1. Kdy a kde se varianta objevila?
Virus byl poprvé zaznamenán u hranic jižní Bostwany a Jihoafrického republiky, odkud se rozšířil do nejlidnatějšího města JAR Johannesburgu. „Je zajímavé, že během čtrnácti dní byla mutace schopná nahradit všechny ostatní varianty, jiné se v podstatě neobjevují,“ poznamenává virolog Jiří Černý. Současně dodává, že sekvenování ale probíhá v JAR v malé míře.

Žena s respirátorem v Amsterodamu
Omikron se mohl Evropou šířit již dříve. Nákazu zatím potvrdilo deset států EU

2. Jak moc je nebezpečná?
V pondělí Světové zdravotnická organizace (WHO) varovala před variantou omikron jako vysokým globálním rizikem. Zároveň ale doplnila, že to, o jak nakažlivou mutaci se jedná, bude nutné teprve vyhodnotit z praxe. S tím souhlasí i čeští odborníci. „Zatím nemáme dostatek dat, která by prokazovala nebezpečnost teto varianty. Klíčovým údajem bude, do jaké míry proti variantě omikron chrání očkování současnými vakcínami nebo prodělání infekce variantami alfa či delta. První informace by mely být dostupné během čtrnácti dnů,“ informoval na svém Twitteru imunolog Zdeněk Hel. O tom, že by mohla být varianta zákeřnější se mluví kvůli zajímavému souboru mutací v genomu, z nichž polovina je pro vědce zatím neznámá. Tu druhou znají a patří k těm odolnějším a agresivnějším.

3. Mohlo by očkování přestat zabírat?
Očkování by mělo být účinné i proti této variantě. „Nejsme zase na začátku. Prokázalo se, že současné vakcíny fungují i proti novějším mutacím, pro které nebyly vyvíjeny. Byť ten účinek je nižší, což bude platit i pro tento případ,“ potvrzuje Jiří Černý. Připravit novou vakcínu by mělo být podle virologa pro výrobce jednoduché, na vznik nových variant se systematicky připravují. Vzniknout by mohla podle jeho odhadu za necelé dva měsíce.

4. Jak moc je rozšířená varianta v Česku a v Evropě?
Data zanáší zdravotnické ústavy jednotlivých zemí do mezinárodní veřejně přístupné databáze GISAID. Podle ní se varianta objevila už v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Belgii. Připojí se k nim i Česká republika. Prvním potvrzeným případem je šedesátiletá žena z Liberecka, která se podle sdělení premiéra Andreje Babiše nakazila při fotoexpedici v Namibii. Průběh nemoci u ní má být mírný.

Vakcína proti covidu od firmy Johnson & Johnson.
Bič na mutaci omikron. Světové firmy už pracují na vakcíně, termíny jsou nadějné

5. Bude omikron poslední variantou viru?
Tady mají vědci jasno. Rozhodně ne. „Virus mutuje stabilní rychlostí, další mutace se objeví,“ potvrzuje virolog Jiří Černý. WHO dlouhodobě upozorňuje na to, že chudé státy jsou líhní pro další a další nebezpečné nemoci. I kvůli tomu, že covid není jedinou probíhající pandemií. Hovoří se o tom, že omikron vznikl v těle HIV pozitivního člověka, podle Černého je právě Afrika regionem, kde se dá očekávat vznik dalších mutací.

6. Vracíme se do jara 2020, zase na začátek?
Jaký bude mít pandemie další průběh už kvůli výskytu odolnějších mutací, lze zatím jen odhadovat. Jisté ale podle odborníků je, že koronavirus tu už s námi skutečně zůstane a budeme se s ním muset naučit žít. Jiří Černý nepředpokládá, že by se situace nějak výrazně do konce jara 2022 změnila. Návrat „k normálu“ bude záviset i na tom, jaká budou přijata opatření a strategie k boji. „Můžeme desítky let čekat na promoření, až virus sám oslabí přirozeným výběrem. Nebo tu dobu výrazně zkrátit očkováním, vývojem modernějších vakcín, chytrými karanténami a také tím, že po jaře vydržíme a vytrváme v opatřeních, nedáme covidu během léta oddychový čas,“ myslí si virolog.