Putování samotné začalo sluníčkem a dobrou náladou, která u všech přítomných panovala, také proto, že nejdelší cestu zvládnul za ně Taxík Maxík, který vyhodnotily tetičky za báječnou službu. "Doveze nás vždy tam, kam potřebujeme," shodly se. Ale pak se již vlastními silami vydaly na pěší výlet. Připraveno bylo i občerstvení, o které se postarala sama rychtářka Věra Davidová. Areál lesních her si prošly a pak se shodly, že určitě nabídnou doma, a navštíví je každá ještě individuálně se svými vnoučaty, pravnoučaty.

A jak zpáteční cestu popsala Věra Davidová? „Na zpáteční cestě k parkovišti začalo kapat a hřímat. Došly jsme s tetičkami k odpočívadlu a už to začalo. Než jsme stačily sníst donesené koblížky, tak některé tetičky už byly durch mokré. Zachránila nás paní pečovatelka, která pro nás přijela opět Taxíkem Maxíkem a rozvezla nás všechny domů. Cestou jsme si zazpívaly: Sláva nazdar výletu, promokly jsme, ale už jsme tu. Myslím bez dovozu bychom to nezvládly,“ popsala.

Hanka Rabenhauptová