Ekonomové kritizují vládu: Sjednocení sazeb DPH? Nic neřeší, jen podpoří inflaci

Sjednotit snížené sazby daně z přidaného hodnoty? Návrh představený ministerstvem financí u některých ekonomů narazil. Podle nich nedává v současné době zrovna velký smysl, zejména pokud by nebyl součástí celkové daňové reformy. Obávají se i růstu cen, což ještě zvýší tlak na inflaci, která v současné době dosahuje 17,5 procenta.

Nyní se ze služeb a zboží odvádí základní daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 21 procent. U vybraných položek pak platí dvě snížené sazby, a to 15 a 10 procent. Vláda ovšem uvažuje o tom, že by snížené sazby spojila v jednu ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Slibuje si od toho zjednodušení daňového systému.

Dopady změn v daních? Zdražit mohou knihy, jízdné v MHD, vodné či stočné

S tím v podstatě souhlasí ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar, podle něhož zjednodušení systému zpravidla vede i ke zlepšení výběru daní. „Je tam i určité zvýšení sazby pro některé kategorie zboží, takže to může zvýšit daňový příjem. Ale nevím, jestli to v tomto případě vláda zamýšlí,“ doplnil ekonom.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno na CNN Prima News řekl, že návrh je rozpočtově neutrální. „Určitě nejde o snahu snižovat deficity,“ prohlásil. Tomu ovšem příliš nevěří ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Vláda chce získat více peněz z daní, jinak by s tím nic nedělala,“ myslí si.

Vychází přitom z toho, že u řady položek se dnes odvádí desetiprocentní DPH - jde například o léky, pitnou vodu nebo knihy. Nově by se u nich odvádělo o tři až čtyři procenta více. Nutno ale podotknout, že část zboží by naopak mohla zlevnit, když by se z něj neodváděla patnáctiprocentní daň, ale o jedno či dvě procenta méně. To je příklad potravin, nealkoholických nápojů či zdravotnických pomůcek.

Pozor na růst inflace

Ekonomka Ilona Švihlíková ovšem tvrdí, že snižování DPH málokdy vede ke snižování cen daného zboží. „To je dlouhodobá patologie na českém trhu. Tady bych se podívala na problém potravin. Už je zřejmé, že tam existuje nějaká tichá dohoda mezi maloobchodními řetězci a stát to dlouhodobě ignoruje, přestože na to má nástroje, jako je Úřad na ochranu hospodářské soutěže, případně finanční správa, která by se tím měla zaobírat,“ míní ekonomka.

Vláda chce jednu nižší sazbu DPH. Zlevnilo by jídlo, zdražilo čepované pivo

Podle ní je tedy pravděpodobné, že změny v DPH by se promítly do cen směrem nahoru, ne dolů. Tím se ještě přitopí pod kotlem s inflací, takže opatření bude mít proinflační dopad. „Loni byla inflace 15,8 pocenta, letos se počítá 10,4 pocenta. To znamená neskutečný inflační nárůst, obrovský tlak na mzdy nebo úspory. Místo aby se vláda snažila bojovat proti tomuto inflačnímu tlaku, tak ho ještě zesiluje. To je podle mě na hlavu a nedává to žádný smysl,“ řekla Švihlíková.

Myslí si proto, že vláda by měla jít jiným směrem. „Například by měla využívat statistiky, se kterými neumí pracovat. Nemá proto základní údaje, které subjekty vůbec platí daně a kdo se dlouhodobě placení daní vyhýbá,“ upřesnila.

Chce to promyšlenou koncepci

Švejnar je proto přesvědčen, že je potřeba přijít s celkovou daňovou reformou, jejíž součástí by bylo sloučení nižších sazeb DPH. „Souhlasím, že hýbat s jednotlivými částmi, pakliže to není součást dobře propracované strategie, většinou nedává smysl, protože to nevede ke zlepšení. Je ale možné, že v tomto případě je to součást nějakého většího balíčku opatření. Ale o tom nevím,“ komentoval ekonom.

Sjednocení snížených sazeb DPH? Dostali bychom se nad průměr EU, říká ekonom

Smysl by proto podle něho dávalo, kdyby součástí takového balíku byla třeba také penzijní reforma či reforma daně z nemovitosti. Plátci by tak měli přehled o tom, jaký by reforma měla dopad, kde se daně zvýší a naopak.

Šichtařová zase poukázala na to, že sazby DPH se poměrně často mění, což podle ní není dobře. Největší prosperita je totiž v zemích s nejstabilnějšími daňovými systémy. „V Německu jsou stabilní desítky let,“ uvedla některý z příkladů.

Výdaje státu rostou

Navíc si nemyslí, že potíže České republiky spočívají v příjmové stránce státního rozpočtu, protože výběr daní roste. Problém je na výdajové stránce. „Česká republika je jedinou zemí v Evropské unii, kde ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku došlo k zadlužení. Právě obrovské prudké zadlužení je důvodem inflace. Jinak by byla poloviční,“ vysvětlila.

Rovněž podle Švihlíkové vláda řeší méně podstatné věci. „Je to, jako když máte v obýváku vodu, rozbíjí se vám elektřina, rozpadá se vám zeď a vy řešíte, jestli tamta záclonka je nakřivo, nebo ne,“ dodala.