Pak se obyvatelé obcí pod ní začnou zajímat, jestli jim pomůže. Řeč je o Vodním díle Husinec na řece Blanici, kterému nikdo neřekne jinak než Husinecká přehrada.

Tisíciletá voda

S Bedřichem Křivánkem se znám roky od doby, kdy vystřídal na hrázi Husinecké přehrady svého předchůdce Jana Bredla. I on si prošel pro hrázného zkouškou nejtěžší, když v roce 2002 postihly i Prachaticko ničivé povodně a v nejhorších chvílích šla voda nekontrolovatelně přelivem.

„Předtím tady byla poslední velká povodeň v roce 1954, kdy teklo na přelivech něco kolem 150 metrů krychlových vody za vteřinu. Pak tu bylo několik menších povodní, dnes se o nich hovoří jako o bleskových, až následně v roce 2002 přišly vlastně dvě povodně po sobě. To se jednalo o povodeň s tisíciletou vodou na profilu v Husinci, kdy protékalo přes přehradu 280 metrů krychlových za vteřinu,“ vzpomínal Bedřich Křivánek na srpen před osmi lety.

Přímo v době povodní se jen odhadovalo množství vody, které zaplňuje Blanici pod přehradou. „To se ani změřit nedá, proto je těch 280 kubíků údaj vypočtený. Počítali to na ČVUT v Praze podle hladiny na přelivech,“ vysvětlil hrázný.

Voda má svou hlavu

Od té doby se voda přes přelivy hráze dostala i v dalších letech. „Přelivy tekla voda ještě při tání v roce 2006, několikrát se naplnila přehrada vlivem bleskových povodní, ale do přelivů nešla, až znovu v loňském roce v červnu, kdy se z předchozích srážek naplnila až k přelivům a následně přišly přívalové srážky,“ zavzpomínal znovu Bedřich Křivánek a dostal se tak k předpovědím počasí. „Na onu kritickou červnovou noc loňského roku jsme měli předpověď na dvacet vteřinových kubíků, ale ve skutečnosti to bylo sto sedmdesát. Druhým extrémem byl stav zhruba před třemi týdny, kdy jsem doporučil evakuaci jednoho dětského tábora, protože se očekával přítok sto dvacet kubíků, ale skutečnost byla šestkrát nižší. Obdobná předpověď byla na minulý víkend, kdy se čekaly větší srážky v naší oblasti a vyšší přítok, než byla skutečnost,“ dodal.

Srážky, které nejsou trvalého charakteru, se prostě nedají předpovědět ve větším předstihu s přesností na lokalitu. Pokud se nechceme dívat na prázdnou přehradu, musíme její hladinu upouštět tak, abychom neohrozili chod života pod přehradou. Pokud by nebyly srážky, nebo jen minimální a do toho bylo sucho, znamenalo by to zásadní ohrožení života pod přehradou.

Pořád je, co dělat

Oproti srpnu 2002, kdy jsem strávil spolu s hasiči, vojáky, vodohospodáři, záchranáři a dalšími lidmi na hrázi celou noc z pondělí na úterý, kdy kulminovala druhá povodňová vlna, nebo oproti loňskému červnu, panoval na Husinecké přehradě při mé poslední návštěvě klid. A tak byl čas povídat si jak o historii přehrady, tak o práci kolem ní. „Jestli čekáte pod hrází štolu, nebo něco podobného, jako je třeba na Lipně, tak to tu nenajdete. Hráz naší přehrady je stavěná úplně jinak,“ upozornil mne hrázný.

Každý den začíná na přehradě před sedmou ráno, do té doby musí být hotové hlášení, a to se předává na dispečink. Je tu spousta práce na údržbě vodního díla i podél řeky. „Základní věci se ale na přehradě nemění, jsou dány projektem, hydrologickými výpočty a k úpravě dojde jen tehdy, když je to nezbytné. Seče se tráva v zátopě, kolem hráze, dělá se technicko bezpečnostní dohled, kdy se každý den vizuálně kontroluje přehrada, dělá se běžná údržba na zařízení, jednou za dva měsíce odzkoušet funkčnost výpustního zařízení a celá řada dalších drobných údržbových prací. Ve zkušebním provozu je monitoring nádrže, kdy se provádějí kontrolní měření, aby se ověřila správnost údajů, než zkušební provoz skončí. A to je tak zhruba šest hodin večer,“ shrnul v krátkosti Bedřich Křivánek běžný pracovní den.

Chránit měla Písek

I když dnes lidé vnímají Husineckou přehradu jako jakousi záchrannou brzdu hlavně pro obce pod hrází, stavěná byla na ochranu zcela jiné lokality. „Husinecká přehrada se stavěla v letech 1934 až 1939 a o rok později byla dokončena silnice na koruně hráze, takže je nejstarším vodním dílem na jihu Čech. Stavěla se přitom ne proto, aby zabraňovala povodním v obcích přímo pod hrází, ale aby v té době dala čas lidem dále po proudu kvůli zkrácení toku mezi Vodňany a Pískem o více než třicet kilometrů. Kvůli tomu se před postavením přehrady při povodních potkávaly dvě povodňové vlny před Pískem. To byl hlavní důvod výstavby Husinecké přehrady,“ zdůraznil Bedřich Křivánek.

Dá lidem šanci

Husinecká přehrada je stavěná na to, aby zvládla dvacetiletou vodu. „Každou další větší vodu dokáže utlumit. Jasný příklad byly povodně v červnu loňského roku. Tehdy jsme na přítoku měli sto sedmdesát metrů krychlových vody a na odtoku bylo sto třicet, takže i při zaplněné přehradě jsme dokázali zadržet čtyřicet kubíků za vteřinu. Ale každá povodeň je jiná,“ říká Bedřich Křivánek. Přehrada dá podle něho lidem hlavně čas k tomu, aby se připravili, zabezpečili si majetek a stihli se v nejhorším případě včas evakuovat. „Při provozní hladině má rozlohu 30 hektarů vodní plochy a objem má 2,5 milionu kubíků. Takže, než se naplní natolik, aby šla voda do přelivu, má čtyři miliony kubíků ochranného prostoru,“ podotkl.

Brání vodě i suchu

Husinecká přehrada je především záložní zdroj pitné vody pro rozsáhlou oblast v případě havárie na vodní nádrži Římov.

„Po celý rok jsme povinni držet určitou hladinu jako zásobu vody. Není to jen kvůli vodárenským účelům, ale i kvůli období sucha, protože jedním z dalších úkolů Husinecké přehrady je nadlepšovat průtok v Blanici při suchu na 600 litrů za sekundu, což se stalo v roce 2003. Za celé léto tehdy zapršelo pouze dvakrát a nebýt i těch minimálních srážek, byli bychom na minimální hladině. Už jsme od všech odběratelů měli podepsáno, že bychom snížili odtok přehrady až na 400 litrů, abychom zadrželi v přehradě do dalších srážek co nejvíce vody,“ uvedl druhý extrémní případ z přehrady Bedřich Křivánek.

Hlavně pevné nervy

Jestli o někom platí, že by měl mít nervy ze železa, pak určitě o hrázném. Ten má v rukách osudy tisíců lidí, když přijde voda, nebo naopak, když není žádná. „Pevné nervy jsou naprostým základem. Hlavně pro jednání s lidmi ve chvíli, kdy nastanou kritické situace, kdy tu na mne zoufalí, nešťastní a rozzlobení lidé křičí, že jsem je vytopil. Není to alibismus, ale já jsem je nevytopil, pokud někdo, nebo spíše něco, byly to srážky. Přehrada vodu nevyrábí, ta jen manipuluje s tím, co přiteče. Buď je vody tolik, že to přehrada dokáže zadržet, nebo je vody víc a pak je na hrázném, který na přehradě sedí, aby zavčasu lidi varoval,“ domnívá se husinecký hrázný.

Jak říká, jsou–li v něčem povodně, které přijdou po delších srážkách, lepší než ty bleskové, je to právě v delší době se na povodně připravit. „U bleskových povodní to často bývá otázka někdy hodin, někdy několika minut. Zase připomenu loňský červen, kdy o půlnoci přišly vydatné srážky a už ve tři hodiny ráno kulminovala povodeň. V srpnu 2002 to trvalo dvanáct až patnáct hodin, než se přehrada znovu zaplnila a šla do přelivu. Konec první povodňové vlny byl v pět hodin ráno v neděli a v půl jedné nás meteorologové upozorňovali, že mohou přijít extrémní srážky. Tehdy byla předpověď asi sto osmdesát milimetrů, nakonec to bylo dvě stě deset milimetrů srážek za dvacet čtyři hodin a z toho celá apokalypsa, která se letos opakuje na severu Čech,“ srovnal Bedřich Křivánek. I předpovědi se ale vyvíjejí. V roce 2002 se předpovídaly jen srážky bez přítoků, dnes už jsou srážky i s přítoky, které z nich budou.

Zaručené zprávy

Řeči o tom, jak při povodních v roce 2002 přehrada praskala, jsou podle hrázného výmysl. „Přehrada je postavená dobře a je pevně zasazená ve skále na obou březích. V takových situacích, jako byly povodně před osmi lety, jsou lidé vyděšení a strach má zkrátka velké oči,“ vnímá hrázný informace, které se k němu dostanou.

Navíc i v minulosti byla přehrada pod pravidelnou kontrolou a dnes nad jejím stavem bdí kromě očí i elektronika. „V loňském roce byl vybudovaný na přehradě monitorovací systém, byly vyvrtané nové vrty a všechny se dnes monitorují tlakovými čidly. Celkem je tu 53 měřících míst, snímá se 53 veličin, a to buď přímo, nebo se dopočítávají. Tím je zajištěn kontinuální přehled technicko bezpečnostního dohledu nad přehradou a data jsou přenášena přímo do počítače, kde jsou nastaveny mezní hodnoty a máme okamžitě přehled, co a kde se na přehradě děje. Prakticky při každém třetím stupni povodňové aktivity, když přehrada šla do přelivu, se zjišťuje, jak se přehrada chovala, v souvislosti s tím se provádí zaměření pohybu přehrady,“ uklidňuje hrázný a ukazuje přitom na jednom z monitorů celou síť měřících bodů na hrázi.

Až na druhý schod

Bedřicha Křivánka jsem nezaskočil ani další zaručenou informací. Ta uvádí, že pokud by Husinecká přehrada praskla, voda by zalila Husinec až po druhý schod u kostela. „Tak tohle už taky znám, ale je to nesmysl. Pokud by přehrada praskla a zaplavila Husinec, bylo by to určitě zlé a voda by šla vysoko, ale tak vysoko určitě ne. Horší by bylo, že by bořila stavení a vyvracela stromy. Ale proč by praskala,“ kroutí hrázný hlavou.

Připustil ale, že přehrada má přece jen určité rezervy, které se týkají množství a objemu sedimentu usazeného na dně. „V současnosti skutečně přehrada obsahuje zhruba sedmdesát tisíc kubíků bahna. To ale není u hráze, ale dále od ní. Jeho odtěžení by stálo přibližně jedenadvacet milionů korun. Všechno má ale svá pro a proti. Ani odtěžením bahna by se neuvolnil zase tak velký prostor a navíc, při vydatném dešti a přítoku kolem sta kubíků za vteřinu, by se uvolněný prostor zaplnil ani ne za dvanáct minut,“ vysvětlil Křivánek a dodal, že o podobném opatření sice do budoucna Povodí Vltavy uvažuje, ale do té doby musí být známa i odpověď na Nerudovskou otázku, kam s ním. „Pro takové množství není jednoduché najít místo. Navíc se celý objem musí rozprostřít do vrstvy s maximální tloušťkou deset centimetrů. Dovedete si představit tu plochu? Deponováním na skládce by zase enormně vzrostly náklady,“ podotkl Křivánek.

Když jsem přejížděl po silnici korunu hráze zpět do Prachatic, stála zrovna za hrází rodinka a fotografovala si přehradu a její okolí. Vody bylo oproti zvyklostem v přehradě méně. Jak jsem ale viděl na vlastní oči před osmi roky i loni v červnu, změnit se to může za několik hodin.