Čím je měsíc březen typický?
Vít – Je to měsíc knih. V březnu se koná například anketa o nejoblíbenějších knihách, do které jsem se připojil i já sám.  Tou mojí nejoblíbenější je pak Karlík a továrna na čokoládu. I když se mi přeci jenom víc líbil film, kniha je také dost dobrá. Jinak anketu doprovázejí i různé soutěže.
Karolína – V březnu se ale také slaví MDŽ, je to Mezinárodní den žen. Typický je březen pak tím, že už víc svítí sluníčko, začíná totiž jaro.
Tereza – A začínají kvést sněženky a těch máme i my na naší zahradě hodně. V březnu se také rodiče pouštějí do sázení nejrůznější zeleniny, například rajčat, kedluben nebo salátu.
Michal – V březnu pomalu rozkvétají stromy.

Mluvili jste o Mezinárodním dni žen. Jak by jej ženy měly oslavit?
Karolína – My jsme mamce dávali květinu, a to lilii.
Tereza – Já zase růži, taťka dal k tomu mamce i bonboniéru.
Michal – Mamce jsem dal také bonboniéru. Kytkou jsem pak obdaroval babičku.
Vít – Ani já jsem na mamku nezapomněl. Jako ostatní jsem jí dal květinu.

Vzpomenete si ještě na nějaký další významný den?
Karolína – Na březen připadá i den, kdy si připomínáme vstup České republiky do NATO.

A co to vůbec NATO je?
Vít – Je to taková obrana chráněné oblasti, na které se podílí několik států.
Karolína – Ano, u nás se chrání Šumava.
Vít – Vlastně národní parky.
Michal – A všechny květiny, které na tomto území kvetou.

A jaké státy jsou podle vás členy?
Vít – Jednoduše téměř všechny, které jsou v Evropské unii.
Michal – Není tam například Čína.
Karolína – Já bych řekla, že i kus Turecka v Evropské unii nebude.
Vít – To já bych si zase tipl Afghánistán.
Karolína – Jinak je v březnu také Den vody.

Ke konci března mají svůj den i učitelé. Jak by ho podle vás měli oslavit?
Michal – Třeba tak, že by si v tělocvičně udělali ples.
Karolína  – Prostě by se měli někde sejít.
Michal – A povídat si o tom, co dělali, když byli malí a tak.
Vít – Měli by dělat něco výjimečného, třeba jít s námi na procházku.
Tereza – A nemuseli by pracovat. Mohli bychom udělat školu naruby. Děti by učily a učitelé by seděli ve školních lavicích.
Vít – Možná bychom jim také mohli věnovat květinu.
Karolína – Klidně bychom se mohli složit i na bonboniéru.
Vít – A zazpívali bychom jim.

Kdybyste nahlédli zpět do historie, na jakého významného učitele byste si vzpomněli?
Karolína – Jana Nepomuka Neumanna.
Všichni – A Jana Ámose Komenského.
Michal – Je známý jako učitel národů.
Karolína – Zasloužil se také o to, aby do školy mohly chodit i holky. Do té pak chodily děti od šesti do dvanácti let.
Tereza – Hodně lidem pomáhal.
Vít – A věřil v Boha.
Karolína  –  Náboženství se tak stalo součástí výuky. Jinak se ve škole i zpívalo.