Za většinu z toho může člověk, a to i za zvýšenou přítomnost sinic a řas, které jsou přírodní. „Lidskou činností je tento výskyt mnohonásobně podpořený do současného extrémního stavu, uvedl ředitel Ústavu pro hydrodynamiku na Akademii věd Martin Pivokonský. Na vině jsou totiž změny klimatu, sucho, odlesňování a také intenzivní hnojení zemědělské půdy. Živiny z hnojiv nejen kontaminují zdroje vody, ale také „vykrmují“ nežádoucí organismy.

Koktejl z kosmetiky, léků a drog

Jak vědec rovněž upozornil, v surové vodě se vyskytuje i spousta nepůvodních umělých látek, ať již to jsou pesticidy pocházející ze zemědělské činnosti, nebo látky obsažené v kosmetice či zubní pastě, léčiva, hormony, drogy a další látky, které lidstvo používá. Tento „koktejl“ doplňují i průmyslově vyráběné chemikálie z předmětů, které denně používáme.

Jak ale ujistil ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Vilém Žák, systém kontroly pitné vody je v Česku přísně nastavený a zabraňuje, aby se k zákazníkovi dostala nekvalitní voda. „Jako oborové sdružení trváme na tom, že voda z kohoutku je stále kvalitnější než balená voda, na tom se nic nezměnilo,“ uvedl.

České detekční trubičky jsou schopné velmi přesně odhalit přítomnost bojových látek.
Čeští chemici patří ke špičce v NATO. V práci jim pomáhají i nenápadné trubičky

Že se v surové vodě najde více nečistot než v minulých letech, vysvětlil i stále se zlepšujícími metodami analytické chemie. „Dnes přístroje umí ve vodě odhalit více látek a v nižších koncentracích, u nichž bylo dříve nemyslitelné je najít,“ upozornil.

Mluvčí skupiny Veolia Marcela Dvořáková uvedla, že kvalita zdrojů vod využívaných pro úpravu pitné vody se v průběhu let zhoršila, ať již z důvodu klimatických změn, tak kvůli činnosti člověka. I ona zmiňuje, že na odhalení více škodlivin má významný vliv i stále dokonalejší analýza vody. „Z tohoto důvodu jsou naše úpravny vody doplňovány o nové pokročilé technologie, které jsou vhodné také k odstraňování mikročástic z pesticidů, léčiv nebo průmyslových látek. Zdůraznila také, že pitnou vodu nepřetržitě kontrolují v úpravnách i během dopravy ke spotřebiteli.

Znečištěné vodě jde předcházet

Vědci a úpravny vody přicházejí s novými technologiemi, které si poradí i s více znečištěnou surovou vodou, i s menšími částečkami, jež dnes umí stroje odhalit. Masivně se nyní začíná uplatňovat v úpravnách povrchové vody například filtrace přes granulované aktivní uhlí. To funguje jednak jako preventivní bariéra pro případ kontaminace vodního zdroje, jednak se používá k odstranění mikročástic, například ze zbytků léčiv, hormonálních látek nebo pesticidů. Používá ji třeba největší česká úpravna tohoto typu na vodní nádrži Švihov na řece Želivce, což je největší vodní nádrž svého druhu ve střední Evropě.

Používají se také speciální membrány. Ty sice umí odstranit sebemenší příměsi, ale s nimi odstraní i minerály, takže se voda pak musí znovu upravovat.

Česká vědkyně Petra Szeszula v laboratoři, kde pěstují minimozky
Češka uspěla s inovacemi v medicíně. Vyvíjí lidské minimozky i chytré inhalátory

Znečištění surové vody se dá také předcházet. Ukázal to pilotní projekt ministerstva zemědělství a Povodí Vltavy zahájený v roce 2019. Ten chtěl zlepšit kvalitu vody ve švihovské nádrži. Domluvil se s zemědělci hospodařícími v ochranném pásmu nádrže. Téměř dvacítka zemědělských firem se zavázala omezit používání pesticidů. Za sníženou produkci pak dostává finanční kompenzace. „Díky tomuto projektu se za tři roky podařilo omezit až čtvrtinový přísun škodlivin do nádrže,“ sdělil Vilém Žák. Tento pilotní projekt by se měl postupně rozšířit i na další české vodárenské nádrže.

„Nedomnívám se, že by u nás akutně hrozilo to, že nebudeme schopni surovou vodu dostatečně upravit na vodu pitnou. Nicméně i u nás je řada lokalit, kde je kvalita surové vody již tak špatná, že stávající technologie jsou na hranici svých možností. Je potřeba je rekonstruovat a doplnit o nové, aby bylo zaručeno dostatečné množství kvalitní pitné vody i v budoucnosti,“ uvedl vědec Martin Pivokonský.

Některé zastaralé úpravny přitom využívají technologické postupy ze sedmdesátých či osmdesátých let. „Od té doby vědecké poznání značně pokročilo. Dnes existují technologie, které jsou schopny upravit prakticky jakoukoli vodu na vodu pitnou. Otázkou je, za jakou cenu,“ dodal.