Kliknutím zvětšítePodle interního průzkumu Deníku nakupuje v second handech 42 procent dotázaných respondentů. Za poslední rok jich přibyla skoro desetina. Častým návštěvníkem je i Anna Mansfeldová z Jirkova. V jejím šatníku kousky z druhé ruky jasně převažují. „Nové věci si v obchodě koupím opravdu výjimečně a musí to být kousek, co mě přímo osloví. Do sekáčů vlastně chodím odmala, kdy mě to naučila babička,“ popisuje začátky svého vztahu k second handům.
Cena je pro ni jednou z hlavních motivací. Mansfeldová si pochvaluje, že outfit z trička, svetru i kalhot nebo šatů nakoupí dohromady i za tři sta korun.
„Když si takové tričko nedopatřením zničím, vlastně mě to ani tolik nemrzí. Dalším důležitým bodem je originalita. Každou věc tam s nejvyšší pravděpodobností najdete jen jednou. Když už je to kousek, který mě zaujme a je zrovna v mé velikosti, je to jackpot,“ usmívá se.
Nákupy z druhé ruky jsou skutečně způsobem, jak se dostat k zajímavým a často unikátním kouskům. Second handy totiž nemusí být zaměřené jen na levný textil. Oblíbené platformy pro nákupy z druhé ruky, například Vinted nebo Remix, dávají prostor i prodejcům, kteří nabízejí málo nošené oblečení nebo obuv luxusních značek včetně třeba Dior, Chanel nebo YSL. Secondhandový obchod najdeme dokonce v nejdražší české ulici, v pražské Pařížské. Luxory Bags nabízejí svým zákazníkům kousky slavných módních domů po předchozích majitelích s více než 70procentní slevou z té pořizovací.
Česko za babkuČesko za babku
Průvodce Deníku, jak se v roce 2023 nezbláznit z velkého zdražování. Kde se dá ušetřit a nebude to lidi bolet. Jak změnit některé návyky a nesnížit si životní úroveň. Od jídla přes domov k zábavě až třeba po dovolenou.
Kvantita škodí peněžence i planetě
Velké oblibě se také v posledních sedmi letech začaly těšit takzvané SWAPy – tedy výměny oblečení nebo také doplňků a věcí do domácnosti. Zákazníci se v průběhu let změnili. „Zatímco před pár lety byly obchody se zbožím z druhé ruky místem, kde nakupovali především hůře situovaní, dnes se to stává trendem,“ vysvětluje spoluzakladatelka spolku Swap Prague Lucie Poubová.
Výměnu oblečení alias SWAP spolek organizoval poprvé v roce 2016, a to jako první svého druhu v České republice. „Dnes se klidně koná v Praze i deset swapů během jednoho víkendu,“ poznamenává Poubová.
Důvodem, proč lidé chodí na výměny oblečení, je několik. Může v tom hrát roli touha po originálních kouscích, které jsou na swapech často k mání, jejich hlavním poselstvím je ale ekologie a ohleduplnost k životnímu prostředí.
„Podstatou swapu je poslat zpátky do oběhu věci, které nepotřebujeme a naopak nalézt to, co chceme my. Ušetříme tím jak svoje vlastní finance, tak i primární zdroje. Máme změřeno, že na na našich swap akcích se rozebere vyměňujícími až 85 procent přinesených věcí. Výroba oblečení má obrovské dopady na životní prostředí, spotřeba oblečení se na světě neustále zvyšuje,“ vysvětluje Poubová.
„Oblečení z druhé ruky častokrát vydrželo už jednoho majitele, ten nový má tedy větší jistotu, že vydrží a nestane se třeba, že po prvním vyprání se srazí a podobně,“ dodává.
Největší online second hand v ČR najdete v Krnově:
Každý obyvatel České republiky ročně vyprodukuje průměrně deset kilogramů textilního odpadu. „Z toho však více než devadesát procent není dále využíváno,“ popisuje ministerstvo průmyslu a obchodu v dokumentu aktualizace Politiky druhotných surovin ČR pro období 2019-2022. Ta řeší strategii pro přeměnu odpadů na další zdroje.
Podle údajů Českého statistického úřadu se do České republiky v období od ledna 2019 do ledna 2020 dovezlo téměř 76 tisíc tun textilu. Toho nového. Dalších 26,6 tisíce tun tvořilo obnošené oblečení, které končí třeba v second handech. Z ČR se oblečení také vyváží, množství je ale zhruba poloviční oproti tomu importovanému.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
