Všichni jsme vyděšení až do morku kosti. Tak popsala pro britskou stanici BBC současnou atmosféru v afghánském hlavním městě Kábul univerzitní studentka. Stanice její jméno kvůli obavám o ženinu bezpečnost neuvádí. Dívka v dopisu pro britský web vypráví o tom, jak musela s příchodem Tálibánu pohřbít všechny své sny o lepší budoucnosti.

Afghánské rodiny před letištěm v Kábulu.
V letadle jsme plakali, ale cítili úlevu, popsala žena dramatický útěk z Kábulu

Mladá žena patří k afghánské komunitě Hazárů, která se řadí k šíitské větvi islámu. Během předchozí vlády Tálibánu byla tato menšina jednou z nejdiskriminovanějších a rovněž terčem častých útoků.

„Zabili stovky z nás, útočili na školy pro dívky. Takže i nyní nás určitě budou zabíjet, ženy pravděpodobně nejdříve znásilní a pak zavraždí. Celá moje rodina je vyděšená. Od chvíle, kdy Tálibán ovládl zemi, se snažíme dostat pryč, ať už legálně či ilegálně. Jenže letiště je přeplněné, není kudy odjet," uvádí mladá žena pro BBC.

Nejvíce ji mrzí, že podle ní ostatní země nechávají afghánské obyvatele napospas Tálibánu. „Chci zahraniční vlády požádat, aby neuznaly Tálibán jako oficiální vládu v Afghánistánu. Protože pokud tak učiní, bude to pro nás znamenat smrt, nebo i něco horšího," vyzývá v dopisu pro BBC studentka.

Afghánci tísnící se u letiště v Kábulu
VIDEO: Chaos v Kábulu pokračuje. Zoufalí rodiče předávají děti přes zeď letiště

V případě, že by ona sama padla do rukou tálibů, je připravena spáchat sebevraždu. „Kdoví, jak dlouho potrvá, než začnou chodit od domu k domu a budou unášet ženy a znásilňovat je. Zabiju se, pokud přijdou k nám domů. Mluvila jsem se svými přítelkyněmi a všechny plánujeme to samé. Smrt je mnohem lepší, než být jimi odvlečena," tvrdí mladá žena.

Podle ní je kruté, jak rychle se život v Afghánistánu změnil. „Ještě před dvěma měsíci jsem se soustředila na jedinou věc, a to zisk akademického titulu. Dělala jsem si plány na podzimní semestr, sestavovala rozvrh. Mnozí lidé se obávali postupu Tálibánu v jednotlivých provincích, ale já ani ostatní jsme vůbec nepomysleli na to, že by mohl Tálibán ovládnout Kábul. Můj život byl normální až do chvíle, kdy padl Mazáre Šaríf, velké město severozápadně od Kábulu, které bylo protitálibánskou pevností. Toho dne jsem si uvědomila, že jsme skončili. Že dostanou i Kábul," vypráví studentka.

Konec snu i nadějí

V hodinách, kdy do Kábulu vstoupily první tálibánské jednotky, pro ni sen o dosažení univerzitního vzdělání skončil. „Celá moje rodina zůstala doma. Spálila jsem všechny své univerzitní dokumenty, všechny záznamy o mých dřívějších studijních úspěších, všechny certifikáty. Udělala jsem to na našem balkoně. Mám doma množství knih. Všechny jsem skryla. Také jsem deaktivovala své účty na sociálních sítítch. Bylo mi řečeno, že je nyní velmi nebezpečné cokoliv na sítě přídávat, či je vůbec nadále používat. Podle všeho Tálibán pročítá nové statusy a může nás podle nich najít," zmiňuje dívka.

Bojovníci Tálibánu ve městě Kandahár
Deset dnů, jež otřásly Afghánistánem: proč Tálibánu stačilo tak málo, co chystá

Její dřívější aktivita na facebooku jí nyní působí velké starosti. „Ve starších příspěvcích jsem psala o tom, že Tálibán nic nezmůže, že stojím proti němu, že nemohou zničit mé právo na vzdělání či zamknout mě doma. Tálibánce jsem nazývala teroristy. To vše určitě budou považovat za urážlivé," uvádí.

Zničilo jí, že všechno to, o čem na sociální síti psala a proti čemu se vymezovala, se odehrálo doslova za pár dnů. „Tálibán oznámil, že ženy by se měly oblékat konzervativně. V úterý jsem šla s otcem do města koupit léky. Všechno bylo zavřené. Oblékla jsem si hidžáb, kolemjdoucí ženy měly často burky, dokonce i třinácti čtrnáctileté dívky. Venku už to není jako předtím. Cítíte, že město zemřelo. Všude jsou tálibánci a dívají se na vás jako byste byli odpad, který je třeba vyhodit," píše mladá žena.

Bojovníci hnutí Tálibán v afghánském městě Kandahár, 15. srpna 2021
Tálibán hledal novináře Deutsche Welle. Nakonec zastřelil jeho příbuzného

Naději na to, že by jako žena mohla mít lepší život, už ztratila. „Dívala jsem se na tiskovou konferenci Tálibánu, kde slíbili, že zachovají ženská práva. Lžou. Jsem si jistá, že lžou. Slyšela jsem, že univerzity na některých místech už ve třídách umístily mezi chlapce a dívky závěsy. Některé rodiny také dívkám zakázaly, aby vůbec šly do školy. Protože všichni ví, že Tálibán sice zatím ještě neukazuje svou pravou tvář, ale určitě ji brzy projeví, a tak chtějí raději problémům předejít už teď," upozorňuje mladá Afghánka.

Podle ní se zahraniční země chovají, jakoby Afghánci ani nebyli lidé a nechávají je napospas Tálibánu. „Láme mi srdce, že stačilo pár dní na to, aby všechno, o čem jsem kdy snila, zmizelo," uzavírá.