Předchozí
1 z 2
Další

Zkušenosti ukazují, že mezi prvními příznaky chronických střevních zánětů a stanovením diagnózy uplyne zhruba jeden rok, může to ale být i mnohem déle. Onemocnění je totiž stále relativně málo časté a praktičtí lékaři se s ním tak setkávají jen zřídka.

Mezi možné spouštěče, jež mohou ke vzniku obtíží přispívat, řadí odborníci změnu životního stylu a stravování, přílišné užívání potravinových aditiv, nadužívání antibiotik, ale dokonce i nadměrnou hygienu v útlém mládí.

Moderní léčba i u nás

Střevní záněty postihují v České republice odhadem kolem 50 tisíc osob. Nejčastěji jsou onemocnění diagnostikována mezi 20. a 30. rokem věku, ale mezi pacienty se stále častěji objevují také děti. „Nejedná se pouze o adolescenty, výjimkou bohužel nejsou nemocní dětského věku,“ vysvětluje zástupce primáře z Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě Přemysl Falt. Onemocnění sice není možné zcela vyléčit, ale jeho průběh ve většině případů úspěšně a dlouhodobě tlumí vhodná léčba.

Nejprve se vždy nasazují léky, jež potlačují zánět a reakci imunitního systému. Může být podávána také speciální biologická léčba. Dostupnost nejmodernější léčby se u nás zvýšila zejména díky biosimilars neboli kopiím originálních léčiv.

„Farmaceutické společnosti s vlastním vývojem ale mezitím přicházejí zase s další generací léků, které mohou pomoci pacientům s těmi nejvážnějšími formami. Dva takové léky se objevily v ČR na přelomu let 2017 a 2018,“ objasňuje současnou léčbu ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Nejčastější příznaky střevních zánětů
- bolesti břicha
- průjem a pocit intenzivní peristaltiky
- zácpa
- krev ve stolici
- zvýšená teplota
- ztráta chuti k jídlu
- ztráta hmotnosti
- únava
- noční pocení
- problémy s menstruačním cyklem

V medicíně se do budoucna díky novým technologiím otevírají zcela nové možnosti. Kromě biologické léčby se jako slibná jeví rovněž telemedicína. „Probíhá u nás projekt, v jehož rámci si pacienti se střevními záněty sami v intervalech tří až čtyř měsíců zjišťují množství bílkovin. Data pak pomocí mobilní aplikace odesílají lékaři. Nemusejí proto chodit na pracoviště tak často, a přesto jsou pod kontrolou. My můžeme v případě nutnosti upravit léčbu,“ říká Milan Lukáš, místopředseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a přednosta Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty Iscare.

Nesnášenlivost na lepek je lepší variantou

Vážné formy choroby mohou nemocného ohrozit i na životě. „Lékaři původně mohli nabídnout nemocným jen režimová opatření, diety, případně krevní přenosy, ovšem s nepříliš dobrými výsledky. Před příchodem prvních léků umíralo přes 30 procent pacientů. Někteří sice umírají stále, ale už v méně než jednom procentu případů,“ shrnuje výsledky léčby Lukáš.

Alarmujícím příznakem, který může signalizovat zhoršení průchodnosti střev, je zvracení, zhoršené vyprazdňování nebo viditelné nafouknutí břicha. Pak už většinou nestačí jen užívat léky, ale může dojít i na operační zákrok, na což upozorňuje i profesor Falt: „Akutní průběh začátku choroby je méně častý. Crohnova choroba například může začít pod obrazem akutního zánětu slepého střeva a teprve při operaci se zjistí, že zánět postihuje větší úseky tenkého nebo tlustého střeva.“

Proti střevním zánětům zatím neexistuje žádná zaručená prevence. U lidí s neléčenou celiakií se autoimunitní choroby, včetně střevních zánětů, vyskytují mnohem častěji než u ostatních. Pokud jsou však bolesti břicha a průjmy způsobeny nesnášenlivostí na lepek, je to vždy ta lepší varianta.

Stanovení diagnózy v mladším věku je dnes rychlejší, říká odborník

Přemysl Falt.Zdroj: Archiv Přemysla FaltaNa agresivnější formy střevních zánětů se předepisuje tzv. biologická léčba. Je totiž považována za nejúčinnější medikamentózní terapii, říká primář z Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě Přemysl Falt.

Čím je způsobeno, že onemocnění postihuje stále častěji mladší dospělé a děti?
Příčina jevu zatím není jasně vysvětlena. Zdá se, že se zvyšuje agresivita střevních zánětů, což je obvykle spojeno také s mladším věkem v době diagnózy. Současně se na obě onemocnění myslí více než dříve a jsou k dispozici přesnější a méně invazivní diagnostické testy. A tak bývá stanovení diagnózy rychlejší i mladším věku.

S velkými nadějemi je nyní spojována tzv. biologická léčba. Na jakých principech zjednodušeně funguje? Pro koho je vhodná a má i nějaká negativa?
Biologická léčba spočívá v podání protilátek, které různými způsoby cíleně zasáhnou do řetězce patologické zánětlivé reakce. V současné době je považována za nejúčinnější medikamentózní léčbu a je obvykle podávána u agresivních forem střevních zánětů až po selhání jiných léčebných možností. Nevýhodou jsou samozřejmě možné nežádoucí účinky, poměrně časté postupné snížení její účinnosti a také vysoká cena.

Žít dobře se dá i bez lepku

Celiakie vás může zaskočit v každém věku. Její příznaky mohou být navíc často zaměňovány s projevy jiných nemocí. Bezlepková dieta je účinná, i když drahá, ale uvařit a upéct sobě i své rodině můžete téměř cokoli i z běžných surovin.

Bezlepkové potraviny:
- vepřové, hovězí a drůbeží maso i ryby,
- brambory, kukuřice, rýže nebo proso,
- nealkoholické nápoje (džus, limonáda, čaj, káva),
- mléko, máslo, vejce (pozor ale potraviny obsahující škroby na bázi lepku),
- čokoláda, marmeláda a med.

Lepek je celosvětově řazen mezi osm nejčastějších potravinových alergenů. Lepková intolerance musí být prokázána, což ovšem není jednoduché, bývá totiž často součástí širší potravinové intolerance. Rovněž i projevy lepkové alergie jsou pestré. Objevují se vyrážky a ekzémy, dokonce i astma či podvýživa. Diagnostika je obecně velice komplikovaná a jedinou metodou, která opravdu prokáže, zda se jedná o celiakii a nikoliv o jiné onemocnění, je krevní test. Po němž následuje vyšetření na gastroenterologii, kdy je odebrán kousek sliznice tenkého střeva a zjišťuje se, do jaké míry je střevo poškozené.

Jde to i bez lepku

Zatímco diagnostika není jednoduchá, u léčby to již neplatí – spočívá totiž v eliminační dietě. Sice to člověka omezuje, ale bezlepková dieta je velmi účinná. Potraviny s lepkem musí být označeny, zákon platí také v restauracích a neexistuje žádná výjimka. Aby jídlo bylo bezlepkové, nesmí v něm být přítomný lepek a nesmí být proto vyroben ze surovin, které jsou pro celiaky toxické – pšenice, ječmen, žito či oves. Ve specializovaných obchodech se můžete setkat s tzv. bezlepkovým ovsem, který je méně škodlivý, speciálně vyšlechtěný a reaguje na něj pouze pět procent celiaků.

„Aby se člověk ze začátku diety nezbláznil a nezruinoval, je nejlepší sestavit stravu ze základních surovin, jako jsou maso, vejce, zelenina, ovoce, luštěniny, rýže, brambory, jáhly, quinoa, pohanka a kupované pečivo nahradit domácím chlebem,” radí Helena Pernicová z Klubu celiakie Brno.

Naopak bychom si měli dopřát vlákninu, jež lepek naředí, čímž se pro nás stává stane stravitelnějším.  „Aby se posílila střevní bariéra, měl by člověk konzumovat i probiotika a dostatečně se hýbat,“ upřesňuje vhodnou výživu Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze.

Zdravé pečení ve Víkendu
Žít se dá i bez lepku. Vařit a péct tak můžete s gustem dál. Jak si nepokazit svátky střevními obtížemi, dát vale lepku a přitom mít vánoční tabuli na jedničku? Podívejte se do sobotní přílohy Víkend ve vašem tištěném regionálním Deníku, kde vám přinášíme tipy a triky na Vánoce bez lepku.