Ten podle nich zemřel v důsledku chybného postupu zdravotnické záchranné služby při poskytování první pomoci v noci na 26. březen 2006 v bytě rodiny. Matka žádala podle občanského zákoníku 240 000 Kč, sestra 175 000 Kč.

Soud po dokazování mj. výslechem žalobních stran, konstatování znaleckých posudků a pitevní zprávy uzavřel, že záchranka oné noci postupovala lege artis. Příčinou smrti bylo těžké poškození srdce 
a oběhového systému pacienta, které se rozvíjelo v řádu týdnů. Když byla služba přivolána, byl již v kritickém stavu, jeho základní životní funkce se zhroutily. Soud tak vyšel z posudku znalců.

K výtkám na adresu služby mj. konstatoval, že úmrtí pacienta nebylo v příčinné souvislosti s okamžitým nezhotovením EKG na místě a nevedení oživovacích prací na tvrdé podložce. K námitce chybějícího souhlasu nemocného s postupem soud řekl, že povinností záchranné služby je zasáhnout při stavech, které ohrožují život nemocného.

Lékař pochybil?

Matka a dcera se odvolaly. Podle jejich právního zástupce by měl žalovaný mimo jiné prokázat, že k zástavě srdce poškozeného nedošlo po aplikaci dvou injekcí záchrannou službou. Revizní posudek, na němž soud stavěl, je prý podjatý pro známost znalce s ředitelem záchranky z odborné činnosti. Upozorňoval na několik závěrů v tomto posudku, které jsou podle něho v rozporu s tezemi, které znalec uvádí v učebnici urgentní medicíny, jejímž je autorem (mj. k důležitosti použití EKG ke zjištění příčin dušnosti, od něhož se může odvíjet další léčba).

Opakoval  i další výhrady k postupu služby, neprovedení masáže srdce proti pevné podložce, nepoužití defibrilátoru aj. Znovu zpochybňoval kvalifikaci zasahujícího lékaře k aplikaci zvoleného přípravku k zástavě dechu pro zaintubování, navrhoval

další důkazy z oboru farmakologie ke kontraindikacím použitého léku a kardiologie například k účinku podráždění vagového nervu aj. Především ale namítal, že pacient měl být neprodleně dopraven do nemocnice. Jeho resuscitace prý nebyla lege artis. Krajský soud navrhované důkazy označil za nadbytečné, znalci se už ke všem konkrétním okolnostem události vyjádřili.

Důležité je zjištění, že když záchranka přijela, byl pacient už v kritickém stavu, jeho rezervy byly vyčerpány a základní životní funkce se zhroutily. Jakákoliv manipulace s ním by vedla k zástavě krevního oběhu. Prioritní bylo zajištění jeho dýchacích cest a  lékař  při  něm postupoval v souladu s odbornými doporučeními, lege artis, řekla předsedkyně senátu. Smrti nemocného ale nemohl zabránit, její příčinou bylo rozsáhlé neléčené onemocnění srdce. Rozsudek soudu prvního stupně je správný, uzavřela předsedkyně senátu.