Je to takový přestupní uzel. Americké vojenské základny na mnoha místech světa se v těchto dnech stávají přestupními stanicemi pro desítky tisíc lidí prchajících z Afghánistánu. Ten se po dvaceti letech opět dostal pod kontrolu radikálního islamistického hnutí Tálibán, před kterým Afghánci prchají.

Eduard Krainer působil v Afghánistánu v roce 2013, jeho úkolem bylo zjišťování bezpečnostních informací v souvislosti s ochranou českých a spojeneckých vojáků.
Veterán z Afghánistánu: Zpravodajské služby musely vědět, co nastane

Místo cesty do Spojených států tak velkou část z dnes už více než šedesáti tisíc evakuovaných Afghánců čeká „postupový tábor“ v podobě některé z vojenských základen armády Spojených států. V Evropě se jedná o kasárny ve Španělsku a Itálii a především o obří leteckou základnu v západoněmeckém Ramsteinu. Ta USA už v minulosti několikrát sloužila jako klíčový bod pro letecký přesun amerických vojáků do zemí jako Kuvajt, Irák nebo právě Afghánistán. Zde jsou dnes umístěny tisíce uprchlíků před Tálibánem. Do doby, než bude prověřena jejich identita a aktivity v Afghánistánu.

Teprve po důkladné bezpečnostní a zdravotní prověrce bude rozhodnuto o jejich případném přesunu do Spojených států. Jen minulý pátek přijala německá základna 7000 uprchlíků z Afghánistánu. Jak oznámil americký armádní list Stars and Stripes, další Afghánci mají být dočasně umístěni i v kasárnách v Kaiserslauternu a ve výcvikovém prostoru Grafenwöhr.

Evakuace afghánských rodin z Kábulu.
Nejezděte na letiště v Kábulu, hrozí teroristický útok, varovaly úřady

Další tisíce uprchlíků vystupují na základně US Army v Itálii. „Lidé, kterým pomáháme, se připojí k naší americké rodině,“ uvedl ve vystoupení před personálem základny kapitán Kevin Pickard. „Jsme hrdí, že je můžeme přivítat s otevřenou náručí,“ dodal.

EU pomáhá na místě

Zatímco Amerika vítá mnoho desítek tisíc Afghánců, evropské státy zůstaly většinou jen u převozu jen těch nejbližších afghánských spolupracovníků. A o nějakém větším množství Afghánců nechtějí ani slyšet. Na hranicích EU se dokončují ploty proti možné další vlně. Rakousko prohlásilo, že nepřijme na svém území už žádné Afghánce. Některé země, jako Česko či Slovensko, se omezily na desítky či stovky lidí a evakuaci už ukončily.

Unie sama pak doufá, že vyjednáváním s Tálibánem a dohodou na nenásilném převzetí moci a amnestií pro dosavadní spolupracovníky Západu udrží Afghánce v jejich zemi. EU chce také posílit pomoc na místě. Proto rozhodla, že pošle 200 mi-lionů eur (asi pět miliard korun) na zvýšení potravinové a humanitární pomoci.