Ať už se jedná o Záblatí, Lažiště nebo Pěčnov, kde podobná multifunkční sportoviště, jako mají ve Vimperku, využívají tamní obyvatelé i návštěvníci, všude je jasně stanovený režim, správce i poplatky za využití sportoviště.


Podle starosty Záblatí Vladislava Klaboucha má stokorunový hodinový poplatek dva hlavní přínosy. „Režim zapůjčení hřiště za poplatek od správce je spíše symbolický, i když ne všichni s ním samozřejmě souhlasí, ale místní mohou využívat hřiště zdarma, jen si musejí dojít ke správci pro klíče a pak je zase vrátit. Jasně stanovený režim je především ochranou investice obce a alespoň zčásti tím pokrýváme náklady na správce," uvedl starosta Záblatí. Na otázku, zda by si dovedl představit, že by multifunkční hřiště, které nabízí prostor pro tenis, nohejbal, volejbal, malý fotbal a streetball, byl volně přístupný, má jednoznačnou odpověď: „Ne." Díky jasně stanoveným podmínkám a pravidelné kontrole nemusela obec za necelé tři roky, co hřiště funguje, vložit jedinou korunu do oprav poničeného vybavení či oplocení.


Stejně se k režimu využívání obdobného sportovního areálu staví i starosta Pěčnova Josef Král. „Areál nás stál zhruba dva miliony korun, přičemž více než polovinu z toho stál jen umělý povrch. Pokud by se nešetrným zacházením zničil, nedá se prakticky opravit. Proto hřiště zamykáme a provozujeme je za úplatu," potvrdil pěčnovský starosta Josef Král s tím, že využití hřiště má pevná pravidla. „Nesmí se tam v jiné, než určené obuvi, do areálu je zákaz přinášení skleněných nádob a podobně, takže nám hřiště skvěle slouží už dva roky a máme je díky tomu v perfektním stavu," zdůraznil Josef Král. Připustil, že stav hřiště je závislý na stanoveném režimu. „Pokud jsou jasně stanovená pravidla a jejich kontrola, funguje to. Když je něco ale volně přístupné, jsou, bohužel, lidé schopni to zničit. Možná by mi to mohlo být jedno, ať si to za dva roky řeší někdo jiný. Je to líbivé, otevřít takové zařízení pro všechny, ale co potom, kdo pak zaplatí opravy," uvědomuje si starosta Pěčnova.


V Prachaticích podobné multifunkční sportovní hřiště v majetku města nenajdete. Přesto může veřejnost využívat sportoviště rozesetá po městě zejména v sídlištních lokalitách. Podle vedoucí odboru komunálních služeb a dopravy MěÚ Prachatice Ivy Jeřábkové má většina oplocených sportovišť asfaltový nebo utažený písčitý povrch s pevně zabudovanými minibrankami, koši na streetball a sloupky na nohejbal, volejbal a tenis. „Určitě se nedá říct, že by to bylo provedení  antivandal, protože to, co dokáže mládež udělat s vybavením a hlavně s oplocením, je někdy zarážející," uvedla Iva Jeřábková. Po špatných zkušenostech z minulosti nechalo město odstranit mobilní malé branky včetně sítí a instalovalo na hřiště pevně zabudované malé brankové konstrukce. Jediná dvě lepší sportoviště může využít veřejnost buď v areálu DDM, nebo u Základní školy v Národní ulici. Ta však mají jasně stanovený režim a své správce. Před nedávnem oplotila sportoviště ve svém areálu také Základní škola Zlatá stezka 240.


V rozpočtu má odbor komunálních služeb a dopravy MěÚ Prachatice vyčleněno 650 tisíc korun na každoroční opravy a revize nejen sportovišť, ale i dětských hřišť a pískovišť. „Vyčerpá se celá částka. Ale je hodně hřišť a z uvedené částky se hradí veškeré opravy hřišť, herních prvků a také kontroly," dodala Iva Jeřábková s tím, že vedle běžného opotřebení významnou roli hraje v důvodech oprav i vandalismus.
„Někdy mám pocit, že snaha o nějaké vylepšení nemá smysl. Někde něco opravíte, vylepšíte a za několik dnů je to poškozené. To je mi hodně