Jižní Morava se mění. Stává se krajem fíků a dalších cizokrajných plodin

Lidé na jihu Moravy pěstují dnes již běžně fíky, ale také zkoušejí olivy, kiwi nebo čínské datle. Středomořskému ovoci, které bylo donedávna typické spíše pro Itálii nebo Řecko, se na jižní Moravě v posledních letech daří stále víc. I kvůli změně klimatu. Počet lidí se zájmem o pěstování exotického ovoce se zvyšuje.

Za vínem na jižní Moravu. Stará pravda dál platí, navíc s novými zážitky

Až patnáct kilogramů fíků sklízí ze svých tří velkých keřů v Konicích u Znojma znojemský botanik Radomír Němec. „Jsou opravdu sladké, nahrává jim počasí. Když ve správnou dobu zaprší a v ideálním čase přijdou horka,“ liboval si před časem Němec.

Jeho keře mají svůj původ na znojemském Hradišti, odkud si je Němcova rodina přesadila na zahradu ve Znojmě. A odtud putovaly do Konic. „Fíkovníky rostoucí na hradišťských terasách jsou pozůstatky dávného pěstování ve středověku. Vysázeli je zde příslušníci řádu křížovníků s červenou hvězdou,“ připomněl botanik.

Fíky dozrávají v srpnu a keře plodí dvakrát za rok. Další úroda bude na podzim.

Jako v Chorvatsku

Exotické ovoce pěstuje také Miroslav Effenberger z Přibic na Brněnsku. Kromě fíků mu rostou na zahradě také olivy, kiwi nebo čínské datle. „Letos budeme sklízet mnohem více oliv. Vypadají excelentně,“ poukázal Effenberger.

Podle klimatologa Petra Hlavinky z projektu Intersucho se exotickým druhům ovoce v nejteplejších částech České republiky daří díky změně klimatu. „Jsou schopné vyšší teploty využít. Jarní mrazy jsou pro ně ale rizikové, jelikož je mohou úplně zničit. Ze středomořských oblastí na to nejsou zvyklé,“ podotkl odborník.

Boj přírody s přírodou. Kvůli kůrovci smrky v Jihomoravském kraji vymírají

Podle botanika Němce jsou na jihu Moravy přes léto srovnatelné teploty jako v Chorvatsku, ale problém může nastat v zimě. „Teploty tam neklesají tolik pod nulu jako u nás, zatímco tady bývají zimy, kdy může klesnout teplota na minus pětadvacet stupňů a fíky mohou vymrznout, proto je vhodné je na zimu přikrýt,“ popsal.

Na jihu Moravy se daří i melounům. „Když jsou sazenice roubované, bez problémů přečkají nepříznivé podmínky. Mají lepší kořenový systém, větší počet a poměr výhonů, víc kvetou. Neroubovaný meloun vytvoří jeden dva plody a jeden dva výhony, roubovaný jich vytvoří třeba patnáct,“ přiblížil Aleš Jezdinský z pobočky brněnské Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku.

Písek v půdě

S obavami však postupnou změnu klimatu sledují zemědělci, kteří se věnují tradičním plodinám. „Kde je například v půdě písek, tam už některé rostliny uschly,“ konstatoval pěstitel Jiří Němec z Přeskačí na Znojemsku. Zemědělci z jihu Moravy tak s postupujícími lety mají stále větší strach o úrodu. Vody je totiž v půdě stále méně.

Na zhruba dvou tisících hektarech zemědělské půdy hospodaří společnost Pomona Těšetice na Znojemsku. Pěstuje pšenici, kukuřici, hrách a krmné plodiny. Závlahu využívá pouze ve svých ovocných sadech. „Sucho je extrémní a všechny plodiny strádají. Pokud se situace nezmění, bude to velký problém,“ předpovídá ředitel společnosti Ivo Pokorný.

Podle profesora Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity v Brně by lidé měli myslet hlavně na to, jak zadržet vodu v krajině. „Pokud voda není prioritou dnes, bude zcela jistě za dvacet let. Jen to bude mnohem dražší,“ upozornil odborník.

Kousnutí pavouka z Pálavy? Místo může dočasně i ochrnout. Zápřednice se šíří dál

Za poslední desítky let se podle Žaluda klima v republice výrazně změnilo. „Česká republika má několik stanic se zpracovanou více než dvěstěletou řadou pozorování. Z jejich údajů je zřejmé, že průměrná roční teplota stoupla o 1,2 stupně Celsia . V posledních desetiletích hodnota zrychluje,“ nastínil expert.

Třeba údaje pro Kyjov na Hodonínsku za roky 19612017 prokazují nárůst o 0,7 stupně Celsia. „Současně se nemění roční úhrny srážek, ale mění se jejich rozložení. Přibývá srážek bouřkového charakteru. V krajině se při nich voda méně vsakuje a rychleji odtéká než při trvalých deštích. Vyšší teplota je příčinou vyššího výparu, což vede k vyšší četnosti suchých období a k zimám s minimem sněhu. Přicházejí extrémně brzké nástupy jara a dlouhé horké vlny. Většina dopadů je spojená s dlouhodobým úbytkem nebo přebytkem vody,“ sdělil Žalud.

Zdroj: DENÍK

Šance pro vinaře

Zemědělci změny klimatu podle Žaluda vnímají jako ohrožení svého podnikání. „Běžný člověk to vnímá v okamžiku, kdy vlastní aspoň kousek zahrady. Dokud ale poteče z kohoutků voda, nebude to pro většinu lidí větší téma. Nestraším, jen konstatuji realitu,“ řekl vědec.

Zemědělci se přitom na další změny klimatu mohou připravit. „Samozřejmostí je výběr suchovzdorných odrůd a využívání agrotechnických postupů s cílem zadržet v půdě vodu. Postupně se mezi rizikové plodiny dostávají ty, které se vysévají na jaře, a je na místě zvážit jejich pěstování. Jižní Morava je typická ovocnářstvím a zelinářstvím. Oba obory mají díky oteplení velkou perspektivu, ale pod kapkovou závlahou,“ upozornil Žalud.

Velký potenciál vidí ve vinohradnictví. „Teplomilná réva vinná se svým bohatým kořenovým systémem a nízkou náročností na vodu může být v regionu plodinou budoucnosti,“ vzkázal.

Sklízí kilogramy fíků denně. Suší je nebo z nich dělá marmelády