Zlověstná sršeň asijská je blízko. O šíření tohoto druhu teď přicházejí informace z celého sousedního Německa. Invazní druh se tam dostal přes jih Francie. Podle vedoucího Ústavu pro včelařství ve Veitshöchheimu Stefana Berga přitom bylo to, kdy pronikne přes hranice, jen otázkou času.
„Asijskou sršeň Vespa velutina zaznamenali v jižní Francii poprvé v roce 2004. Jediná královna se do země pravděpodobně dostala s keramikou z Číny. Odtud se pak sršeň rozšířila do Itálie, Belgie, Švýcarska a Velké Británie,“ uvedl odborník pro Bayerischer Rundfunk.
Sršeň asijská:
V tuzemsku se podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové sršeň asijská zatím neobjevila. Její příchod by přitom dle ní znamenal vážný hospodářský problém.
„Je to predátor, který likviduje včely v obrovských množstvích. Pokud by se objevila v Česku, mohlo by to znamenat katastrofu,“ upozornila Machová.
Žere hlavně včely
Včela medonosná tvoří okolo pěti procent potravy v Česku dobře známé sršně obecné, v případě druhu Vespa velutina je to však až 85 procent.
Sršeň asijská číhá okolo úlu a včely před vletem do něj u vstupu odchytává. „Na rozdíl od naší původní sršně je schopna zůstat ve vzduchu jako vrtulník,“ vysvětlila členka Drážďanského svazu včelařů Marion Loeper pro Tag 24.
Místní včely se navíc neumí účinně bránit. Asijské včely medonosné si v průběhu evoluce vyvinuly speciální styl klikatého letu a pro sršeň je proto obtížnější je chytit. Evropské včely ale letí zpět do kolonie přímo a jsou proto snadnou kořistí.
„Měření na včelnicích v jižní Francii ukázala, že tam asijské sršně ulovily až 1500 včel denně,“ doplnil Berg.
Nemá predátory
Pro člověka je ale nebezpečí, co se jedu týče, podle expertky menší. „Síla jedu asijských sršní je výrazně menší než u našeho domácího druhu,“ poznamenala Machová. Aktivní je sršeň asijská pouze ve dne. Zabránit jejímu šíření je obtížné. V přírodě má totiž jen málo nepřátel.
Nejefektivnější je proto zničit jejich hnízda. Ta ale často bývají vysoko v korunách stromů.
Sršeň asijská
Vespa velutina je podobná sršni obecné. Asijský druh je o něco menší, hlavu a část zadečku má černou. Výrazný je úzký žlutý pásek na začátku zadečku a také žlutooranžový pásek na jeho konci.
Pokud máte pocit, že jste asijskou sršeň viděli, můžete její výskyt nahlásit místnímu včelařskému spolku a Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky přes web https://invaznidruhy.nature.cz nebo e-mail invaznidruhy@nature.cz.
