S historií aeroklubu je téměř pupeční šňůrou spjat Petr Grametbauer. Je zakládajícím členem aeroklubu, jedním z prvních instruktorů plachtařského výcviku, plachtařským mistrem republiky, dlouholetým náčelníkem letiště a držitelem Zlatého odznaku FAI se třemi diamanty.

Až po prvním přistání

Na založení aeroklubu si ale milovníci létání museli ještě více než dvacet let počkat. V roce 1951 se uskutečnilo nejen prozkoumávání terénu a pokus o přistání v prostoru dnešního letiště. Plochu před tím využívali vojenští piloti – práškaři i americké letectvo už v roce 1945. Na tyto události navázala jednání na okresní a krajské úrovni. Ustavující schůze Aeroklubu Prachatice se konala 6. února 1952.

Nově založená organizace čítala pětadvacet členů v modelářském a dvacet členů v plachtařském odboru. Od svého založení byl aeroklub včleněn do Dobrovolného svazu lidového letectví (Doslet) při národním podniku Jitona v Prachaticích, následně do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm). Teprve v roce 1990 se aeroklub osamostatnil.

Předškoláci z mateřinky Paraplíčko se loučili se svojí školkou.
GALERIE: Děti z Paraplíčka spaly ve školce. Čekalo je velké loučení s mateřinkou

Letadla táhnou

Už v červnu stejného roku začal základní plachtařský výcvik na kluzáku Z-23 Honza. Výcvik vedl Miroslav Trčka, již tehdy držitel „stříbrného C“ a spojenecký pilot za 2. světové války. Začátky byly průkopnické. Pamětníci dodnes vzpomínají na neuvěřitelných čtyřiadvacet brigádnických hodin na jednu vteřinu „letu“. Jenže spíše než o let se jednalo o poskoky nebo smyky po trávě v klu᠆záku vlečeném na gumovém laně. O pár měsíců později ale členové klubu z dobrovolných příspěvků a sbírek pořídili první hangár.

A tehdy také, u příležitosti otevření letiště, došlo na historicky první letecký den. Sklidil obrovský úspěch, historického dokumenty uvádějí dvanáct tisíc platících diváků.

Nahoru a dolů

Zkraje třiapadesátého roku mělo létání ve Strunkovicích namále. Plachtařský instruktor neprošel bezpečnostními prověrkami a provoz na letišti byl zastaven pro nezpůsobilost. Technické nedostatky ale parta z aeroklubu odstranila, postavila hangár a letiště získalo dvousedadlový školní větroň VT-109-2214 Pionýr. Právě tehdy začalo to pravé létání a revoluce v plachtařském výcviku. S pomocí navijáku trvaly lety až pět minut a byly ve výšce i několik set metrů nad zemí.

O rok později začaly i výcviky parašutistů jenže pouze pro předvojenský výcvik. I to byl ale krok vpřed.

Pět let po založení klubu pak z jeho členů vzešel první plachtařský instruktor. Byl jím František Kučera. Skvělých výsledků dosahoval i motorový oddíl, vychoval řadu pilotů, ať už obchodních nebo pilotů vojenských letounů a instruktorů motorového i vrtulníkového létání. Jsou mezi nimi jména jako Josef Hlava, Bohumil Pavel, Jan Blábolil nebo generál Ladislav Klíma, bývalý vrchní velitel VzS ČR.

Léta radosti střídala i léta krušná, a to v letech 1964 až 1973. Několikrát hrozil letišti konec, muselo omezit aktivity, trpělo nedostatkem materiálu, letadel i financí, došlo k poškození letounů a zažilo generační obměnu. Jeho životu prospěla devadesátá léta. Přibyli noví lidé, mezi členy se začaly projevovat modelářské vlohy. Členové klubu postavili nový hangár a v letištní budově přibylo občerstvení, ubytovací kapacity a odpovídající zázemí.

Dnes má aeroklub šest desítek členů, dvě třetiny jsou aktivní a létají především na větroních či ultralehkých letadlech. Jen na letišti je hangárováno na dvacítku takových soukromých strojů. Modelářská vášeň neopadla, a tak se každý rok na letišti postaví nebo opraví nějaký stroj. Motoroví piloti jsou aktivní v navigačních soutěžích a v klubu je i pět parašutistů.

Zpracováno z textu připraveného Zorkou a Ondřejem Jilečkovými, členů Aeroklubu Prachatice

Chovatel Bohumil Dort vypustil na dno Teplé Vltavy v posledních dvou letech dvě tisícovky perlorodek. Ty poslední  jsou veliké asi tři centimetry, je jim osm let a vyrůstaly v laboratoři i v řece samotné
Bohumil Dort dává perlorodkám ze svého chovu šanci žít

Chlapi z Aeroklubu Prachatice naučí, vyškolí i poradí  

Jindřich Jileček, předseda Aeroklubu Prachatice.Jindřich Jileček, předseda Aeroklubu Prachatice.Zdroj: Deník/Jana VandlíčkováPilotní průkaz je možné získat od patnácti let. Létat ale mohou podle informací předsedy Aeroklubu Prahatice Jindřicha Jilečka všichni starší čtrnácti let.Základní výcvik létání může budoucí pilot dostat od čtyř členů prachatického klubu. Letos prý bude nových pilotů pět. „Nejvíce se nováček naučí tím, že chodí mezi nás. Neustále se bavíme o teorii, o počasí… Pochopí to rychleji při diskuzi než čtením knih,“ ujišťuje Jindřich Jileček s tím, že zkouš᠆ky na pilota jsou obdobné těm v autoškole. Přijít mezi členy aeroklubu na letiště ve Strunkovicích je možné o víkendech a svátcích. Scházejí se pravidelně a případnému zájemci nabídnou tzv. propagační let, pak se může rozhodnout, zda vůbec chce pokračovat.Jindřich Jileček létá od patnácti let, byl instruktorem motorového i bezmotorového létání, má za sebou seskoky padákem. Se synem Ondřejem vlastní větroň, ale létá také v ultralehkém klubovém letadle.

Akce na Letišti ve Strunkovicích nad Blanicí:

- Sobota 2. července: Navigační pohár Petra Tučka. Soutěž v ultralehkém létání, která má během sezony deset kol po celé ČR. Posádka dostane mapu, podle které musí letět, a rychlost, kterou poletí. Poloha na trati se zaznamenává do GPS a vyhodnocuje. Ve Strunkovicích očekávají 45 posádek. Soutěží se ve třídách rekreační a sportovní.

- 3. až 6. července: Mistrovství ČR v technických disciplínách. V rámci poháru Petra Tučka jsou náročnější kola, která se do MČR započítají. Soutěží se v přesnosti přistání s motorem, bez motoru, zahrnuty jsou také ekonomické disciplíny založené na přesném výpočtu paliva a jeho šetření, soutěžící se musí vrátit s přesnou rezervou paliva.

- Sobota 23. července: Letecký den na Letišti ve Strunkovicích nad Blanicí. Účast slíbil Martin Šonka nebo Petr Jirmus. Další překvapení aeroklub připravuje.