Jedním z takovým míst je už mnoho let silnice na Vimperk u Šumavských Hoštic. Ochráncům přírody je jasné, že se žáby bez lidské pomoci přes silnici nedostanou, a tak bariéry staví každý rok zjara. U cesty pak podle slov Jakuba Hromase z vimperského Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) zůstávají zhruba dva měsíce. „Postavit bariéru je to nejmenší, i když to samozřejmě stojí peníze a čas dobrovolníků,“ vysvětluje. K tomu, aby ochránci přírody mohli bariéry postavit, musejí mít „v kapse“ povolení. Žabí bariéry totiž staví na cizím pozemku, a to není jen tak. I silniční vodotok, lidově označovaný stoka či pangejt, je totiž podle vysvětlení Martina Grožaje z prachatického střediska Správy a údržby silnic (SÚS) součást komunikace a není možné, aby si tam každý stavěl, co se mu zlíbí.

Silničáři souhlasí, musí o tom ale vědět

Jakub Hromas z vimperského ČSOP potvrdil, že míst, kde migrují obojživelníci jsou na jihu Čech desítky. Upřesnil, že kromě povolení od správce silnic, musí také disponovat výjimkou ze zákona o ochraně přírody a krajiny. „Přece jen přenášíme chráněné živočichy, ropuchy,“ připomněl s tím, že ochránci přírody dokáží na stavbu bariér získat finance z různých grantů v případě, že jsou dodrženy veškeré standardy pro stavbu bariery. „Jako správci komunikace nemáme problém povolení vydat. Ochráncům z Vimperka jsme vydávali souhlas ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace na úsek podél silnice z Volar na Mlynářovice a u Šumavských Hoštic,“ upřesnil Martin Grožaj s tím, že dalšími žádostmi SÚS nemá.

Novinkou na Prachaticku jsou žabí zábrany v zatáčce u Fefrovských. Martin Grožaj ujišťuje, že jde sice o činnost správnou a pro životní prostředí prospěšnou, ale zákon mluví jasně. „Jde o činnost, která není obvyklá pro užívání silnic. Existuje definice, která ve zkratce zakazuje umisťování či skládání jakýchkoliv věcí a materiálů, které neslouží k opravě komunikací,“ popsal s tím, že žabí zábrany bez povoleného zvláštního užívání silnice mohou být problém. „Žádost měla být podána už jen proto, že ten, kdo takovou práci provádí nemůže vědět, zda tam správce silnice neplánuje údržbu. Napadá mě například dosypávání krajnic,“ vysvětluje Martin Grožaj. Nově navíc SÚS může takové stavby odstranit. „Podle novely zákona jsme oprávněni takové zařízení odstranit po dohodě se silničním správním úřadem a jeho majiteli jen oznámit, že jsme odstranili,“ upozornil. Další problém může nastat v případě, že jsou bariéry poškozeny například po dopravní nehodě.

Zábrany u Fefrovských rybníků u Prachatic jsou sice postavené podle pravidel, postarala se o to podle jedné z dobrovolnic Kateřiny Wagnerové, Agentura ochrany přírody a krajiny, ale povolení zatím nejsou. „Pracujeme na tom a v nejbližších dnech o zvláštní užívání požádáme, aby vše bylo legislativně v pořádku,“ ujistila.

K úplné dokonalosti je pak ještě možné podle Martina Grožaje úsek označit svislou dopravní značkou A14 - Zvěř. V červeném trojúhelníku je sice symbol jelena, ale ten lze vyměnit, vyhláška na to pamatuje. „Europiktogramy podle vyhlášky znají také symbol žáby, který je možné do značky osadit,“ uvedl. S tímto značením by se pak už ani cizinci, kterých je v příhraničním okrese Prachatice nespočet, nemuseli divit, co to v Česku máme za divná svodidla. Informační cedulky s popisem, proč jsou před škarpou bílé zábrany, jsou sice hezká věc, ale řidičům nic neřeknout. Od volantu na ně nevidí a za jízdy nepřečtou.

Žabí procesí teprve začne

Ochránci přírody a dobrovolníci pak musejí v době migrace žab denně vyrážet k zábranám a kontrolovat počty obojživelníků a případně je přenést. Ropuchy migrují při teplotách plus pět stupňů Celsia, ale skokani už při plus třech stupních. „Nejprve migrují samci, pak samice a jako poslední omladina. Umíme odhadnout, kdy migrace skončí a kdy pak bariéry odstranit. Zábrany míváme u silnice tři až čtyři měsíce,“ doplnil Jakub Hromas. Zábrany u Šumavských Hoštic jsou navíc opatřeny informační cedulkou, z níž se případný zájemce dozví, o co jde. Ideální jsou bariéry trvalé. Ty jsou na Prachaticku jen na jediném místě, u nově opravené silnice z Nové Pece do Rakouska.

Migrace žab na Prachaticku ale zatím pořádně nezačala, noční teploty stále padají pod bod mrazu. Zachraňovat žabí životy tak ochránci přírody začnou naplno s Velikonocemi, kdy by se mělo začít oteplovat. Kateřina Wagnerová upřesnila, že před zhruba dvěma týdny několik desítek žab dobrovolníci přes silnici u Fefrovských rybníků přenesli, ale současné ochlazení vše zdržuje. „Počítáme, že o Velikonocích se počty migrujících žab zvýší,“ uzavřela.