U sousedů - PolskoU sousedů - PolskoZdroj: DeníkDeset miliard zlotých, tedy skoro šedesát miliard korun, a 400 kilometrů. To jsou dvě základní čísla, která hrají zásadní roli v polském strategicko-vojenském plánu s názvem Východní štít (Tarcza Wschód).

Na deset miliard má vyjít vybudování obranného pásma podél hranice s Ruskem a Běloruskem. Součástí mají být masivní opevnění, protitankové okopy a zátarasy, minové pole či 70 metrů vysoké strážní věže s dohledem až čtyři kilometry, píše portál money.pl.

Migranti na hraničním přechodu na polsko-běloruské hranici, 15. listopadu 2021. Ilustrační snímek
Zelená hranice zas ožívá: Uprchlíci míří do Polska, stráž našla i ženu po porodu

V první kroku, s nímž se má začít již v příštím roce, se má rozšířit a zkvalitnit současná plotová ochrana hranice postavená proti uprchlíkům z Běloruska. Jen toto vylepšení má přitom vyjít na 1,5 miliardy zlotych. „Bude to štít, který nás ochrání před případnými útoky z východu. Jeho účelem bude i odstrašení nepřítele. Aby všichni, kteří přejí Polsku zlé, věděli, že Polsko je silné a má silné spojence,“ představil akci premiér Donald Tusk.

Opozice má obavy z nepřipravenosti a megalomanství. Poslanci Jacek Ozdoba a Andrzej Śliwka po parlamentní kontrole na ministerstvu národní obrany podle portálu interia.pl uvedli, že projekt není podpořen žádnými existujícími dokumenty a že neexistují žádné finanční prostředky na zajištění jeho realizace. I polští analytici upozornili na řadu úskalí a nezodpovězených otázek, který plán přináší.

Podle portálu Onet.pl je velký problém už jen ve dvou základních číslech plánu. Tusk uvedl, že se jedná o obranné pásmo v délce 400 kilometrů. Jenže jen hranice s Běloruskem je dlouhá 418 kilometrů a k tomu je třeba přičíst 232 kilometrů hranice s Ruskem. „I když vyloučíme bažinaté oblasti v Bělověžském pralese, které tvoří jakousi přírodní bariéru, ohlášená opevnění netvoří více než dvě třetiny hranice s nepřátelskými sousedy Polska,“ napsali analytici portálu Marcin Wyrwal a Edyta Żemla.

Suma deseti miliard je podle nich zase zásadně podhodnocená. „Aktuální plot na hranici s Běloruskem je dlouhý 186 kilometrů a stál 1,6 miliardy zlotých. Jednoduchá matematika ukazuje, že pokud by byl umístěn podél celé hranice s Ruskem a Běloruskem, cena by se zvýšila na 5,6 miliardy. To by byla více než polovina částky plánované pro Východní štít. A to mluvíme jen o plotu,“ napsali.

Navíc upozornili, že většina pozemků podél hranice je soukromých. Tento neřešený aspekt by musel podle nich rozetnout speciální vyvlastňovací zákon, na kterém dosud nikdo nezačal pracovat.

Medvěd hnědý
Pár z Běloruska pronásledoval na Slovensku medvěd. Ženu našli mrtvou

Navíc se sice velmi nesměle a především na sociálních sítích začaly objevovat i ekologické argumenty. Bělověžský prales je národní park a zároveň evropská přírodní ikona. Výstavba obranné linie by ho citelně zasáhla.

Obranou linii na hranici s Ruskem a Běloruskem se stovkami bunkrů hodlají společně vybudovat i Estonsko, Litva a Lotyšsko. Jen podél estonských hranic by mělo vyrůst 600 pevnůstek. Odhaduje se, že jejich výstavba vyjde na zhruba 60 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun). Výstavba má být zahájena v roce 2025, uvedl portál ERR.

U sousedůU sousedůZdroj: Deník

Rubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.