Nestandardní chování spotřebičů se může projevovat například zhasnutím hořáku u kotlů nebo červenými konci plamenů na sporáku. Mohou také mít menší výkonnost. Vinu pak technici připisují tomu, že ruský plyn nahradil plyn převážně z Norska. „Tamní plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku (sulfanu), který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětlil Václav Petráš z České komory autorizovaných techniků a inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT).

Úředníci doporučují centrální vytápění. Mnozí lidé ale při vytápění domácnosti dávají přednost svým kotlům.
Čím topí Češi: Víc než třetina domácností má plynový kotel, ukazují data

Předseda komory Robert Špalek doplnil, že majitelé plynových spotřebičů by problém neměli podceňovat. „Při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ řekl. Doplnil, že kromě norského plynu teče českým potrubím i plyn z ložisek v Nizozemsku, Kataru nebo Spojených států amerických.

Podle techniků se ale nejedná o neřešitelný problém, kvůli němuž by musely domácnosti vyměňovat hořáky nebo dokonce celé kotle. Pomoci může filtr, který ucpávání hořáků zamezí. Výměna hořáků vyjde na deset tisíc korun plus pět tisíc korun za práci. Speciální filtr přijde na 1200 korun.

Opraváři: Rozdíl mezi ruským a norským plynem není

Několik desítek stížností na nečistoty zaznamenal i Český plynárenský svaz (ČPS). Informace techniků, ale nepovažuje za úplně přesné. „Nečistoty, které se vyskytly na odběrném plynovém zařízení a vnitřních rozvodech, mají podle nám známých informací původ v reakci sulfanu s měděnými částmi odběrného plynového zařízení včetně spotřebičů,“ upřesnila Zuzana Pěkná z oddělení komunikace ČPS.

Nicméně majitel firmy, která se zabývá servisem plynových kotlů, Jiří Matoušek nevidí mezi ruským a norským plynem zásadní rozdíl. „Už se mě na to ptalo spoustu lidí, ale ve své praxi jsem rozdíl nepoznal,“ řekl.

Majitelé rodinných domů zatím výměnu kotle díky odloženému termínu akutně řešit nemusí. Zákaz však platí pro provozovatele restaurací, penzionů či drobných provozoven. Ilustrační foto
Odložená revoluce. Domácnosti smějí dál čoudit, v hospodách si už ale nezatopí

Majitel instalatérské firmy Pavel Vaculík připisuje nesprávné fungování hořáků u kotlů spíše prachu, jenž se na nich usazuje a zanedbanému servisu. Přesto připouští, že ruský plyn je čistší než norský. „Je lepší k hořákům nainstalovat síta, která zachycují prach,“ doplnil.

Česká komora autorizovaných techniků a inženýrů uvedla, že potíže se objevily výhradně u zařízení, která byla vybavena měděnými trubkami. Ta s ocelovými rozvody problémy neměla.

Pozor na nebezpečné zplodiny 

Při nedokonalém spalování totiž mohou vznikat nebezpečné zplodiny. „Pokud se jedná o plyn, může jít vždy o život. Riziko se posuzuje podle toho, odkud zařízení nasává vzduch. Pokud je to zvenku, hořák při překročení únosné míry zanesení solemi sirovodíku samovolně zhasne. A bez vyčištění a revize nejde znovu aktivovat. Skutečné riziko nastává při kombinaci měděných trubek a přísunu vzduchu z interiéru. Nebezpečné spotřebiče jsou zejména sporáky a karmy. Tyto případy je třeba identifikovat a napravit co nejdříve,“ varoval Petráš z komory.

Zemní plyn. Ilustrační snímek
Češi v době krize šetří. Spotřeba plynu byla nejnižší za osm let

Jeho kolega Miroslav Machalec doplnil, že informaci o složení plynu i postupu technického řešení by odběratelé měli získat od distributorů paliva. „Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody,“ postěžoval si.

Pěkná z Českého plynárenského svazu potvrdila, že se zemní plyn z různých ložisek může v jednotlivých parametrech mírně lišit. „Hodnoty a množství sulfanu se musí vždy pohybovat v limitech stanovených evropskými i českými předpisy. Společnosti zabývající se přepravou a distribucí plynu neevidují překročení těchto limitů,“ dodala.