Důvod k vládním obavám dávají průzkumy. Až 55 procent respondentů si přeje, aby lídr nejmocnější vládní strany a šedá eminence polské politiky Jarosław Kaczyński odešel do politického důchodu. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Wirtualna Polska v agentuře United Surveys. Podle zjištění další agentury CBOS je Morawieckého kabinet nejhorším v polské moderní historii. A klesá i samotná podpora strany Právo a spravedlnost. V září dosáhla pouze 30 procent, což je od května pokles o šest procentních bodů

Ve Varšavě se proto horečnatě hledají ta správná řešení a začalo i pátrání po viníkovi.

I v Polsku tak podle všeho dojde na zavedení daně z neočekávaných zisků. Na rozdíl od nás, kde by se mimořádné zdanění mělo dotknout pouze tří odvětví (banky, výrobci elektřiny, rafinerie), jsou polské plány velkorysejší. Dokumenty, ke kterým se dostali novináři z deníku Rzeczpospolita, totiž ukazují, že 50procentní daň se bude týkat nejen velkých státních energetických společností a bank, ale prostě všech firem, které zaměstnávají přes 250 lidí. Vláda premiéra Mateusze Morawieckého chce tímto způsobem vybrat 13,5 miliardy zlotých (75 miliard korun) a z těchto peněz financovat vyplácení kompenzací za vysoké ceny energií pro místní samosprávy a takzvané chráněné příjemce, což jsou nemocnice, školy a další.

Samovýroba dřeva. Ilustrační snímek
Lidé kvůli drahotě masivně sbírají klestí v lese. Jenže zapomínají měřit

V roce 2023 by měla být maximální cena prodeje elektřiny citlivým zákazníkům a samosprávám podle autorů projektu stanovena na 618,24 zlotých za megawatthodinu (3400 korun), což je o 40 procent více oproti průměrné výši tarifů schválené polským energetických regulačním úřadem pro domácnosti pro rok 2022.

Odvod z mimořádných zisků se podle Rzeczpospolity nečekaně rozšíří i na velké podnikatele, kteří mají díky svému postavení vysoké marže. To znamená na všechny společnosti s roční obratem z prodeje zboží, výrobků, služeb a z finančních operací přesahující ekvivalent 50 milionů zlotých (270 milionů korun).

Nedostatek uhlí

Ani sama vláda ale nevěří, že by to mohlo stačit. Podle zdroje Gazety Wyborczy premiérova nervozita roste se spekulacemi šířenými médii. Hodně horké téma je nyní v Polsku nedostatek uhlí. Podle jedné spekulace, o které píše Wyborcza, uhelné státní společnosti nejsou cíleně motivovány k nákupu uhlí.

Může za to prý vicepremiér, šéf ministerstva státních aktiv, koaliční partner, a hlavně největší Morawieckého soupeř Jacek Sasin. Ten to samozřejmě odmítá a demotivaci firem hází na premiéra. Zároveň vláda se ne zcela jednotně staví k další fámě, že se kvalitní polské uhlí prodává draze do zahraničí, odkud se dováží levnější, a ne tak kvalitní, aby se v Polsku prodalo mnohem dráž, tedy s onou vysokou marží. A ještě ho je málo.

Zanedbaný kotel na tuhá paliva dokáže jeho účinnost snížit až o třicet procent
Topná sezona je tu: Čistý kotel může ušetřit až třicet procent nákladů

Opozice tvrdí, že chybí až tři miliony tun uhlí, a to hlavně pro domácnosti. To je téměř polovina spotřeby uhlí v polských rodinách. Navíc ceny letí nahoru, dnes se pohybují kolem tří tisíc zlotych za tunu (17,5 tisíce korun). Panika mezi Poláky je tak velká, že vykupují sklady uhlí i u svých sousedů. Například ve východních Čechách už odmítají Polákům uhlí prodávat.

Morawiecki sice v pátek ustál další pokus o svržení a demisi musel podat jeho blízký spolupracovník, ale útoky na něj se množí. Přisadila si i nejmenší koaliční strana Solidarna Polska. Kvůli problémům s právním státem Polsko totiž stále nedostalo 35 miliard eur z Národního plánu obnovy Evropské unie. Morawiecky proto dostal o koaličního partnera ultimátum: Do konce roku to vyřeš, nebo odstup.

V této atmosféře minulý týden polský Sejm rozhodl o odkladu nejbližších voleb, kterými budou komunální, o půl roku až na jaro 2024.

Rubrika u sousedů

U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.Zdroj: Deník
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.