„Průzkumy nekomentuji, protože nevím, zda mám brát vážně šetření Kantaru nebo Medianu, podle něhož má hnutí ANO kolem třiceti procent. Nikomu neberu právo to rozebírat, ale s realitou to má společného velmi málo,“ míní premiér.

„Musíme debatovat o tom, co je pro Českou republiku a její bezpečnost důležité. Jsem přesvědčen, že jde o to, aby se Ukrajina ubránila ruské agresi, a máme jí pomoci v tom, aby Rusko nenaplnilo své cíle. Nebojuje totiž jenom za sebe, ale i za naši bezpečnost. Pokud bychom připustili, že by Ukrajina neuspěla, další státy budou na řadě. Kdo toto nevidí, je naivní, nezná historii a nesleduje to, co se dělo v posledním desetiletí,“ prohlásil Fiala.

Volby by v únoru podle nejnovějšího průzkumu vyhrálo hnutí ANO:

Volby - ilustrační foto.
Volby by v únoru vyhrálo ANO. ODS v průzkumu přeskočila Piráty

Jde o to, zda výzvy k jednání opravdu souvisejí s vojenskými dodávkami Kyjevu. Ministr zahraničí Jan Lipavský v ČT řekl, že když Andrej Babiš brnká na pacifistickou notu, je bezpečnostním rizikem. S tím premiér souhlasí? „Každý, kdo vyzývá Ukrajinu, ať přestane bojovat, vyhlásí příměří a začne jednat ve chvíli, kdy část jejího území okupuje Rusko, vědomě či nevědomě napomáhá cílům ruské agresivní politiky. Proto jsem rád, že dominantní většina demokratických států je připravena Ukrajině nejen pomáhat, ale svou pomoc ještě zvýšit, aby se vyrovnala nerovnováha v kapacitách. Ukrajinci se brání velmi statečně, ale potřebují ještě masivnější humanitární, finanční a také vojenskou podporu. Na tu je zaměřena česká iniciativa,“ sdělil předseda vlády.

Bude podle něj stačit, když sehnaných půl milionu dělostřeleckých granátů Kyjev dostane během několika měsíců? Nepotřebuje je hned? „To ano, ale česká iniciativa je to vůbec nejrychlejší, co se dá udělat. V Evropě se pracuje na tom, aby se navýšily kapacity zbrojního průmyslu. A aby banky byly připraveny ho podporovat. Všichni ale víme, že než se to stane, bude to trvat dva až tři roky. Česká iniciativa má překlenout dobu, kdy ještě zbrojní produkce tak vysoká není, ale lze ji doplnit dodávkami dělostřelecké munice v počtu statisíců kusů ze třetích zemí,“ odvětil Fiala.

Nabádání k míru může být výrazem naivity

Podstatné je, zda to nebude pozdě a bude-li za dva, tři roky ještě o čem jednat. Andrej Babiš totiž se svou mírovou rétorikou není sám. Daleko brutálněji se směrem k ukončení vály na Ukrajině vyjadřuje Donald Trump, který si nedávno notoval s maďarským premiérem Orbánem. Papež František uvedl v rozhovoru pro švýcarskou televizní stanici, že ten, kdo prohrává, má najít odvahu k jednání o míru a přitakal tazatelově větě o vyvěšení bílé vlajky. Cosi o pocitu elit vypovídá i věta oscarového herce Cilliana Murphyho, který v děkovném proslovu sošku věnoval „všem, kdo bojují za mír“.

Nehájí premiér tedy něco, co je ztracené?

„V žádném případě. Je třeba se podívat na jednotu evropských států a výsledky pařížského summitu, který jasně ukázal, že drtivá většina zemí je připravena pomoc Ukrajině zintenzivnit. Stále víc lídrů si uvědomuje, že ruská agresivní politika je nebezpečná navenek i uvnitř. Stačí se podívat, jak se Vladimir Putin chová ke svým politickým oponentům. A v našem zájmu je, aby se jeho ambice nenaplnily. Samozřejmě je plno lidí, kteří budou mluvit o míru, myslí to třeba vážně a je to výraz nějaké naivity. Nebo je to odraz nepolitické role, jako v případě papeže Františka. Jindy to je ale napomáhání zájmům Vladimira Putina. Věci je potřeba pojmenovávat pravými jmény,“ prohlásil předseda vlády.

Má-li se dojít ke kompromisu, musejí ho chtít Ukrajinci

Moderátorka připomněla, že debata se nevede o tom, zda napadenou zemi masivně podporovat, ale nenapovídá-li reálný poměr sil na bojišti, že Ukrajina nezíská všechna svoje území v dohledné době zpět. Zvláště pokud záhy nedostane zbraně, které nutně potřebuje, tedy německé taurusy nebo americké stíhačky F-16. V daném kontextu zdůraznila, že prezident Petr Pavel na debatě s občany Kladenska, kterou organizoval Deník, sdělil, že každá válka nakonec skončí příměřím a mírem, lepším, nebo horším.

„Válčící strany se totiž vyčerpají, nejsou schopny dosáhnout svých cílů a při vědomí toho, že takový stav nepřináší ani jedné z nich nic dobrého, nakonec se nechají někdy i tlakem okolí přesvědčit, že usednou za jednací stůl. Pokud povede cesta k ukončení konfliktu přes nějaký dočasný kompromis, pak si myslím, že je namístě o něm jednat, protože by pomohl Ukrajině a všem ostatním zemím,“ konstatoval prezident.

Petr Pavel při setkání s Kladeňáky odpovídal na dotazy ohledně války na Ukrajině a jejího možného ukončení:

Prezidentská debata Deníku.cz v Kladně
Přijde čas, kdy se na Ukrajině začne jednat o kompromisu, řekl Pavel

Není to zcela realistický pohled? „Má-li být nějaký kompromis, musejí ho chtít Ukrajinci, to je nejpodstatnější. A z mého hlediska musí vést k trvalému míru. Ten nevidím v tom, že by dnes přistoupili na příměří a de facto kapitulovali. Všem, kteří mají plná ústa míru a dávají dobré rady Ukrajincům, bych připomněl minulost, kam vede politika appeasementu a řeči o míru. Vzpomeňme si na naši historii, na to, jak se evropské mocnosti v roce 1938 rozhodly obětovat Československo s tím, že Hitlera uspokojí a zabrání válce. Všichni známe strašlivé důsledky, které taková politika měla. Všechna mírová hnutí v západním světě v 60. a 70. letech minulého století jen posílila Sovětský svaz. Teprve příchod Ronalda Reagana a jeho politika síly vedla k pádu totalitního komunistického systému. Agresivní režimy nerozumějí řečem o míru, chápou je jako slabost. Jediné, co můžeme dělat, je být silní a být připraveni se bránit. A dávat to najevo. Radit Ukrajincům, aby se vzdali části svého území, protože pro všechny to bude lepší, je naivní, hloupá představa, která byla mnohokrát historií vyvrácena,“ rozohnil se Petr Fiala.

Zdroj: Deník

Není pravda, že Kyjev nemůže uspět

Poté sdělil, že před dvěma roky navštívil společně s polským a slovinským premiérem Kyjev. „Připomínám to všem, kteří říkají, že Ukrajina ve válce není úspěšná a Rusko se nedá porazit. Tehdy jsme přijeli do Kyjeva, který byl ze tří stran obklopen ruskou armádou. A kde jsou Rusové dnes? Jsou zatlačeni do východní části Ukrajiny. Není pravda, že se v tom konfliktu nedá uspět a že Ukrajina nemá výrazné vojenské úspěchy a nemůže vyhrát. Samozřejmě že může. Jen musíme být vytrvalí a v jejím úsilí ji podporovat. Vše ostatní by bylo špatné pro nás i pro světový řád, pro stabilitu ve světě,“ podtrhnul premiér.

Česko přerušilo konzultace s Ficovou vládou:

Petr Fiala a Robert Fico
Fico: Vláda ČR se rozhodla ohrozit vztahy se Slovenskem v zájmu podpory války

O tom bude muset přesvědčit i občany, neboť například podle ankety Deníku, v níž jsme se ptali, zda má vláda tlačit na Ukrajinu, aby se dohodla s Ruskem i za cenu ztráty území, odpověděly tři čtvrtiny respondentů kladně. „Respektuji, co si myslí čtenáři Deníku, ale současně cítím od občanů velkou podporu naší politiky vůči Ukrajině a Rusku,“ reagoval Fiala.

Fico vzkazu české vlády porozuměl

Kritiku nejen od opozice, ale třeba také od Miroslava Kalouska schytal za zrušení konzultace se slovenskou vládou. Karel Schwarzenberg ho prý učil, že diplomacie velí jednat. Vládní argumenty jsou známé, patří k nim i setkání ministra zahraničí Blanára s jeho ruským protějškem Lavrovem. Nepomyslel předseda vlády při tomto gestu na to, že může pomoci Petru Pellegrinimu v boji o prezidentský palác v Bratislavě? Stejně jako tím, že přijal lídra opozičního Progresívného Slovenska Michala Šimečku?

„Za to vláda naopak sklidila hodně pochvalných slov, a to i od slovenských občanů. Nikdo tady neohrožuje česko-slovenské vztahy a lidé na obou stranách chápou, proč jsme ten krok udělali a co bylo jeho příčinou. Jednání ovšem budou na příslušných úrovních probíhat dál, pouze jsme odložili ten velmi nadstandardní formát společného mezivládního jednání. Takže to nedramatizujme. Přičemž myslím, že pan premiér Fico velmi dobře porozuměl této pozici, opakovaně se k ní vrací a možná i přemýšlí, co bylo jejím zdrojem,“ konstatoval Fiala.

Vztahy Česka a Slovenska nejsou rozhodně v takové krizi jako v devadesátých letech, říká slovenský politolog Tomáš Strážay:

Slovenský politolog Tomáš Strážay
Lavrov posloužil jen k uklidnění voličů Fica, tvrdí slovenský politolog Strážay

Výroky některých bývalých politiků komentovat nechtěl, ale zdůraznil, že se jedná dál, což dokládá i nedávné setkání premiérů zemí V4, kde si velmi otevřeně vyříkali všechny problematické otázky. A nemyslí si, že zrušením schůzky s Ficovým kabinetem zasáhli do slovenských prezidentských voleb?

„To určitě odmítám. Stejně jako představu, že když přijede místopředseda Slovenské národní rady a lídr opozičního hnutí Michal Šimečka, neměl bych se s ním setkat. To by mi připadalo zvláštní a ani nepoužívám příklady, za kým chodí slovenský premiér, když je na návštěvě České republiky (Robert Fico se sešel po schůzce V4 s exprezidentem Milošem Zemanem – pozn. red.). Nemám s tím žádný problém, ale stejně tak není možné předsedovi vlády ČR vyčítat, že se setká s místopředsedou slovenského parlamentu,“ dodal.

Petr Fiala o česko-slovenských vztazích:

Zdroj: Deník

Dvě miliardy středně velkým zemědělcům

Redaktorka se na závěr vrátila k volebním preferencím s tím, že se do nich mohly promítnout protesty a nespokojenost zemědělců. Vláda ve středu rozhodla o možnosti osázení neproduktivních ploch jetelem a vojtěškou, což jistě přivítají. A dostanou také požadované dvě miliardy navíc?

Vláda letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat a příští rok podpoří dvěma miliardami korun zaměstnanost na venkově:

Protesty zemědělců proti politice EU ve čtvrtek 22. února 2024
Méně byrokracie i peníze na chov zvířat. Vláda vyhoví části požadavků zemědělců

„O řadě opatření jsme rozhodli už před protesty. Těm evropským rozumím, ale k národním jsem se vyjádřil kriticky, protože se odehrávaly uprostřed jednání, která byla úspěšná. Jsem přesvědčen, že výsledku se dá dosáhnout jen u jednacího stolu. Co se týká těch dvou miliard, řekli jsme, že chápeme problémy zemědělců a jsme připraveni hledat řešení, ale nemůžeme jít cestou odpouštění daní na dotace. Částku ve výši zhruba dvou miliard jsme byli připraveni dát do zemědělství jiným způsobem. Nikoliv plošně, ale cíleně tak, aby pomohly středně velkým podnikům, kde je teď největší problém. A o tom, jak to udělat, chceme se zemědělci jednat. Navíc si musíme uvědomit, že ty dvě miliardy by šly z prostředků daňových poplatníků a někde jinde budou chybět. Netiskneme je ani nerostou na stromech. Buď je vybereme na daních, nebo si je půjčíme,“ prohlásil premiér.

Dostanou zemědělci slíbené dvě miliardy, nebo je definitivně pohřbili kupou hnoje před Úřadem vlády? Podívejte se na část debaty s premiérem Petrem Fialou, kde se o tomto tématu hovoří:

Zdroj: Deník

„Mimochodem, zemědělci každý rok dostávají dotace ve výši 40 miliard korun, takže jde o bohatě subvencovaný a ziskový resort. Máme-li vyslechnout jejich připomínky a peníze tam poslat, lze to udělat jenom v rámci jednání, protože my to pak budeme muset obhájit před dalšími skupinami lidí, před lékaři, učiteli, zdravotními sestrami, policisty, kteří by také mohli žádat miliardy navíc. Toto se opravdu nedá činit na základě toho, že někdo jezdí traktorem po Praze, avšak jedině tak, že si sedneme za stůl a budeme se o těch problémech bavit,“ pravil Fiala.

Co všechno už zaznělo v unikátních debatách Deníku s premiérem Petrem Fialou? Články najdete pohromadě ZDE.

Na připomínku moderátorky, že je to podprahový vzkaz farmářům, aby hnůj nechali doma a pak možná dostanou dvě miliardy, premiér řekl, že by to takto nezjednodušoval. „Hnůj má být na poli a dobře, byl před Úřadem vlády. Toto mě až tak netrápí. Mám smysl pro happening a spektakulární akce. Ale máme-li něčeho dosáhnout, musíme to dělat u jednacího stolu,“ uzavřel premiér Petr Fiala březnovou debatu Deníku.