Kliknutím zvětšítePodlehl následkům těžkých zranění, která mu při zásahu u ohlášené rodinné hádky ve Velici na Českobudějovicku způsobil agresivní feťák. Rodiče a sourozenci ze Ševětína prožijí druhé Vánoce bez Vašíka. Jeho otec, Václav Haase starší, nikdy nezapomene na to, jak před rokem, kdy synovi chystal věci do rakve, nacházel dárky, které měl Vašík přichystané pro své blízké pod stromeček.
Jaký byl rok bez syna?
Těžký. Snažíte se smířit s tím, že vám odešel jeden z nejbližších lidí, kterého jste měli. A navíc jsem já, manželka i Vašíkovi sourozenci museli čelit různým intrikám, které očerňují synovo jméno – ze strany vrahovy rodiny i jejího obhájce. „Co to je za policisty, když neuchránili svůj život?“ To je věta, kterou nikdy nespolknu.
Co se stalo
Nyní osmnáctiletý útočník v neděli 18. prosince 2016 napadal ostatní členy domácnosti. Ti si na pomoc zavolali policejní hlídku z Hluboké nad Vltavou. Agresor oba policisty pobodal, třicetiletý Václav Haase dva dny poté v nemocnici zemřel. Mladíka, který už řadu let užíval nejrůznější drogy, poslal v červenci krajský soud na 18 let do věznice se zvýšenou ostrahou. Trest v září pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze.
Mladík, kterého soud označil za vraha vašeho syna, vám před pár dny poslal omluvný dopis. Odpustíte mu?
Ten dopis, to je jen cár, kde není písmenko, které by pisatel myslel upřímně. Už u soudu jsem řekl, že omluvu naše rodina nepřijme a že ji nechceme. Vrah našeho syna v dopise slibuje, že splatí, co nám dluží, a bude platit dál. Nechceme jeho peníze. Co nám přiřkl soud, nám náleží ze zákona. A už při přelíčení jsme se vyjádřili, že dostaneme-li nějaké odškodné, použijeme většinu na pozůstalé po policistech a hasičích, kteří zemřeli při výkonu služby. Vždy jsme přispívali a přispíváme dál. Nyní už z peněz po Vašíkovi.
Nedávno jste se zúčastnili turnaje v bowlingu, který policisté uspořádali na počest vašeho syna. Těší vás jejich podpora?
Je to veliká pocta. Obrovské díky patří kromě dalších policistů především krajskému policejnímu řediteli, okresnímu řediteli policie, veliteli hlubockého obvodního oddělení, ale také panu Dolákovi, který před lety pracoval jako velitel policie v Ševětíně, kde Vašík poprvé oblékl uniformu.
Nelitujete po letech, že se Vašík nestal hasičem jako vy, ale šel právě k policii?
Nejdřív mě to hodně mrzelo. Vše už bylo připravené k tomu, abychom sloužili spolu na jedné směně. Ale nerozmlouval jsem mu to. Dnes si říkám, že co se má stát, se stane. Když mi tehdy volali, že je Vašík vážně zraněný, zrovna jsem měl službu. Nadával jsem, proč si to nechal udělat, takový silný kluk. Nejdřív se zdálo, že to bude dobré, operace dopadla dobře. Druhý den ráno telefonát, že je to hodně špatné, byl ve stavu klinické smrti. Jak nám vysvětlil primář oddělení ARO českobudějovické nemocnice, jehož týmu patří velké poděkování, náš syn zemřel na celkové vyčerpání organismu a velikou ztrátu krve. Není divu, bojoval za sebe i kolegu s probodlou plící. Jsem si jistý, že kdyby měl nějakou šanci, bojoval by o život dál. Tehdy před rokem, když se jeho stav prudce zhoršil, jsem prosil, jestli je něco mezi nebem a zemí, ať umřu místo něj já. Od té doby jsem se rozhodl, že už nikdy nevstoupím do kostela.
Jak oslavíte letošní Vánoce?
Mysleli jsme, že je na několik let jako rodina vynecháme, ale to by Vašík nechtěl. Letošní výzdobu jsme udělali jen kvůli němu.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
