Jaderná elektrárna Curuga se nachází ve stejnojmenném městě v japonské prefektuře Fukui na západním pobřeží, nedaleko zátoky Wakasa. Její stavba byla zahájena 24. listopadu 1966 a trvala zhruba tři roky, provoz byl spuštěn 14. března 1970. Šlo o první komerční jaderný reaktor v Japonsku.

Elektrárna zahájila rozsvícením Expa

Jaderná energie byla v té době vnímána jako klíčový zdroj energie v blízké budoucnosti a spuštění vlastní jaderné elektrárny vnímali všichni Japonci velmi emotivně a s dojetím. Ke slavnostní atmosféře přispělo navíc to, že pouhý den po uvedení do ostrého provozu (po stodenním zkušebním období) rozzářila energie z této elektrárny světla na světové výstavě Expo '70, která byla týž den zahájena v Ósace.

"Všichni byli pozitivně naladěni a toužili tuto technologii vylepšit," vzpomínal loni v titulu Japan Times na euforii při spuštění elektrárny Kacumi Tokunaga, jenž byl tehdy jedním z vedoucích pracovníků údržby elektrárny.

O jedenáct let později, na jaře roku 1981, však vstřícný postoj Japonců k atomové energii již dávno neplatil. Elektrárna se potýkala s řadou provozních potíží a zprávy, které z ní unikaly, vyvolávaly obavy.

A v této napjaté situaci dostala slábnoucí důvěra občanů další těžkou ránu: v březnu 1981 se v elektrárně přelila nádrž s radioaktivním kalem a 16 tun radioaktivní chladící vody uniklo do moře. A co bylo horšího, státní komise dohlížející na atomovou energii tuto havárii zatajila, přestože v zasažené mořské zátoce probíhal intenzivní rybolov.

Radoaktivní odpad se začal valit ven

Všechno začalo 9. března 1981, když jeden z pracovníků zapomněl zavřít kritický ventil od přívodu kapalného radioaktivního odpadu (chladicí vody) z 1. bloku reaktoru do nádrže, kde měla být tato voda vyčištěna, tedy zbavena radioaktivních částic (solí a koroze). Otevřený ventil ale způsobil, že nádrž začala přetékat a kal, který byl stále ještě radioaktivní, se valil ven.

Šestapadesát pracovníků se sice rychle pokoušelo únik zastavit, aby se nebezpečný odpad nedostal  mimo budovu čističky, ale proti proudící kapalině nemělo naději: celkem 16 tun se vylilo do zátoky Wakasa. V té době žilo v oblasti kolem atomové eletrárny přibližně 60 tisíc lidí.

To samo o sobě byla vážná havárie, ale ještě větší - a kriminální - pochybení následovalo. Navzdory zjevnému riziku pro lidi, kteří jedli kontaminované ryby ulovené v zálivu, se japonská státní Komise pro atomovou energii rozhodla nehodu utajit a nezveřejnila o úniku radioaktivního odpadu žádnou zprávu.

V zátoce se brzy začaly dít trochu podivné věci. Pracovníci agentury pro přírodní zdroje naměřili, že mořské řasy v oblasti vykazují až desetkrát vyšší hladinu radioaktivity, než je obvyklé. Úrovně nestabilního syntetického radioaktivního izotopu kobalt 60 vzrostly až pětitisíckrát oproti předchozím maximům zaznamenaným v dané oblasti.

Pravdu vynesli na světlo novináři

Tyto a další informace se začaly dostávat i ke zkušeným novinářům, a ti zachytili stopu celého příběhu a začali se ptát. Po 20. dubnu již bylo zřejmé, že Komise pro atomovou energii nehodu déle neutají. Dne 21. dubna 1981 se tak uskutečnila za velké pozornosti sdělovacích prostředků tisková konference, na níž její zástupci poprvé veřejně připustili, že došlo k nehodě. Popřeli však, že by byl někdo vystaven nebezpečné úrovni radiace.

O dva dny později se k věci vyjádřila také společnost Japan Atomic Power Company, která jadernou elektrárnu provozovala. Rovněž potvrdila vznik havárie a prohlásila, že o ní dříve veřejně neinformovala proto, že japonská veřejnost bere všechny věci kolem atomové energie velmi emotivně.

Veřejnost se také poprvé dozvěděla, že už v lednu 1981 bylo během oprav v elektrárně vystaveno 45 jejích pracovníků záření. Ozářeno bylo samozřejmě také již zmíněných šestapadesát mužů, kteří se pokoušeli zastavit únik radioaktivního kalu.

Všechny ryby ulovené v zátoce Wakasa byly konečně staženy z prodeje a zlikvidovány, podle některých zpráv však měl incident na mořský život v zátoce dlouhodobý dopad - ještě několik let po havárii se u zdejších ryb objevovalo mnohem více mutací, než je obvyklé.

V květnu 1981 odstoupil šéf společnosti Japan Atomic Power Company z funkce. Elektrárna nicméně zůstala v provozu a slouží v Japonsku dodnes. V současnosti jsou spuštěny dva reaktory a počítá se s výstavbou dalších dvou.