Manžela a děti už měla ve Velké Británií, ona sama ale ještě stále byla v Afghánistánu. Podnikatelka a aktivistka Hassina Syedová byla mezi těmi, kteří poté, co radikální hnutí Tálibán ovládlo většinu území země i hlavní město Kábul, zamířili na letiště. V naději, že se ze státu dostanou pryč. Jí se to povedlo. „Syedová na letiště dorazila svírajíc v ruce afghánský pas a britský řidičák," popisuje stanice BBC.

Bojovníci Tálibánu ve městě Kandahár
Deset dnů, jež otřásly Afghánistánem: proč Tálibánu stačilo tak málo, co chystá

Na přeplněném kábulském letišti, kde v odlet ze země doufaly tisíce lidí, se Syedová dostala do britského vojenského letounu. Když se stroj zvedal, pocítila úlevu, ale i vlnu smutku.

„Všichni jsme byli rozechvělí. Většina z nás začala plakat. Osobně jsem cítila úlevu, ale nedokázala jsem přestat myslet na lidi, kteří odletět nemohli. Chcete pro ně něco udělat, pomoct jim dostat se z Afghánistánu," nastínila Syedová v rozhovoru pro BBC.

Let za svobodou podle ní proběhl hladce. „Velmi obdivuji britské vojáky. Starali se o nás i poté, co jsme odletěli. Rozdávali nám lahve s vodou, jídlo, pomáhali dětem, i mně," poznamenala Syedová.

Bojovníci Tálibánu v Kábulu - Bojovníci Tálibánu hlídkují před prezidentským palácem v Kábulu.
Přišly o práci i o sny. Tálibán sliboval změnu, někde už ovšem opět omezuje ženy

V Afghánistánu Syedová podnikala, po nástupu vlády Talibánu by ale o svou práci jistě přišla. „Situace je teď velmi nejasná. I proto jsem se snažila co nejrychleji odejít, vůbec nevíme, co se stane," řekla pro BBC.

Podle ní se nyní všechny ženy v Afghánistánu obávají budoucnosti a chtěly by se ze státu dostat pryč. Mají totiž strach, že je Tálibán zajme.

Nynější dění by ji zničilo

Právě budoucnost žen je jednou z nejpalčivějších otázek příštího vývoje v Afghánistánu. Dosud totiž Tálibán prohlásil jen to, že práva žen sice budou respektována, ale pouze v mezích islámského práva šaría. To by v praxi znamenalo, že ženy přijdou o enormní část své svobody. V letech, kdy Tálibán vládl Afghánistánu naposledy, nesměly dívky starší deseti let chodit do školy, ženy byly zcela podřízeny vůli mužů a na veřejnosti musely být zahalené.

Afghánci tísnící se u letiště v Kábulu
Zachránili jsme všechny, koho jsme chtěli, řekl Babiš. ČR převezla 170 Afghánců

O afghánské ženy se nyní obávají i zakladatelé Nadace Lindy Norgroveové. Šestatřicetiletá Britka Linda působila v Afghánistánu jako humanitární pracovnice a zasazovala se o ženská práva a vzdělání žen. V roce 2010 ji ale Tálibán unesl a později zemřela po výbuchu granátu při pokusu amerických vojenských jednotek o její osvobození.

Rodiče Lindy následně založili nadaci, která v její práci pokračuje. „Linda byla skutečnou obhájkyní ženských práv a vzdělání žen, a myslím, že kdyby viděla, jak se věci nyní mají, byla by nesmírně sklamaná. Současná situace by jí zlomila srdce," řekla pro BBC Lindina matka Lorna Norgroveová.