Jak se na fungování pošty dosud projevila koronavirová krize?
Na jaře Českou poštu stála v nákladech téměř půl miliardy korun. Začalo se posílat hodně balíků, protože lidi objednávali na e-shopech, ale jejich nárůst zdaleka nevykryl náklady spojené s krizí. Koronavirus byl jednoznačná komplikace a bylo by liché se domnívat, že je to něco, co by České poště hrálo do karet a pomáhalo jí zvyšovat tržby. Tak to není. Vyděláte za měsíc o 50 milionů víc na balících, ale utratíte 70 milionů za ochranné pracovní pomůcky, dezinfekci a další věci.

Balíků si můžete vozit, kolik chcete, ale musíte ochránit zaměstnance, a to vždycky stojí obrovské peníze. Museli jsme hledat lidi, nabírat brigádníky. Mnoho zaměstnanců bylo doma, ať už hlídali děti, které nebyly ve školách, nebo byli nemocní či v karanténě. Zastavily se úřady, takže se neposílaly dopisy, zastavily se mezinárodní zásilky, nejezdily kamiony, nelétala letadla. Výsledné saldo (rozdíl mezi příjmy a výdaji, pozn. red.) jarní části krize bylo jednoznačně negativní.

Nyní vláda omezení neustále zpřísňuje. Pociťujete už jejich dopad?
Teď na podzim nám opět výrazně vyskočily balíky. Jen za duben jsme za měsíc doručili o jeden milion balíků více než za duben 2019. Teď, když se vyhlásila nová nařízení, nám okamžitě vyskočily balíky v pondělí oproti předchozímu týdnu o dalších 150 tisíc kusů, okamžitě během pár dnů jsme se dostali z pohledu objemu do vánočního režimu.

Úřady zatím fungují, dopisy se posílají, takže tam pokles není tak dramatický, ale obrovský problém je v tom, že na rozdíl od jara máme nepoměrně více lidí v karanténách nebo dokonce nakažených a nemocných. Zrovna u doručovací sítě je to výrazně znát.

Daří se vám s potížemi vyrovnat?
Snažíme se s tím poprat. Na jaře jsme měli zavřených až 140 poboček, a to nebylo zdaleka tolik lidí v karanténě. Ke dnešnímu dni jich máme zavřených deset, jsou to jen ty nejmenší, s jednou přepážkou, kde nemůžeme zaměstnace prostřídat. Je to tím, že jsme najeli na jednosměnný provoz.

Směny se nám už nepotkávají, takže když nám hygienici pošlou pár zaměstnanců anebo i celou směnu do karantény, druhý den nastoupí druhá směna. Máme tedy jeden den na to, vyřešit jejich zastupování, a to, jak tam ty nové lidi dostat.

Kolik listonošů se nakazilo koronavirem a jak řešíte jejich výpadky?
My vlastně oficiálně to, kolik máme nakažených lidí, vůbec nevíme. Když nám někdo řekne, že je nemocný, tak nemáme právo vědět, co tomu člověku je. Z neschopenky zjistíme, že je práce neschopný, ale to je veškerá informace, kterou dostaneme. Je to citlivý údaj a my nemáme právo to vědět.

Takže ta čísla vůbec neznáte?
Z informací, které máme, je to teď nějakých řádově 100 až 150 lidí, což se v celkovém množství zaměstnanců, jichž je 28 tisíc, nejeví jako velké číslo. Ale navíc máme obrovské množství lidí v karanténách.

Odcházejí na ně a vracejí se zpět jen pomalu. Máme dokonce některé případy dodejen, kde je jen jeden nakažený doručovatel, ale hygiena nám kvůli tomu pošle do karantény 39 lidí. To jsou obrovské provozní problémy, takže poslední údaje říkají, že v doručovací listovní i balíkové síti nám teď chybí průměrně 20 až 25 procent zaměstnanců.

Kde za ně hledáte náhradu?
Spouštíme velké náborové akce, i když jsme je marketingově plánovali až na předvánoční provoz. Takže teď masivně nabíráme brigádníky, kterými to potřebujeme vykrývat. Samozřejmě z toho sice mají strach, ale na druhou stranu myslím, že už se dostatečně prokázalo, že je úplně jedno, jestli sedíte někde v kanceláři, anebo chodíte venku a vhazujete do schránek dopisy nebo lidem dáváte balíky.

Objektivně to nevypadá, že by skupina našich zaměstnanců na tom byla výrazně hůř než kdokoliv jiný, kdo chodí normálně do práce nemluvím tedy o zdravotnících a dalších obdobně exponovaných pracovních pozicích. Zrovna teď tady máme spoustu lidí, kteří jsou bez práce. Normálně pracují ve službách, v hotelech nebo restauracích. Pro ně je práce na poště ideální. Výdělek je standardní a předem definovaný, na úrovni až 160 korun za hodinu, podle druhu vykonávané práce a kvalifikace.

Zavádění nových pravidel ministři oznamují na poslední chvíli a lidé mají často problém se v nich vyznat. Jak reagujete na poště?
Zavádění plošných opatření je vždycky citlivé, takže víc diskutujeme a necháváme si odsouhlasit to, co vlastně to vládní nařízení znamená pro Českou poštu. Když vláda vyhlásí změny a vydá k tomu seznam výjimek, okamžitě zasedne náš krizový štáb a do noci je řeší i s právníky.

Máme nejen poštovní provoz, ale i prodejny, v nichž lidem nabízíme zboží různého druhu, ať už zbytného, nebo nezbytného, jako třeba drogistické zboží, které se smí prodávat. Takže musíme všechno tohle takzvaně přechroupat.

Jak provoz pošt aktuálně vypadá?
Vrátila se stejná pravidla jako na jaře vstup s rouškou, vyznačené odstupy dva metry od sebe. Na 350 největších poštách, kde máme vyvolávací systémy, lidi radši s lístkem čekají venku před budovou a dovnitř jdou, až když vidí, že se jejich číslo blíží.

Zaměstnanci jsou poučeni, jak frontu organizovat, jak řešit případné konflikty, na koho se obrátit, často ve spolupráci s policií nebo městskou policií, takže z tohoto pohledu je situace výrazně klidnější. Je to opravdu reaktivní způsob, reagujeme na ta opatření v nejkratším možném čase.

Když jsem s vámi dělal rozhovor minule, říkal jste, že pošta se vydá za klienty, aby oni nemuseli chodit za ní. Jak se vám to zatím povedlo?
Změny prošly napříč podnikem. Prvním příkladem je zavedení externích výdejních míst. Všichni vědí, že pošta má 3200 poboček, kde si můžou vyzvednout balíky. Teď máme ale navíc zavedenou službu Balíkovna, kde jsme od 1. listopadu připraveni na vánoční provoz, a bude otevřeno dalších 1700 externích výdejních míst se smluvními partnery.

Lidé tedy nebudou muset pro balík chodit až na poštu, ale i do jiných provozoven. Třeba do trafik, které ani po novém vládním nařízení nemusejí mít zavřeno. Tohle určitě je přiblížení se lidem. Nemusíte už chodit až na poštu, která je o 300 metrů dál, když máte trafiku přímo proti bydlišti.

A změny poštovních poboček?
Je to velké rozšíření sítě a revoluční novinka na České poště, protože se poprvé za její historii služba dostává mimo pobočky. Ty byly vždycky vnímány jako jediné místo, kde se kontakt s poštou odehrává. Ale i pobočky musí vyhovovat moderním požadavkům, včetně těch na jejich umístění. Na konci minulého roku jsme dokončili inventarizaci, co a kde máme v jakém stavu, co si chceme ponechat a co někam přestěhovat.

Co si chcete nechat a kam se budete stěhovat?
Směr je jít do obchodních center, která také zůstávají otevřená, mají lepší otvírací dobu, kvalitnější pracovní prostředí jak pro klienty, tak pro naše zaměstnance. Jsou to moderní prostory, vhodnější hygienicky i designově. Zároveň pokračují rekonstrukce dosavadních poboček kvůli nové formě obsluhy zákazníků.

Takže některé větší pošty, třeba v Ostravě, Mladé Boleslavi, Pardubicích, PrazeŘepích nebo Čestlicích jsme zrekonstruovali nebo postavili v novém stylu, a pokud se to osvědčí a bude to fungovat, rozšíří se to přes celou republiku.

Rozvíjí se také projekt pošta Partner? Pokud se nepletu, zájem obcí o jejich provozování nebyl příliš velký.
Pošta Partner je plnohodnotná alternativa ke klasické pobočce a musí zajistit zprostředkování těch základních poštovních služeb. K dnešnímu dni máme 683 pošt Partner, což není tak úplně málo. Takže z našich celkových 3200 poboček je skoro 700 pošt Partner, tisícovka je v nájmech a 1500 ve vlastních budovách.

To je materiál, se kterým pracujeme. Pošta Partner pokračuje, protože jsme změnili přístup, našli jsme tam spoustu možných způsobů, jak provozovatel může to místo zatraktivnit pro lidi v obci. Třeba prodejem volně prodejných léků, zřízením kontaktního místa zdravotní pojišťovny, nabídkou zvýhodněného internetu a řadou dalších možností. Obce o to mají mnohem větší zájem než dřív, původně to bylo velice nepopulární, ale daří se nám ty cesty nacházet.

Přesto jistě mají i tyto malé pošty své limity?
Zejména v téhle době je potřeba se na to kouknout střízlivě, do jaké míry provozovatelé mají možnost to takhle zavádět. Hodně bylo kritizované to, že si provozovatel nemůže vzít dovolenou, protože musí mít tu pobočku otevřenou. Ale třeba když je to na úřadě a my tam pošleme našeho zaměstnance, aby toho člověka na poště zastoupil po dobu 14 dnů, kdy je nemocný nebo na dovolené, tak tam problém není. Ve chvíli, kdy je to v jiné provozovně nebo prodejně, tak tam si samozřejmě cizího člověka nepustí.

Nepomohla by zde moderní technika, digitalizace, stále populárnější výdejní boxy?
V obcích bohužel takovéhle věci nefungují. Když se podíváte na rozložení výdejních boxů u konkurence, tak města pod pět tisíc obyvatel jsou pro ně absolutně nezajímavá, což my jako pošta si nemůžeme dovolit. Jenom výdejní box na naše služby nestačí. Lidé nás zde potřebují také ve chvíli, kdy chtějí zaplatit SIPO, složenky, vyzvednout důchod, mají tam účet u poštovní spořitelny, chtějí odeslat dopis na úřad s jistotou, že opravdu dostanou dodejku o tom, že doporučeně odeslali úřední lejstro.

Tohle všechno jsou věci, které vám žádný automat neudělá. Pro konkurenci to není zajímavý byznys, a navíc jsme držitelé poštovní licence, takže to ani nikdo jiný dělat nemůže. Právě proto výdej balíků nahrazujeme spoluprací s trafikami, takže si je vyzvednete prakticky kdekoliv. Ale balíkomaty, automatická výdejní místa, jsou také v naší strategii. Teď budeme brzy spouštět výběrové řízení. Už víme, kde je chceme umístit pro pilotní, testovací provoz, ale poštovní služba jako taková musí být pořád dodávána a my ji musíme garantovat touto formou.

Jak jste letos připraveni na vánoční provoz?
Dobře, stejně jako každý rok. Letos ale vánoční provoz přichází dřív, proto už nabíráme brigádníky a sháníme dodatečnou kapacitu aut, smluvní přepravce. V podstatě jsme už do vánočního provozu nastoupili, i když nevíme, co pandemie udělá s tím, kolik mají lidé peněz a jakou mají důvěru v utrácení.

Tohle není nikdo schopen předpovědět. Přípravy probíhají v těchto hodinách, abychom na vánoční provoz naplno najeli. Podle vývoje, který budeme sledovat, potom nastavíme to rozhodné datum a řekneme, kdy bude poslední den, kdy si přes Českou poštu člověk může nechat doručit balíček tak, abychom garantovali, že ho adresát bude mít do Štědrého dne doma.

Kdy by to mělo být?
Loni jsme to dali až na nejzazší termín, 20. prosince. Letos uvidíme, jaké budou kapacity a jak se bude vyvíjet koronavirová krize. Jestliže to podle dosavadních odhadů má kulminovat kolem prvního, druhého týdne v listopadu, tak by se situace začátkem prosince mohla zklidňovat. Kdyby to mělo trvat déle, tak to nejen pro nás budou hodně nestandardní Vánoce. Protože posilujeme výdejní síť o dalších 1700 výdejních míst mimo Českou poštu, tak i s 3200 pobočkami bude necelých pět tisíc míst, kde si lidé balík budou moci vyzvednout. Doporučujeme, aby si ho nenechávali doručit domů, protože řidičů a aut není nekonečně mnoho, kapacity jsou omezené.

Daří se vám plnit plány, se kterými jste do své funkce nastoupil? Musel jste je zatím nějak korigovat?
Není čas něco korigovat. Krátkodobé a střednědobé cíle byly stanoveny napevno a v tak rychlém čase, že tam žádná variabilita moc možná nebyla. Velký problém bylo financování univerzální služby státem, první velká změna byla, že v minulém roce došlo ke změně poštovního zákona, takže byl navýšen limit pro výplatu té univerzální služby z půl miliardy korun na 1,5 miliardy. Byl to obrovský úspěch, bez toho by Česká pošta v rozsahu, v jakém stát službu poptává, nebyla tu službu schopna nadále poskytovat.

Peníze ale nejsou všechno.
Druhou věcí je, že měla být schválena střednědobá strategie, která ukáže nasměrování České pošty. Dozorčí radou byla schválena. Její součástí bylo transparentní oddělení státní služby od komerčních služeb, aby to na trhu fungovalo správně, a to je věc, která běží naprosto přesně podle harmonogramu. K dnešnímu dni je celý model transferových cen mezi jednotlivými jednotkami hotový, a teď budeme diskutovat dál, jak je od sebe fyzicky oddělit. Další věcí byla stabilizace podniku a snížení fluktuace zaměstnanců.

Doručovatelé už od vás neodcházejí tak rychle jako dříve?
I přes nepříznivou finanční situaci České pošty se podařilo jim výrazně navýšit mzdy, zejména těm kategoriím s nejnižšími příjmy. Začalo to skokovým desetiprocentním navýšením a také v minulém roce došlo k dalšímu, pětiprocentnímu navýšení mezd.

Tak, jak byl trend nastaven v ekonomice, jsme to museli dohnat, i když pořád jsme trochu pozadu. Fluktuace klesla z nějakých 25 procent na 17 procent. Komunikace s odborovými organizacemi je těsná a intenzivní. Pošta prochází změnami, kterými projít musí, jestli chce být konkurenceschopná, takže snížení počtu zaměstnanců musí jít ruku v ruce s přirozenými odchody do důchodu.

Jaký by měl být ideální počet zaměstnanců?
Nějaké číslo bych v tuhle chvíli nechtěl říkat. Pro mě jsou důležité osobní náklady. Optimální poměr je, aby osobní náklady tvořily 50 procent celkových nákladů firmy, teď jsme někde pod sedmdesáti, takže máme před sebou ještě velký kus cesty, abychom ten poměr takto vyvážili.

Jdeme po vytyčených kolejích, pokračujeme dál, takže příští rok má pošta za úkol být v kladných číslech, nepatrně zisková. V současnosti tvoříme finanční plány, a ty jsou postaveny na tom, abychom se do černých čísel dostali. Letos ale budeme hospodařit s plánovanou ztrátou. Některé změny, které jsme provedli, se totiž projeví až v příštím roce, náklady na ně ale přitom nemůžeme nijak snížit.

Nemůžete také ještě přijít o nějaké peníze kvůli potížím s rozesíláním roušek a respirátorů, na které si stěžoval Státní ústav pro kontrolu léčiv? Jak po měsíci od této kontroverzní akce dopadly kontroly?
Z právního pohledu ta kontrola ještě nebyla dokončena, zaměřuje se spíš na to, co tam bylo za materiál, kde to bylo nakoupeno, zda tam jsou informace pro spotřebitele a další potřebné věci. A to není otázka na nás, ale na ministerstvo vnitra, protože my jsme ten materiál nekupovali. My jako Česká pošta jsme svůj úkol splnili.

Přijali jsme tisícovku palet tohoto materiálu podle dodacích listů, kde bylo napsáno, že to jsou ochranné osobní pomůcky, a ty jsme roztřídili a v extrémně krátkém čase, který nám byl dán, jsme to roznesli. Jak kontrola dopadne, nemohu předjímat, samozřejmě z toho může vyplynout nějaká finanční pokuta. Pro nás je důležitější říct to, že teď se plánuje další várka, 190 tisíc zásilek podobného charakteru. Ten úkol byl opět svěřen České poště, takže se ukázalo, že důvěru máme.

Nebudou se při ní nedorozumění mezi vámi a úřady opakovat?
Naše poučení z předchozího vývoje je v tom, že intenzivně komunikujeme jak s hygienou, tak se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Ukazujeme jim, jakým způsobem to bude baleno, kde to bude baleno, v jakých prostorách. Tento počet zásilek jsme schopni zkompletovat na jednom garantovaném místě, kde proběhne i velmi přísná kontrola. Navíc respirátory, které jsme převzali, jsou balené po jednom kuse, takže tam nedojde k rozbalení původního obalu, a roušky budou sterilně zatavené v samostatných sáčcích. Už víme, co dělat, abychom předešli pochybnostem.

Na jaře jste sám prodělal koronavirus, teď se vám nákaza vrátila. Jak vám osobně zkomplikovala život?
Člověk má zkušenosti a tím, že tu nemoc už prodělal, zná příznaky. Z hlediska řízení České pošty to komplikace není, řízení přes videokonference jsme si vyzkoušeli už na jaře. Z pohledu pacienta jde o potvrzení, že se nákaza může vrátit. Proto bychom neměli podceňovat vládní opatření. Pokud je budeme dodržovat, pomůže to všem.

Roman Knap
* narodil se v roce 1975
* vystudoval obor Podniková ekonomie, management a marketing na Vysoké škole ekonomické v Praze
* pracoval pro společnosti Oracle a KPMG
* byl generálním ředitelem společnosti SAP Česká a Slovenská republika
* generálním ředitelem České pošty je od roku 2018