Co mě však zvedlo ze židle, byla jeho účelová argumentace a jeho volání po tom, aby byl jejich monopol posvěcen zákonem. To by byla paráda, podnikat bez konkurence, co? Je mi úplně jedno, jaký socialismus mají v Německu nebo Rakousku, ale nechci ho u nás, ani na komunální úrovni. Nechci, aby pod pláštíkem „vyššího zájmu“ byla likvidovaná konkurence a komukoliv byl tolerován monopol.


K vyvrácení argumentů, které v článku jednatel TH Vladislav Zoch uvádí, musím zmínit několik základních informací.
V případě první instalace jiného zdroje tepla v Prachaticích se nejedná o iniciativu jednoho bohatého domu, který měl dost peněz na to, aby si mohl dovolit pořídit si tepelná čerpadla za 2 mil Kč. To je velký omyl! Tento dům se pouze rozhodl vyměnit dodavatele drahého tepla za dodavatele tepla levnějšího!
Většina domů, které zateplily fasádu a vyměnily okna, se z úspor tepla mohla těšit maximálně jednu sezonu. Protože okamžitě po snížení spotřeby tepla vlivem zateplení tepelné hospodářství navýšilo jednotkovou cenu. A bylo po úsporách!


Hledali jsme proto řešení, jak z tohoto začarovaného kruhu. Domy, které před lety zateplily, ještě stále splácejí úvěry a bez navýšení fondu oprav jim žádná banka další peníze nepůjčí. Navíc je nutné kromě investičních nákladů počítat také s provozními náklady, údržbou a obnovou zařízení. Mít k tomu dostatek znalostí, času i personálu, což je pro většinu domů neřešitelný problém.


Proto naše společnost přišla s nabídkou prodeje tepla a teplé užitkové vody – nikoliv prodeje technologie. Jsme investorem i provozovatelem v jedné osobě. Pro naše klienty to znamená absolutní komfort a pohodlí. Jediné, co museli udělat, bylo poskytnout nám prostory pro umístění technologie v domě a podepsat smlouvu o odběru tepla. NIC VÍC! Pravda, předtím museli vypovědět smlouvu tepelnému hospodářství. A dnes platí za teplo o cca 18 000 Kč měsíčně méně, než stejný dům vedle, který stále odebírá teplo od tepelného hospodářství. Od listopadu tento dům již ušetřil cca 54 000 Kč. To je snad dobrý důvod.
Velmi prostá je proto odpověď na otázku „Kde na to vezmou ti chudí“? Stejně jako tenhle dům. Mají-li dnes tito „chudí“ na to, aby si kupovali drahé teplo od tepelného hospodářství, určitě mají také na to, aby si od nás kupovali teplo levnější. Nebo se mýlím?
Je velmi odvážné tvrzení pana jednatele, že odpojení jednoho paneláku v Prachaticích ovlivní cenu tepla z centrálního zdroje. Jaký vliv asi mělo zateplení městských domů? O kolik se tím snížila spotřeba? O kolik díky tomu stoupla cena tepla ostatním odběratelům? Spočítal to někdo? Jsou tato čísla veřejně dostupná? Nezateplovalo se vlastně jenom proto, aby se někdo mohl natřásat, kolik na to sehnal dotací? Kde ty dotace skončily? V kapsách prováděcích firem a zprostředkovatelů?


To, co má „sociální rozměr“, je skutečnost, že komunální socialismus likviduje konkurenci. Nutí „chudé“ ze solidarity nakupovat „drahé teplo“. Je to proto, že se nikdo z odpovědných šéfů, zastupitelů, či zaměstnanců nechce unavovat přemýšlením. Pohodlnější je pokračovat ve vyjetých kolejích. To ale znamená vylepšovat nevylepšitelné. Dále krmit nenasytné několika kilometrové rozvody tepla, investovat do jejich oprav a rozšiřování a v ceně tepla platit přepravní ztráty v potrubích. Investovat do zařízení, které má vyrábět elektřinu, která údajně představuje pouhá 3 procenta nákladů na výrobu tepla? Tomu nerozumím. Ale proč ne, když se všechny tyto náklady promítnou „chudým“ do ceny tepla.


To jsem ještě nezmínil tu děsivou a totální závislost na dodávkách plynu odkudsi z divokého východu, přes nevyzpytatelnou Ukrajinu. Vzpomene si ještě někdo, jak to bylo před pár lety v době našeho předsednictví EU? Když se uprostřed tuhé zimy Rusko s Ukrajinou dohadovalo a nikdo nevěděl, jak to dopadne? Jak se z toho naši odpovědní činitelé poučili? Co udělali pro snížení této absolutní závislosti? Nic! My jsme udělali alespoň ten jeden malý krůček v jednom konkrétním domě. Vyrábíme teplo v místě jeho spotřeby. Bez spalování. Bez dotací. Bez pomoci státu. A budeme v tom pokračovat, to je jisté…
Před cca čtyřmi léty jsem na jedné prezentaci k privatizaci městského bytového fondu v Netolicích uvedl, že ve velmi blízké budoucnosti: „BUDE NÁJEMNÍ BYDLENÍ POUZE PRO BOHATÉ“. Čas mi dal za pravdu. Nemám z toho žádnou škodolibou radost, ale jsem rád, že se v Netolicích tehdy rozhodli správně, pro privatizaci bytů. Druhý krok, privatizace tepelného hospodářství, je teprve čeká. Spolupracujeme s netolickou radnicí a nabídli jsme variantní řešení energetické koncepce města. Věřím, že se časem shodneme na řešení, méně nákladném, nezávislém a moderním.


Je zřejmé, že dokud bude jakákoliv obec dominantním vlastníkem bytů a současně monopolním dodavatelem tepla, tak je to klasické ukázka „komunálního socialismu“ v plné parádě a se všemi důsledky, to znamená především likvidaci konkurenčního prostředí. Jediné správné řešení je v privatizaci městských bytů i teplárny a vytvoření konkurenčního prostředí. Pořád platí a platit nepřestane, že nejhorším vlastníkem i hospodářem je stát a za ním obce, města a kraje.