Žaloba tvrdila, že šlo o brutální vraždu pro 400 tisíc korun a navrhla pro obžalovanou Michaelu Krajčovou trest 30 let a pro obžalovaného Jána Moncol'a 28 let. Oba pochází ze Slovenska. V případu i po rozsudku zůstávají nejasnosti a státní zástupce, obhájci i zmocněnec pozůstalých si ponechali lhůtu na odvolání.

Soud se přiklonil v podstatě zcela k výkladů důkazů podle obžaloby, která vycházela z první výpovědi obžalovaného. Michaelu Krajčovou posílá nepravomocný verdikt na 28 let do vězení a Jána Moncol’a na 27 let. Celkové odškodné stanovil soud pro děti a sourozence obětí na 4,23 milionu korun. Tak vysoké tresty českobudějovický krajský soud neuložil od prosince roku 2010.

V případu vraždy, která se stala loni 7. ledna v osadě Pazderny u Záhoří na Písecku, není sporu jen o několika věcech. Manžel utrpěl 25 bodných ran. Jednu z nich do lebky a umíral minimálně dvě minuty. Ránu do lebky podle znalců nemohla způsobit žena, ostatní ano. Útok se odehrál z více stran a více noži.

Manželka umírala kratší dobu a útok na ní byl veden hlavně zezadu do krku. Oběti zemřely ve svém mobilheimu v Pazdernách a pak se ukázalo, že z jejich bytu v Záhoří zmizel malý trezor s penězi. Na místě vraždy se našly stopy DNA obžalovaného, který měl být zraněn Petrem Gemrotem. A pachové stopy po přítomnosti obžalované na klice, židli a vratech. Vozidlo, se kterým byli zadrženi obžalovaní na útěku v Rumunsku, natočil u mobilheimu náhodný svědek a našly se v něm stopy krve obětí.

Obhajoba nepopírá, že obžalovaní na místě v čase vraždy byli. Přímé důkazy ale podle ní chybí a některé otisky v domě se nepodařilo identifikovat. Obžalovaná nevypovídá a obžalovaný vypověděl dvě verze. Setkání zřejmě nezačalo nepřátelsky, protože oběti a obžalovaní spolu pili kávu. Tolik věci, o kterých zřejmě není spor.

Žaloba pracovala s první výpovědí obžalovaného a soud jí uvěřil podle ústního odůvodnění rozsudku v tom, že Michaela Krajčová si vymyslela, že ji zavražděný znásilnil a dlužil jí mzdu, a protože se ho bála, vzala si na jednání s ním známého Jána Moncol'a, o kterém věděla, že má kriminální minulost a byl trestán i za násilnou trestnou činnost.

Podle státního zástupce i soudu se měla obžalovaná ptát obžalovaného, jestli by byl schopen je zabít a počítala s tím jako s eventualitou. O obžalovaných se také měla vyjadřovat v komunikaci s jejich synem negativně.

Na místě došlo ke sporu a obžalovaní oběti ubodali s tím, že soud uvěřil, že útočili první obžalovaní a motivem byly peníze. Ty pak měli ukrást v bytě obětí v Záhoří z příručního trezoru. A následně uprchli do Rumunska, kde byli zadrženi 18. ledna.

Podle znalců trpí oba obžalovaní poruchou osobnosti. On je disociální a narcistní a ona je hraničně emocionálně nestabilní. V jeho případě, to znamená například to, že necítí empatii, je manipulativní a jde si za svým bez ohledu na následky a jiné lidi. U ní jde o velké výkyvy hlavně ve vztazích, když není po jejím.

Obžalovaný ale svou první výpověď změnil. Navíc se při rekonstrukci ukázalo, že některé věci, které vypověděl napoprvé, se tak, jak je popsal, stát nemohly. Tvrdil také, že oběti byly opilé, ale to pitva vyvrátila. Zjevně tak výběrově lhal.

Soud si v ústním odůvodnění rozsudku vybral z jeho první výpovědi jen něco. Uvěřil tomu, že obžalovaná se ho ptala na to, jestli by je byl schopen manžele zabít. Naopak ale neuvěřil třeba tomu, že měl vraždit jen obžalovaný a že Petr Gemrot útočil jako první. Obžalovaný přitom řeznou ránu na ruce při vraždě utrpěl. Soud si ale myslí, na základě domněnek pozůstalých, že manžel první neútočil. Stopy však neříkají k pořadí zranění nic.

Obhajoba obžalovaného pracuje s jeho druhou výpovědí. V té tvrdil, že jednali s oběťmi o prodeji zboží z Rumunska. Jednání se mělo komplikovat, a proto měl Ján Moncol' zavolal na pomoc dva slovenské vyděrače Pal'a a Peťa a když došlo k hádce, byli manželé ubodáni. Kdo vraždil, v této verzi obžalovaný neví jistě. Jednání má potvrzovat telefonát oběti svému spolupracovníkovi o tom, že obžalovaní jsou u něj.

Podle obžaloby a soudu se však přítomnost dalších lidí na místě neprokázala. Ján Moncol‘ až u soudu tvrdil, že v autě, kterým přijeli a odjeli, byla jeho vlastní kamera, která měla natočit, jak on a další lidé odchází z místa vraždy. Podle informací soudu ze zadržení a prohlídky vozu v Rumunsku se však tato kamera nenašla. Ján Moncol‘ ale tvrdil, že s autem se před prohlídkou manipulovalo.

Obhájkyně obžalované vychází také z verze s vyděrači a tvrdí, že obžalovaný využil důvěry její klientky a získal od ní informace o obětech. Když se pak vše zvrtlo a skončilo vraždou, donutil ji s ním odjet do Rumunska. Ona se ho měla bát a kvůli strachu o rodinu raději nevypovídá ani u soudu.

Na místě vraždy se podle obhajoby nenašly otisky obžalované, ani její DNA. Jen pachové stopy. Po činu neměla být od krve a na další den měla na Slovensku domluvenou brigádu. Nikdy nebyla trestána ani za přestupek a ukradené peníze ve směnárně měnili dva muži, a ne muž a žena. U soudu navíc řekla, že měla oběti ráda. „Jsem nevinná a nic jsem neudělala. Měla jsem je ráda jako rodiče,“ řekla na závěr soudního jednání před vynesením rozsudku.

K nejasnostem patří třeba to, proč soud některým částem výpovědi obžalovaného z přípravného řízení věří téměř doslova a jiným částem ne, a to i vzhledem k jeho poruše osobnosti, která ho může vést k tomu, aby za jakoukoli cenu bránil především sebe. Výpovědi měnil a doplňoval několikrát.

Setkání v mobilheimu začalo pitím kávy, což je výraz důvěry obětí k obžalovaným. Obžalovaný měl navíc v autě pistoli a není jasné, proč si ji nevzal dovnitř, pokud byla vražda eventualitou.

A pokud měly být motivem vydírání peníze, pak obžalovaná věděla, kde je u nich doma v Záhoří najde, takže nebylo nutné jít k nim do Pazderen. Vyloučení toho, že Petr Gemrot řízl obžalovaného jako první, jen na základě domněnek pozůstalých, bude zřejmě obhajoba napadat, protože se dají očekávat odvolání k vrchnímu soudu. Část výpovědi obžalovaného o útoku Petra Gemrota by pak nebylo možné zpochybnit ničím jiným. Soud se domnívá, že Petr Gemrot stihl v průběhu brutálního útoku na sebe sáhnout po noži a bránit se.

Obhájci a státní zástupce se k rozsudku nevyjádřili. Podle hlavní vyšetřovatelky případu Renáty Mikové ale soud popsal případ dobře. „Byla to jedna z nejbrutálnějších vražd, co jsem řešila,“ řekla dnes zkušená kriminalistka novinářům.