Jesenická rodačka, rozhlasová, novinová a televizní redaktorka Markéta Horáková žije od roku 2004 v italském Bergamu, kde studuje italskou a anglickou didaktiku. V roce 1996 vyhrála hlavní cenu za poezii v soutěži Literární Františkovy Lázně. Publikovala například v Salonu Práva v Lidových novinách či Hostu a v roce 1998 vydala básnickou prvotinu Empyreum. Svými verši je zastoupena v antologii české poezie XX. století Ryby katedrál. V roce 2002 v nakladatelství Host v Brně vyšla druhá sbírka poezie Pastýři mloků. “Dobrovolný lombardský exil je poněkud pomalé trávení nestravitelných pravd a tudíž poetická reprodukce je dosud opatrně kreativní“, říká o své současné tvorbě Markéta Horáková.
„Moje bibliografie je velmi krátká a jednoduchá. Je mi 34, pocházím z Vyškova, knihu jsem žádnou nevydala, raději čtu verše těch ostatních, u těch svých mi stačí, že jimi musím žít, příležitostně publikuji na Totemu, vyšlo mi pár básní v Hostu a ve Tvaru, vystudovala jsem ekonomii, ale nikdy jsem nepochopila, o čem to celé je. Jsem velmi optimistický člověk, i když netuším proč,“ představila se druhá z pozvaných básnířek Jana Šilerová
První báseň Luboše Vinče začíná slovy: „Dostávám stavy deprese v tom betonovém světě, slunce mi nemůže náhle spadnout do klína.“ Od té doby píše, upravuje, přepisuje, přepisuje, přepisuje svoje básně (blázničky), povídky, články, „romány“ a různé črty. Za totality publikoval pouze prostřednictvím vlastnoručně vyrobených samizdatů šířených mezi přáteli, na přelomu doby za pomocí přátel vydává samizdatem první část „románu“: Iljova dobrodružství, s Jaroslavem Horálkem a jeho grafikami sbírku básní: Seto bosou nohou. Po r. 1989 pár článků, povídek, básní v novinách, časopisech.
Vít Slíva, čtvrtý protagonista červencové Houštiny vydal sbírky veršů Nepokoj hodin (1984), Černé písmo (1990), Volské oko (1997), Tanec v pochované base (1998), Na zdech stíny osik (1999), Grave (2001), Bubnování na sudy (2002) a Rodný hrob (2004). V roce 1987 vyšel v soukromé edici Miloslava Sonnyho Halase Horehron útlý výbor z jeho básní se zimní tematikou ilustrovaný fotografiemi bratra Jiljího a nazvaný Sora no kokoro. Soubor jeho veršů inspirovaných rodným městečkem vyšel spolu s fotografiemi bratra Jiljího a sentencemi bratra Libora pod názvem Jízdenka z Hradce na Hradec roku 2003 .
Pětici autorů uzavírá klatovský rodák a povoláním básník Petr Motýl, autor řady básnických sbírek a také tří prózy. Tiskem vyšla rovněž jeho divadelní hra.
O hudební doprovod se tentokrát postará saxofonistka, autorka a interpretka písní a básní Julie Gübelová. Ta hrála s kapelami Nšoči, David Murphy’s band, XXL, s muzikanty jako Erno Šedivý a loni měla tu čest zahrát si s kompletní kapelou Iggyho Popa. Nedávno postavila kapelu Iglú, pro niž skládá, hraje a zpívá. Pro obživu píše reklamní texty a publikuje rozhovory s neobyčejnými lidmi.
V pořadí již pátá Houština slov se za pořadatelství MěKS Vimperk koná 31. července 2010 od osmé hodiny večerní ve výletní restauraci Vodník.

Jaroslav Pulkrábek