„Dobrý start zvyšuje šanci na to, že bude dítě vnímat školu spíše pozitivně, nebude se zbytečně bát, nebude zbytečně ztrácet sebevědomí.“ říká Jan Kulhánek, klinický psycholog a supervizor Psychoterapie Anděl Praha: „Hodně záleží na povaze dítěte a také na tom, jak si o nástupu do školy povídalo dítě se svými rodiči,“ říká odborník.

Titulní strana magazínu VíkendZdroj: deník„Můj první dojem ze školy byl úžasný. Měli jsme hrozně milou paní učitelku, která způsobila, že jsem školu miloval. Až do druhé třídy, kdy jsme dostali učitelku jinou. Pak už to bylo se vztahem ke škole jenom horší,“ vzpomíná Jaroslav Váně. O tom, že velkou roli hrají ve vztahu ke škole i spolužáci, vypovídá i následující zážitek: „Když se nás paní učitelka ptala na jméno, představil jsem se jako Jindříšek. Celá třída se začala smát a já se mohl hanbou propadnout. Dlouho jsem pak nechtěl do školy chodit, protože jsem se bál, že se mi ostatní budou smát,“ popisuje svůj vstup do vzdělávacího procesu Jindřich Huška.

Aby váš prvňáček neměl první den ve škole zbytečné nervy, radí Jan Kulhánek následující: „Rodiče by se měli hlavně sami uklidnit, aby své dítě nestresovali. Pak by ho měli motivovat a povzbuzovat. Zároveň škola vyžaduje jistou míru samostatnosti a to je také úkol rodičů, který nelze zvládnout až těsně před nástupem do školy.“

Stále více dětí mívá po nástupu do školy problémy s udržením pozornosti. Jsou neposedné a vyrušují. „Záleží, co dítě rozptyluje, co mu pozornost bere. Pokud je to porucha typu ADHD, samo se to obvykle nespraví a je třeba spolupracovat s odborníkem. Často ale jde o určitou míru nezralosti, dítě je někdy v první třídě prostě ještě hodně dětské a hravé a sezení v lavici ho prostě nebaví. Jindy souvisí nepozornost s problémy a starostmi v rodině, pokud se rodiče hodně hádají, dítě na to musí myslet a nesoustředí se. Často může za nepozornost málo spánku či špatná strava,“ vyjmenovává možné příčiny Jan Kulhánek

V prvních měsících je důležité zachovávat trpělivost, neztrácet nervy při nezdarech dítěte. Vyvarujte se i neverbálních projevů jako jsou úšklebek či povzdechnutí, protože to všechno dítě vnímá. Může se pak bát, že bude dělat další chyby, aby ve vašich očích nekleslo. V prvních měsících pomáhejte dítěti s každodenní přípravou a nezapomínejte ho povzbuzovat a motivovat v jeho snaze, úspěších, i při neúspěších.

S takovým přístupem souhlasí i dětský psycholog Václav Mertin: „Úspěch je důležitý motor vzdělání, života. Ten úspěch nemusí být velký. Když to obrátíme, kolik dětí vidí, jak jsou neúspěšné. Měli bychom se zamýšlet nad tím, jak by mohly být všechny děti subjektivně, lépe i objektivně, v něčem užitečné a úspěšné, aby měly nějaký cíl. Když jim cíl vezmeme, k čemu pak mohou směřovat?“

Celý článek čtěte v sobotním magazínu Víkend, který je součástí regionálních Deníků.

Dále se ve Víkendu dočtete:

- Když není škola jen hrou, ale i problémem.

- Jaký kroužek pro školáka? A jeden či více?

- Toulavé boty: na ostrovech ovcí a klidu.

- Luštění pro děti i dospělé.


Předplaťte si Deník s přílohou Víkend již od 76 Kč měsíčně. (objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.