Zaměřeno na Mariupol. Je hned několik důvodů, proč je pro Rusko tak důležitý

Existují čtyři hlavní důvody, proč by dobytí Mariupolu bylo pro Rusko zásadním vítězstvím a pro Ukrajinu jen těžko hojitelnou ranou. Souhrn všech těchto bodů popsal zpravodajský server BBC.

1. Zajištění pozemního koridoru mezi Krymem a Donbasem

Město Mariupol zaujímá, z hlediska geografie, pouze nepatrnou plochu. Nyní se však stalo hlavní překážkou a zátarasem, který tvrdošíjně stojí v cestě ruským silám, jež si probíjí cestu z Krymského poloostrova. Ty se totiž snaží protlačit na severovýchod země a potřebují spojit síly se svými druhy a spojenci z řad ukrajinských proruských separatistů z oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. 

Generál sir Richard Barrons, bývalý velitel Spojeného velitelství britských ozbrojených sil, tvrdí, že dobytí Mariupolu je pro ruské válečné úsilí až životně důležité. „Rusové budou mít pocit úspěšně dokonané bitvy v momentě, kdy dokončí pozemní most z Ruska na Krym. To budou považovat za zásadní strategický úspěch,“ popsal BBC.

Ani velké nápisy "děti" nezabránily útoku na divadlo, dokazují satelitní snímky

Pokud by se Rusům nakonec podařilo Mariupol dobýt, znamenalo by to pro ně plnou kontrolu nad více než 80 procenty ukrajinského pobřeží Černého moře (jehož součástí je i Azovské moře). V posledních čtyřech týdnech se však Ukrajinci tvrdě brání a daří se jim zaměstnávat velké množství ruských vojáků, s čímž Rusko nepočítalo. Tento jejich neúspěch přiměl ruské velitele, aby se ve 21. století uchýlili k verzi středověké obléhací taktiky.

Ukrajina se totiž nehodlá jen tak vzdát. Slíbila, že bude město bránit do posledního vojáka a k tomuto scénáři může skutečně dojít. Ruské jednotky se pomalu protlačují směrem do centra a vzhledem k tomu, že dosud neexistuje žádná funkční mírová dohoda, je pravděpodobné, že Rusko ještě zintenzivní bombardování. Nebude přitom rozlišovat mezi ozbrojenými obránci a obklíčeným civilním obyvatelstvem, které stále čítá více než sto tisíc osob.

Pokud Rusko skutečně získá plnou kontrolu nad Mariupolem, znamená to ještě další znepokojivý fakt. Uvolní se tím téměř šest tisíc jeho vojáků, organizovaných do taktických skupin, kteří budou moci posílit další ruské fronty na Ukrajině. Již nyní existuje řada možností, kam by bojovníci mohli být přesunuti: 

• na severovýchod, aby se zapojili do bitvy o obklíčení a zničení ukrajinských ozbrojených sil bojujících proti prokremelským separatistům v oblasti Donbasu
• na západ, aby se posunuli směrem k Oděse, která by byla posledním zbývajícím vstupem Ukrajiny do Černého moře
• na severozápad směrem k městu Dněpropetrovsk (neboli Dnipro).

2. Přiškrcení ukrajinské ekonomiky 

Mariupol je dlouhodobě strategicky důležitým přístavem v Azovském moři, které je součástí Černého moře. Se svými rozsáhlými kotvišti je největším přístavem v oblasti a sídlí v něm velký železářský i ocelářský závod. Za normálních okolností je Mariupol klíčovým exportním uzlem pro vývoz ukrajinské ocele, uhlí i kukuřice, které směřují k zákazníkům na Blízký východ i mimo něj. 

Rusko brání evakuaci z Mariupolu, tvrdí Ukrajina. Odejít chce sto tisíc lidí

Již dlouhých osm let, od dob nezákonné anexe Krymu Moskvou v roce 2014, je město nepohodlně sevřeno mezi ruskými silami na tomto poloostrově a prokremelskými separatisty v samozvaných republikách Doněck a Luhansk. Ztráta Mariupolu by byla velkou ranou pro zbytky ukrajinské ekonomiky.

3. Příležitost k propagandě

V Mariupolu sídlí jednotka ukrajinské domobrany nazvaná Azovská brigáda, ve které působí krajně pravicoví extremisté včetně neonacistů.

Ačkoliv tvoří jen zcela nepatrný zlomek ukrajinských bojových sil, stal se z ní pro Moskvu velmi důležitý propagandistický nástroj, který jí poskytuje záminku říkat ruskému obyvatelstvu, že mladí muži, které vyslala bojovat na Ukrajinu, jsou tam proto, aby svého souseda zbavili neonacistů. Denacifikace Ukrajiny je pro Kreml stěžejní zástěrkou pro agresivní ukrajinskou invazi.

Na Ukrajině se dopouštíme zločinů. Zajatí ruští vojáci řekli, jaké měli rozkazy

Pokud se Rusku podaří zajmout určitý počet bojovníků z brigády Azov, je pravděpodobné, že budou předváděni v ruských státem kontrolovaných médiích a budou použiti jako nástroj k pokračující informační válce s cílem zdiskreditovat Ukrajinu a její vládu.

4. Významný psychologický efekt

Dobytí Mariupolu Ruskem, pokud k němu skutečně dojde, bude mít zásadní psychologický význam pro obě strany této už téměř měsíc trvající války. Ruské vítězství zde by Kremlu skrze státní média umožnilo názorně ukázat ruskému obyvatelstvu, že Rusko dosahuje svých vytyčených cílů a dělá pokroky.

Pro prezidenta Putina, pro něhož je tato válka zřejmě osobní, má navíc vše historický význam. Ukrajinské pobřeží Černého (a Azovského moře) podle něj patří k něčemu, co se nazývá Nové Rusko. Šlo o svaz zemí, jejichž historie sahá až do 18. století. Putin chce tento koncept oživit a podle jeho názoru zachránit Rusy před tyranií prozápadní vlády v Kyjevě. A právě Mariupol mu v současné době k dosažení tohoto cíle stojí v cestě. 

Pro Ukrajince by však ztráta Mariupolu znamenala velkou ránu, nejen z vojenského a ekonomického hlediska, ale psychicky by zlomila také mnoho mužů a žen, kteří zde bojují a brání svou zemi. Mariupol by byl prvním velkým městem, které by padlo do rukou Rusů po Chersonu, strategicky mnohem méně významné metropoli.

Zabijte mě! křičela těhotná, když přišla po náletu v Mariupolu o dítě. Nepřežila

V neposlední řadě je tu ještě jeden morální aspekt, a to odstrašení. Mariupol se sice stále zuřivě a statečně snaží klást odpor, ovšem cena za to všechno je obrovsky vysoká. Město je zdecimované a z velké části v troskách. Do dějin se zapíše vedle Grozného a Aleppa, míst, které Rusko totálně rozbombardovalo a proměnilo je v hromady sutin. Ruský vzkaz je tedy pro ostatní ukrajinská města jasný - pokud se rozhodnete klást odpor jako Mariupol, čeká vás stejný osud.

„Rusové nebyli schopni do Mariupolu vstoupit po zemi, nemohli tam vjet se svými tanky, takže ho rozbili na padrť ze vzduchu. Podobný scénář  bychom měli očekávat i v jiných významných městech na Ukrajině,“ dodal sir Barrons.