Firma proti příkazu magistrátu podala odpor. Při jednání upozornila na § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Správní orgán uvedl, že je na obviněném, aby to prokázal. Žalobce za takové úsilí označil, že řidič vozidla při nakládce upozorňoval, aby nedošlo k přetížení. Navrhl výslech tohoto řidiče. Dále navrhoval,  aby bylo zjištěno, do jaké míry byl deliktem ohrožen zájem chráněný zákonem, a to zejména život, zdraví a majetek, eventuálně možnost poškození komunikace.
V lednu magistrát rozhodnutí o pokutě zopakoval a firma se odvolala ke krajskému úřadu s námitkou, že se mu nedostalo řádného poučení a její návrhy na provedení důkazů byly odmítnuty bez odůvodnění.
Odvolání v dubnu úřad zamítl mj. s vysvětlením, že vyvinění žalobce mohlo spočívat například v doložení předběžné váhy vozidel, montáže vážního systému či ponechání určité rezervy. Společnost poté na úřad podala žalobu ke Krajskému soudu v Č. Budějovicích.

Nedoložili, že dbali

Soud připomněl příslušné právní normy i s tím, že výměra pokuty činí 7000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla. Zjištění učiněná v dané věci jsou v tomto směru nesporná.
Ze správního spisu rovněž nevyplývá, že by ze strany správního orgánu došlo v průběhu řízení k zamezení možnosti prokázání vynaložení veškerého úsilí k tomu, aby k porušení právní povinnosti žalobcem nedošlo. Dostalo se mu poučení, že je na něm, aby toto vynaložení prokázal. Ten to však neučinil.
Návrh na výslech svědka – řidiče, který měl při nakládce uvádět požadavek, aby nedošlo k přetížení, za takový důkaz považovat nelze. I v případě, že by tento svědek uvedenou okolnost potvrdil, nelze žalobce zbavit odpovědnosti za správní delikt, jestliže je tu důkaz o tom, že byla překročena hmotnost. Správní delikt dle zákona o pozemních komunikacích je založen na objektivním charakteru, tj. bez ohledu na zavinění. Zavinění konkrétní osoby se tedy nezkoumá. (K tomu soud poznamenal, že řidič vozidla je rovněž zodpovědný za náklad a v případě přetížení vozidla je i on postižen pro přestupek. )
Soud tedy uzavřel, že žalobce odpovídá za správní delikt, neboť neprokázal, že vynaložil veškeré úsilí, které by bylo možno požadovat, aby zabránil porušení právní povinnosti. Proto jeho žalobu zamítl. (10A 55/2013)