozornit na celou problematiku. Zvažujeme, že napíšeme i panu prezidentovi, ale je otázkou, zda by to mělo vůbec smysl. Dívala jsem se i na výsledky hlasování v senátu a proti návrhu byli pouze dva senátoři, takže to, co bude nové rozpočtové určení daní znamenat pro Šumavu, asi nikoho moc nezajímá," konstatovala starostka Borových Lad a dává jednoznačně najevo za všechny šumavské starosty znechucení a zoufalství z celé situace.

Případná protestní akce na hraničním přechodu ve Strážným by měla stoprocentní podporu i u starosty Kvildy Václava Vostradovského. „Už opravdu moc možností není. Budeme se sice snažit oslovit pana prezidenta, ale je otázkou, jak by to dopadlo při dalším hlasování, pokud by naše nářky vyslyšel," uvědomuje si kvildský starosta.

Jak uvedl, nabízí se tu jistá historická paralela. „Nerad celou situaci srovnávám s tak tragickými událostmi, jaké potkaly českou republiku v roce 1938, ale i tehdy se někteří politici domnívali, že když obětují pohraničí, zabrání nejhoršímu. A v rámci krátkozrakého vnímání situace se totéž děje nyní," vidí současné dění kolem Šumavy Václav Vostradovský.

Podle něho se sice má pomoci pětadevadesáti procentům obcí, ale některé na to doplatí. „A to nemluvím o tom, že už se jaksi nehovoří, že se vlastně jedná jen o hru čísel a slíbené prostředky stát fyzicky stejně nemá. A je třeba  říct i to, že si sice obce polepší na daňových příjmech, ale naopak se přiškrtí dotační tituly, což znamená, že obce přijdou o peníze z druhé strany," zdůraznil starosta Kvildy.