Z posledního jednání s lídry koaličních stran tento týden odcházeli odboráři rozladění. „Předložili nám tři varianty a my jsme přijali tu, kdy by mělo být přidáno od září. To ale nakonec sami odmítli,“ postěžoval si předseda Českomoravské komory odborových svazu Josef Středula.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) postoj koalice vysvětlil tím, že stav rozpočtu nedává prostor k tomu, aby mohly být platy zvýšeny ještě letos.

Odbory žádaly kvůli vysoké inflaci pro pracovníky veřejných služeb a správy přidání buď od srpna, nebo od září. Nakonec se s lídry koalice nedohodly. Ilustrační foto
Platy státních zaměstnanců? Odbory se s lídry koalice nedohodly, kvůli inflaci

Od září by se ale měly zvednout tarify o deset procent zaměstnancům, kterým vláda v lednu platy zmrazila, tedy úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. „Vláda dá 2,2 miliardy korun navíc pro 300 tisíc státních zaměstnanců. Polepší si pracovníci v kultuře nebo kuchaři a školníci ve školách a další,“ oznámil Jurečka na twitteru.

Od ledna 2023 by se pak všem státním zaměstnancům měly zvednout tarify o pět procent, což by státní pokladnu mělo přijít asi na třináct miliard korun. „To není žádné zohlednění inflace,“ řekl Středula, podle něhož odbory navrhovaly, aby se v lednu platy navýšily o deset procent.

48 procent Čechů nemá dostatečné finance pro nenadálé životní situace, tedy má rezervu menší než šest měsíčních platů.
Zdražování dopadá hlavně na nejchudší. Z úspor by nevyžila ani polovina Čechů

Šéf odborů argumentoval tím, že se inflace může letos dotýkat až dvaceti procent. Tím by se mnohým státním zaměstnancům snížily reálné platy o patnáct procent. „Od ledna říkáme, jak má vláda jednat. Přistoupili jsme i na pokles reálných mezd. Je to jako tikající nálož a blíží se k sociálnímu výbuchu,“ varoval Středula.

Ve stávkové pohotovosti

Začátkem června devět odborových svazů veřejné sféry vstoupilo do stávkové pohotovosti. Další čtyři je podporují.

Tvrdý postoj vlády ale našel zastání u některých ekonomů. „Každý by si přál, aby růst platů dorovnal inflaci. Tahle se to ale řešit nedá. Nechci znít necitlivě, ale realita je taková, že se musí zmenšit objem peněz v ekonomice,“ míní například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Ilustrační snímek
Státní dluh narostl na 2,7 bilionu. Na každého Čecha tak připadá čtvrt milionu

Úředníci a platy

*Ve státní sféře bylo zaměstnáno 712 100 lidí

* Průměrný plat byl 40 352 korun

* Navýšení o pět procent by přišlo na 13 miliard korun

* Inflace v červnu byla 17,2 procenta

Podle něho si Česká republika zadělala na vysokou inflaci v době koronavirových opatření, kdy do ekonomiky pumpovala peníze. „To bylo chybné. Covidem jsme si prošli v podstatě bez ztrát, ale ekonomika si to vybere,“ upřesnil.

Na druhou stranu pětiprocentní zvýšení platů nepovažuje za úplně optimální. „Jestliže by průměrná roční inflace byla šestnáct procent, přidal bych osm,“ nastínil.

Nakolik se skutečně zvednou platy, však zřejmě ještě není jasné. V srpnu by ministerstvo financí mělo zveřejnit výhled české ekonomiky. Na to by mělo navazovat další jednání s odbory.

Zdroj: DeníkPodle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37 633 korun.