Třítisícový Terezín na Litoměřicku se probouzí do nového dne. Nikde jinde v České republice snad není atmosféra válečné minulosti tak zřetelná jako tady. Jen při pouhém procházení se ulicemi se vrývá pod kůži. Není divu, vždyť Hlavní pevnost na levém břehu řeky Ohře sloužila během druhé světové války nacistickému Německu jako židovské ghetto, Malá pevnost na pravém břehu zase jako věznice pražského gestapa.

Ateliér sochařky Hany Wichterlové.
Konec sporů. Praha převezme ateliér Hany Wichterlové a zahájí rekonstrukci

Pozornému návštěvníkovi ovšem utkví v paměti rovněž obrovské areály, které se ve městě nacházejí, mnohé ve velmi špatném stavu. Přestože v Terezíně fungují desítky organizací a spolků, často se mu právě i kvůli obřím nevyužívaným objektům přezdívá město duchů.

Zadlužili by se do konce století

V nejhorším stavu je budova Žižkových kasáren. Na rekonstrukci město bohužel nemá prostředky, probíhají zde pouze dílčí opravy havarijního stavu. „Odhad na opravu pouze tohoto objektu se blíží k částce jedné miliardy korun. Pro město naší velikosti je oprava tohoto majetku likvidační. I 15% spoluúčast, což je dnes lepší standard, by naše město zadlužila do konce tohoto století a možná i déle. A je to pouze jedna budova. Jediná šance pro naše město je pomoc kraje a státu,“ říká starosta Terezína René Tomášek.

Pět důležitých budov prošlo půlmiliardovou rekonstrukcí z evropského dotačního projektu. Řeč je o Retranchementu 5, Kavalíru 2, Dělostřeleckých kasárnách, Jízdárny a okolí Litoměřické brány. Peníze putovaly v letech 2010-2015 přes zájmové sdružení právnických osob Terezín-město změny (TMZ). V něm zasedají zástupci města i kraje.

Žižkovy kasárny v Terezíně začali opravovat 

Sdružení vzniklo proto, že samotný Terezín na opravy neměl peníze, roční rozpočet se za poslední roky pohyboval kolem 40 až 50 milionů korun. Hodnota spravovaného majetku je tři miliardy korun. Z rozpočtu jde ročně do údržby budov ve městě zhruba 5 až 6 milionů korun.

Převezme majetek Ústecký kraj?

Udržitelnost evropského dotačního projektu ovšem příští rok končí a zanikne i samo sdružení. Před městem tak vyvstala otázka, kdo se o opravené objekty postará.

„Terezín byl postaven jako vojenské město, pak se zrušila armáda a stalo se z něj město duchů. Je návrh, že těch pět opravených objektů by převzal kraj. Vznikla by příspěvková organizace nebo bychom objekty převedli pod některou z našich kulturních organizací,“ říká hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Terezín chce, aby kraj převzal také pevnostní systém, Žižkova kasárna a zbrojnici.

Do konce roku musí podle hejtmana k věci přijmout usnesení krajské zastupitelstvo. „Když zůstane starost o budovy v Terezíně jenom na kraji, tak nás to nesmírně finančně zatíží. Pomoci by měl určitě i stát,“ podotýká hejtman.

Pevnost Terezín.
Malý rozpočet, obří budovy. Terezín hledá finanční pomoc u kraje

Celou věcí se už začátkem září zabývalo zastupitelstvo v Terezíně. To variantu vzniku příspěvkové organizace pod Ústeckým krajem posvětilo. „Kraj ví, do čeho jde, město má majetek, který je neúnosný k velikosti a počtu obyvatel,“ uvedl Tomášek. S ním souhlasí i krajský radní Miroslav Andrt, jenž je i členem TMZ. „Někdo může říci, že historicky udělalo chybu vedení města, když na sebe od státu vzalo rozsáhlé majetky včetně opevnění s vojenskými objekty. Kdysi byly v plánu velkolepé záměry vybudovat z Terezína univerzitní kampus, ty ale vzaly za své. Rozsah majetku je vzhledem k malému městu a rozpočtu nesouměřitelný. Stát by se k tomu měl postavit čelem,“ podotýká Andrt, který stejně jako hejtman vítá převedení pěti budov pod novou příspěvkovou organizaci kraje.

To ovšem kritizuje krajská opozice. „Příspěvkových organizací má kraj až přespříliš. Tohle by chtělo opravdu podrobněji probádat. Naposled kraj založil příspěvkovou organizaci pro krajskou dopravu, občanům to spíše udělalo vrásku na čele a z hlediska krajských peněz nás to zasáhlo miliardovým dluhem,“ připomíná krajský zastupitel a primátor Teplic Hynek Hanza. Kritické hlasy se ozývají i přímo z Terezína. „Jsem pro, aby toto kulturní dědictví zůstalo v majetku města, které může rozhodovat o jeho budoucnosti. Na druhou stranu, město převzalo od státu obrovský majetek, ne zrovna v dobrém stavu, ke kterému nedostalo náležitou finanční podporu. Získáním dotačních prostředků na opravu objektů neznamená vždy výhru, naopak další problémy tím začínají,“ říká předseda spolku vojenské historie a zároveň zastupitel města Terezín Jiří Smutný, který ale variantu převodu některých opravených budov nevylučuje. Musí ale prý zůstat využívané a přístupné veřejnosti.

Herec Vetchý: S památkami v Terezíně je potřeba něco dělat 

U evropského projektu od začátku stojí vedoucí odboru rozvoje a výstavby Terezína a zástupce ředitele TMZ Róbert Czetmayer. „Objekty byly v rámci dotačního programu komplexně rekonstruované a v současné době nevyžadují další investiční náklady,“ potvrzuje Czetmayer s tím, že pět opravených budov je využívaných.

„Přeplňujeme parametry projektu a projekt přináší oživení do města, například má u nás sídlo Vysoká škola aplikované psychologie,“ dodává Róbert Czetmayer.

Budoucnost města je nejasná

Do Malé pevnosti spadající pod Památník Terezín, který spravuje ministerstvo kultury, zavítá ročně kolem 300 tisíc turistů. „Rozvoj cestovního ruchu dnes odpovídá velmi skromným finančním možnostem města Terezín a právě masivní podpora ze strany kraje by tuto situaci mohla pozvednout,“ zmiňuje Czetmayer.

Samotný územní rozvoj Terezína je podle jeho slov limitovaný pravidly městské památkové rezervace. I tak radnice v současné době připravuje studii na využití dalších čtyř doposud nevyužitých rozsáhlých objektů.

Hrad Bouzov
Bouzov zůstane státu. Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu

„Výsledek studie se má stát součástí celkové strategie urbanistického řešení celého Terezína. Na tomto projektu jsme začali spolupracovat s fakultami architektury ČVUT Praha,“ doplňuje Czetmayer. Budoucnost města tak zatím zůstává v nejasných obrysech a před sebou má mnohé výzvy. Dlouhodobě se například touží dostat na seznam světového dědictví UNESCO.

„Město je zapsané na Indikativním seznamu potenciálních kandidátů ČR na nominace na seznam světového dědictví. V tuto chvíli ale není příprava nominace aktuální, případné připojení k už zapsanému statku světového dědictví vaubanovských pevností Francie není bohužel průchozí, jak jsme byli opakovaně upozorněni francouzskou vládou. Jiný koncept případné nominace není v tuto chvíli konkretizován,“ uvádí za tiskové oddělení ministerstva kultury Petra Hrušová.

Podle Andrta by ve hře mohlo být využití Terezína pro státní instituce. „Nejde jen o rekonstrukci domů, musí se najít i jejich využití. Dovedu si zde představit detašovaná pracoviště centrálních úřadů,“ dodal Andrt.

Z historie Terezína

Terezínská tryznaZdroj: Deník/Karel Pech10. června 1940 převzalo terezínskou Malou pevnost pražské gestapo, aby v ní zřídilo policejní věznici. Již druhý den sem byli dopraveni první vězni, kteří začali pracovat na výstavbě věznice. V říjnu 1941 byl Terezín vybrán jako místo vhodné ke zřízení sběrného tábora – židovského ghetta. V létě roku 1942 již přestávají stačit kapacity kasárenských budov a české civilní obyvatelstvo je přinuceno se vystěhovat. Terezín se stal přestupní stanicí na  cestě do vyhlazovacích táborů a do  once okupace jím prošlo na 160 tisíc lidí (Malou pevností 33 tisíc). Město osvobodila v noci z 8. na 9. května 1945 3. gardová tanková armáda generálplukovníka Rybalka, která Terezínem projížděla ku Praze. (Zdroj: Město Terezín)