Kliknutím zvětšíteDomluvil si s ním prostřednictvím SMS schůzku, navlékl si gumové rukavice a se zavíracím nožem s otevřeným ostřím čekal. Když věřitel přijel, přistoupil k jeho autu, otevřel dveře a zasadil mu 24 bodnořezných ran. Čtyři zasáhly hlavu, jedna krk, šest hrudník, čtyři záda, dvě břicho… Některé řezné rány svědčily o obraně napadeného. V dalším útoku mu zabránili náhodní chodci. Bez včasné a specializované pomoci byl život zraněného bezprostředně ohrožen.
Obviněný před krajským soudem líčil, že si vzal milionovou hypotéku, za kterou mu ručila svým domem babička, vysoký úvěr na vybavení bytu, další půjčky, rozvedl se a našel si novou přítelkyni. Ta ho prý přemluvila, aby šel do Prahy za vyšším výdělkem, ale žádnou práci tam nesehnal. Přestal stíhat splácení závazků, narazil na lichváře, u něhož se z dvaceti tisíc vyšplhal jeho dluh až na 240 000. Něco taky prosázel. Jeho závazky nakonec dosáhly 1,6 milionu korun, na babiččin dům hrozila exekuce… A v něm se hromadil stres, jak řekl soudu. Třikrát si půjčil taky od pana Radka, kterého později napadl.
Osudný den mu poslal SMS, že mu dluh vrátí u garáží ve 20.30 hodiny. Poškozený řekl, že se nad tím časem zarazil, protože v místě je minimální osvětlení, ale čekal, že všechno proběhne rychle. Když se chystal vystoupit, dlužník ho nečekaně napadl. Křičel o pomoc, svezl se na práh vozu, ale útočník ho bodal dál, také do zad. Pak zasáhli lidé. U soudu jeden z nich jako svědek mimo jiné uvedl, že obviněný přivolaným policistům přitakal, že měl v úmyslu poškozeného zabít, nechat ho na místě vykrvácet…
Výjimečná situace?
K dotazům obhájce k charakteru užitého nože obžalovaný uvedl, že vzal zavírací, protože prý panu Radkovi nechtěl ublížit, chtěl ho jen vystrašit. „Spoustu věcí jsem měl řešit jinak, nejen ten večer,“ řekl. Potvrdil, že všechny závazky za něj později uhradil jeho otec.
Znalec psychiatr řekl, že pro obžalovaného to byla naprosto neznámá, výjimečná, kritická situace, hledal východisko a udělal něco, „co mu nesedí“. K „nadbytečnému“ počtu ran, které zasadil, znalec řekl, že se s tímto jevem setkávají právě u lidí, jimž je takový projev násilí, agrese, cizí. Psycholog rovněž potvrdil, že Václav Prokeš obecně není agresivní osobou. Do afektu se dostal, až když první rány, které vedl na tělo poškozeného, nebyly „úspěšné“.
Obhájce argumentoval tvrzením obviněného, že do poslední chvíle chtěl věřitele jen vystrašit, aby mu posečkal. Připomněl údajné požadavky poškozeného na vrácení peněz pod hrozbami smluvní pokuty 1000 korun denně a „řešením problému“ s rodiči dlužníka. V tu dobu byl také pod silným tlakem své přítelkyně. Čin byl proveden „naprosto amatérsky“, uvnitř obce a nepříliš účinnou zbraní, mínil advokát. Poukázal i na nelogičnost, proč by jeho klient odstraňoval právě muže, u něhož měl jen menší pohledávku – jeho situaci to neřešilo.
Soud ale kvalifikoval skutek jako pokus zvlášť zavrženíhodného zločinu vraždy. Obžalovaný útok připravoval s cílem poškozeného usmrtit. Vzal si rukavice, připravil si nůž, na poškozeného překvapivě, ze zálohy, zaútočil velkým počtem ran. Jednal pro majetkový prospěch, zakrýt dluh. Senát posoudil závažnost skutku, způsob jeho provedení, to, že nebyl spáchán v silném rozrušení ani v těžkých osobních poměrech, že jej pachatel plánoval. Přihlédl ale i k rodinným, osobním a jiným poměrům obviněného, který dosud nebyl trestán a je dobře hodnocen, k posudku znalců, kteří čin označili za zcela výjimečný exces člověka beze sklonů k násilí, k tomu, že napomáhal skutek objasnit a upřímně činu litoval. Uložil mu proto trest pod spodní hranici sazby, na třináct a půl roku do věznice se zvýšenou ostrahou.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
