Armáda a policie i letos verbují tisíce lidí, většina vypadne v psychotestech

I tak má armáda při náboru nových vojáků a vojákyň z čeho vybírat. V loňském roce se do služby hlásilo 8 238 zájemců. Do výběrového řízení jich zamířilo necelé dva tisíce. Z nich pak náročné fyzické ale i zdravotní testy, a to včetně psychologického vyšetření, zdolal zhruba každý třetí uchazeč. „Do služebního poměru bylo přijato 712 osob z celkového počtu 1 860 zájemců zařazených do výběru. Největší překážkou pro zájemce ve výběru je posouzení zdravotní způsobilosti. Tu v roce 2021 nesplnilo 44 procent zájemců,“ upozorňuje Cyprisová.

OBRAZEM: Nábor k výsadkářům? Dril a pořádná čistka. Z 50 uchazečů už odpadlo 30

Ti, kdo se neregistrovali v loňském roce, rozhodně nemusí smutnit. „Verbovat“ se chystá armáda i letos. Do konce roku by se vojenské posádky měly rozrůst o 640 nováčků. Ovšem začínající vojáci z povolání musí počítat s dosti nízkým nástupním platem. Po dobu dvou základního výcviku ve Vyškově činí hrubý plat 16 200 korun. Až po absolvování dvouměsíčního výcviku je voják jmenován do vyšší hodnosti, a tedy i vyššího služebního tarifu. K tomu získá nárok i na příplatky. 

Voják z povolání, který ukončil výcvik a byl jmenován do hodnosti svobodníka, k tomu je navíc ženatý a má dvě děti, může počítat s čistým příjmem lehce přes 35 tisíc korun. Kromě základního služebního tarifu 27 550 korun má totiž nárok na měsíční stabilizační příspěvek ve výši sedm tisíc korun, příspěvek na každého člena rodiny ve výši 300 korun a k tomu ještě příspěvek na bydlení v minimální výši 3 tisíce korun. A to nejsou jediné benefity, kterými se snaží ministerstvo obrany snaží přilákat nové zájemce. Tím je mimo jiné náborový příspěvek, po odsloužených letech nárok na výsluhu, náhrady při dojíždění a služebních cestách, kariérní růst, dotovaná strava či možnost vojenské výběrové rekreace.

Pot a dřina, ale i vyražený kus zubu – vojenští nováčci absolvovali doškolovací výcvik:

Tisíce neobsazených míst

Přibírat nové posily se chystá i státní policie. Na otázku, kolik by to mělo v letošním roce být, mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík odpovídá stručně. „Tolik, kolik bude možné,“ říká. K 1. prosinci chybělo bez mála 5,5 tisíce policistů. „Největší podstavy má v současné době Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy a Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, nicméně noví policisté jsou potřeba napříč celou republikou a téměř všemi útvary,“ upozorňuje mluvčí.

Doplnit stavy, i přes veliký zájem (do prosince eviduje Policie ČR 7 092 žádostí, pozn.red.), je stejně jako u armády problematické. Většina uchazečů neprojde psychotesty. „Úspěšnost uchazečů o přijetí do služebního poměru je nižší než 50 procent. Největší překážkou je nesplnění požadovaných kritérií v rámci zjišťování osobnostní způsobilosti, tedy zkráceně psychotesty,“ potvrzuje Moravčík.

Francie chce evropskou armádu. Jediná má jaderné zbraně

Počty chybějících policistů by se pak mohly navýšit v březnu. To by měla začít platit vyhláška nařizující povinné očkování proti nemoci Covid-19. Policisté, kteří očkování odmítnout, by nemuseli být zdravotně způsobilí k výkonu služby. Končící policejní prezident Jan Švejdar už dříve odhadl „výpadek“ po (ne)očkování na deset tisíc zaměstnanců.

Hrubý služební příjem policisty se středním vzděláním s maturitou a s praxí do tří let začíná na částce 25 720 korun. Po návratu ze školy základní tarif zvyšuje o pět tisíc korun. Policie nabízí uchazečům rovněž řadu benefitů: šest týdnů dovolené, rekondiční pobyty v resortních zdravotnických zařízení, příspěvek na penzijní připojištění, dovolenou či kulturní akce, nárok na výsluhu po 15 let služby či náborový příspěvek. „Ten je možno přiznat policistovi po uplynutí zkušební doby se závazkem setrvání ve služebním poměru po dobu šesti let. Náborový příspěvek se pohybuje v rozmezí 75 až 150 tisíc korun, a to podle místa výkonu služby,“ dodává Moravčík.

Příklad mzdy u Armády ČR

Zdroj: www.kariera.army.cz