V současnosti hlasitě vystupuje coby odpůrce Putinova režimu. V roce 2022 získal Cenu Rudolfa Medka, v lednu 2024 pak Cenu Václava Bendy od Ústavu pro studium totalitních režimů. „Jedině Západ může pomoci Rusku se změnou. Ale většinou ho víc zajímají peníze“, říká v rozhovoru pro Deník.cz.

Po sametové revoluci jste působil v několika ruských krajanských spolcích. Co jste si od toho sliboval?
Můj táta mi vždycky říkal: „Nestačí, když budeš slušný, musíš být aktivní.“ Politici většinou lidi rozdělují, já jsem se je snažil spojovat a zajistit komunikaci a větší pochopení mezi Čechy a Rusy. Když se Rusové nástupem Jelcina zbavili komunistů, ptali se, jak budovat demokracii. Místo aby jim experti ze západních zemí pomohli a poradili, jezdili do Ruska západní podnikatelé uzavírat pro sebe výhodné obchody. Spojili se s místními gangstery, podíleli se na neprůhledné privatizaci a dali vzniknout dnešním oligarchům. Společně přivedli stát k bankrotu, obyčejní lidé neměli co jíst.

Co by znamenalo vítězství Ruska ve válce s Ukrajinou pro NATO? Více v textu:

Ukrajinští vojáci během protiofenzivy v Doněcké oblasti
Porážka Ukrajiny by pro NATO znamenala strategickou katastrofu, tvrdí analytici

Takže byla šance v 90. letech Rusko demokratizovat?
Byla. Ale sám sebe i s koněm vytáhne z bažiny jen Baron Prášil. Lidé sami v takovémto srabu neměli šanci. Západní demokracie ale preferovala zisk. Neměla zájem, aby vznikl silný demokratický stát. Představitelé KGB se rychle otřepali a lidem říkali: „Vidíte, tohle je ten kapitalismus. My jsme vás před ním varovali.“ Tak se dostal k moci Vladimir Putin.

V roce 2006 jste se setkal s Putinem na Pražském hradě. Jak vaše setkání proběhlo?
Tehdy jsem ještě doufal, že je změna možná. Gratuloval jsem mu, že se mu podařilo zastavit vyvážení miliard z Ruska ven. Smál se a říkal, že se to povedlo jen částečně. Odpověděl jsem mu, že peníze se dají půjčit a za ně si mohou koupit špičkové technologie. Důležité ale je, kdo ty technologie bude obsluhovat a kdo bude řídit stát. Zaplatit si zahraniční experty se už jednou nevyplatilo, ti budou hájit zájmy své země. Ptal se, co mají dělat, když jim tolik mladých utíká na Západ. Radil jsem mu, ať je nechají na Západě studovat, ale dají jim šanci se vrátit. Tito lidé pak mohou vybudovat zemi. Byl jsem naivní, ale tehdy mu hodně lidí žralo, že to s demokracií myslí vážně. Když jsem Putina potkal v roce 2010 znovu, byl to už úplně jiný člověk.

Česko-ruský historik a kritik Putinova režimu Alexej KelinČesko-ruský historik a kritik Putinova režimu Alexej KelinZdroj: Deník/Zuzana Hronová

To bylo za jakých okolností?
Potkali jsme se v Rusku na mezinárodním Valdajském fóru. Hledala se tam vzájemně výhodná spolupráce Evropské unie a Ruska. Skončilo se závěrem, že je to nemožné. Poradci evropských politických špiček říkali, že chybí lídři typu Margaret Thatcherové či Charlese de Gaulla, kteří by se dívali za horizont svého volebního období. Ruští poradci říkali, že Rusko není kompatibilní s demokratickými zeměmi. A Čína se chechtala.

V roce 2021 došlo k odhalení kauzy Vrbětice. Otevřelo to Čechům oči ve vztahu k Rusku?
Jak komu. Mnozí pohádce o hodném Rusku věří dál. Problém Evropské unie a dalších demokratických států je, že do kontrapropagandy dávají asi tak pět procent toho, co Rusové do propagandy.

Co současný konflikt na Ukrajině? Má to nějaké řešení?
Je to beznadějné. Protože pro Západ je zase důležitější zisk. Bylo výborné se zbavit starých zbraní a nahradit je novými. Ale kdyby se mělo začít pořádně pomáhat, zbrojní koncerny by potřebovaly jistotu, že když rozšíří výrobu, budou moci vydělávat i další roky. Tu ale nemají. A že teče něčí krev? Západ zase více zajímají peníze.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Estonsko, Litva a Lotyšsko se chystají na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem postavit obrannou linii včetně stovek bunkrů:

Ukrajinský voják poblíž pozic proruských rebelů u Doněcku, ilustrační foto.
Pobaltské země budují na hranici s Ruskem obrannou linii. Vzniknou stovky bunkrů

Jak to podle vás na Ukrajině dopadne?
Chtěl bych být optimista. Věřím, že dojde k mírové konferenci a kompromisnímu řešení. Krym už asi zpátky nikdy nevrátí. S obsazeným separatistickým územím je to vzhledem k jeho zamotané sovětské historii také složité. Velký malér jsou pobaltské republiky. V Estonsku u hranic s Ruskem žije přes 90 procent ruskojazyčných obyvatel. Chtějí využívat výhod Evropské unie, ale vzhlížejí ke svému velkému vůdci Putinovi.

Zastaví se ruské dobyvačné snahy na Ukrajině?
Ne. Je potřeba vyléčit příčiny nemoci, nejen její příznaky. To je slabé a pouze se tím nemoc zmírňuje. Je potřeba pomoci změně ruského systému.

Česko-ruský historik a kritik Putinova režimu Alexej KelinČesko-ruský historik a kritik Putinova režimu Alexej KelinZdroj: Deník/Zuzana Hronová

Jak vlastně v budoucnosti žít vedle Ruska?
Zda se Rusko podaří někdy změnit, bude záležet na Západu. Jestli se vzpamatuje, pomůže v Rusku vybudovat nový systém a dá Rusům naději. Současné západní sankce jsou spíše dělané pro vlastní voliče. A nahrávají Putinovi, který pak může svým lidem říkat: „Za všechny vaše problémy může Západ, chce nás okrást, musíme držet pohromadě.“ Jestli tohle v Evropě politici nechápou, tak skutečně nevidí dál než za své volební období.

Některé státy EU si už nechaly proruskou propagandou rozdrolit společnost. Proti tomu je nějaká obrana?
Je. Vzpamatovat se a poučit se z dějin.