Jak byste několika větami popsala svůj dosavadní život?

Můj život byl a je plný změn. Vždy jsem ráda zkoušela nové věci, což se projevilo například ročním pobytem na Gymnáziu v německém Deggendorfu. Nejsem jednostranný člověk, proto se již od dětství věnuji mnoha oblastem – psaní, ruční práce, hudba, jazyky, tanec. „Sezení na více židlích" mne provází celý život a je to patrné i na tom, že studuji dva odlišné obory a zároveň se věnuji pedagogické praxi.

Kdo je pro vás největším vzorem, někým, na koho si vzpomenete, když musíte udělat důležité rozhodnutí?

Nevím, jestli mám konkrétní životní vzor. Spíše záleží na tom, jaké situace se rozhodnutí týká.  Pokud jde o uměleckou záležitost, čerpám ze zkušeností, které mi předávali mí učitelé hudby, ale i ty kombinuji a vybírám si vždy pouze to, co je mi blízké. Stejně tak je tomu v ostatních oblastech. Cesty k rozhodnutí hledám a kombinuji podle svého uvážení na základě zkušeností rodiny i přátel. Jsem ale poměrně svobodomyslná, proto  nevzhlížím pouze k jediné osobě.

Jste klavíristka a klavírní pedagožka, jak jste se k tomuto oboru dostala?

Od dětství jsem se díky vedení své matky věnovala hudbě: hře na různé nástroje i zpěvu, především na ZUMŠ ve Vlachově Březí. Klavír mi nakonec tak přirostl k srdci, že jsem se rozhodla pro jeho další studium na Konzervatoři v Českých Budějovicích, abych zjistila, kam až sahají mé možnosti. Postupným prohlubováním hudebních znalostí a zdokonalováním klavírní hry jsem se rozhodla vyzkoušet si sebe samu v praxi. A musím říci, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, protože snad nic nedokáže potěšit tolik, jako radost ze hry, kterou vidím v očích svých žáků. Motivuje mne to stále více se vzdělávat v klavírní pedagogice a přemýšlet nad inovacemi v jednotlivých hodinách.

Nedávno jste měla koncert, kde jste hrála, jaká byla atmosféra, jaké jste z něj měla pocity?

Recitál proběhl na konci května  tohoto roku v komorním sále ZUMŠ Vlachovo Březí. K mému překvapení a potěšení byl sál plný a atmosféra byla úžasná, přátelská. Z posluchačů vyzařoval klid, což mi ve výkonu velice pomohlo. Doufám, že se mi brzy naskytne další příležitost k provedení nastudovaných skladeb, třeba opět ve Vlachově Březí.

Ví se o Vás, že učíte na ZUŠce v Písku, co to obnáší? Jací jsou mladí studenti?

K pedagogické praxi v Písku jsem se dostala před dvěma lety. Spolu se studii to není občas úplně jednoduché, ale snažím se ze sebe vydat maximum „na všech frontách". Učitelství s sebou přináší především neustálou přípravu na jednotlivé hodiny, přemýšlení o motivaci jednotlivých žáků a člověk občas musí disponovat velkou mírou trpělivosti. Ale tak je tomu i v každodenním životě.  Pro mne je klavírní pedagogika především duševním uspokojením a snahou předávat dětem to nejlepší ze mě samé. Dnešní žáci jsou podle mne daleko svobodnější a mají více možností, než předchozí generace. I díky tomu se mohou opravdu nadaní žáci prosadit již na ZUŠ, na různých soutěžích, a to nejen českých.

Studujete žurnalistiku, vzala by jste práci v bulvárním deníku a jaký na to máte názor?

Přesněji studuji Mediální studia. Nerada bych zde zavrhla jakoukoli novinářskou práci, ale mým snem je dostat se spíše do nebulvárního mediálního spektra. Ikdyž hranice toho, co je a není bulvár, je někdy velice vágní.

Ondřej Babka