Soud měl za zjištěné, že B. v noci na 5. srpna 2007 při návštěvě v rodinném domě na Českokrumlovsku v obývacím pokoji spojeném s kuchyní obkročmo nasedl na čtrnáctiletou dívku a začal jí stahovat kalhoty. Když ho odstrkovala a začala volat o pomoc, jednou rukou ji zakryl pusu, druhou ji držel ruce za hlavou, stáhl si montérky, vlezl si na ni a proti její vůli s ní souložil do doby, než byl vyrušen otčímem poškozené. Tohoto jednání se dopustil vědom si toho, že dotyčná nedovršila věku patnácti let.

Vrchní soud odvolání obžalovaného zamítl a ten podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Opakuje, že se jednalo o dobrovolný pohlavní styk, a nikoli o násilné donucení k souloži z jeho strany. Soudy se podle jeho názoru dostatečně nevypořádaly s provedenými důkazy, nepřihlédly dostatečně například k výpovědím rodičů ohledně sklonů poškozené ke lhavosti. Zpochybňuje závěr soudů o jeho znalosti věku poškozené.

Správné rozhodnutí!

Nejvyšší soud konstatoval, že je obviněný namítá z valné části nesprávnost učiněných skutkových zjištění a hodnocení provedených důkazů. Pokouší se soudy učiněná zjištění zpochybnit a s těmito rozličně polemizuje za pomoci nabídky jiného hodnocení důkazů a jiného skutkového stavu.

Krajský soud se přitom podle NS ale náležitě zabýval i otázkou věrohodnosti poškozené s patrnou snahou o co nejobjektivnější odpověď,  což lze doložit mj. podrobností a obsáhlostí výslechu znalce z odvětví psychologie v hlavním líčení. Pokud pak krajský soud neuvěřil tvrzení obviněného o dobrovolnosti vykonané soulože ze strany poškozené, ale naopak dovodil, že k jejímu uskutečnění došlo proti její vůli za užití násilí obviněného, s kterýmžto závěrem se ztotožnil i odvolací soud, dovolací soud nemá žádného důvodu závěr jakkoli zpochybňovat. Soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí věnoval důkladně a obsáhle vyhodnocení jednotlivých provedených důkazů, ale i důkazům jako celku, a dospěl ke zcela spolehlivým a přesvědčivým skutkovým a v důsledku toho i právním závěrům, řekl NS.

K tvrzení obžalovaného, že neznal věk poškozené, nalézací soud poukázal zcela důvodně na to, že obviněný v minulosti žil s matkou poškozené ve společné domácnosti s jejími dětmi a do rodiny později také docházel.

Oba soudy se náležitě vypořádaly se všemi skutečnostmi důležitými pro své rozhodnutí a NS neshledal důvodu k žádným podstatným výtkám na jejich adresu. Dovolání obviněného Jaroslava B. proto odmítl. (4 Tdo 1419/2012)