Okresní soud v Písku mu v prosinci 2013 uložil za podvod čtyři roky do věznice s ostrahou. Krajský soud v Táboře loni v září upřesnil výrok rozsudku. Podle něj obžalovaný převzal od podnikatele K. S. celkem 1.881.000 Kč na obstarání šesti vozidel zn. Mercedes A+E Audi A6, Passat Combi, Volfswagen Transporter 1. Nezajistil je a poškozenému ani nevrátil peníze. Dále od podnikatelky M. M. přijal na obstarání Renaultu Kangoo postupně 894.400 Kč, ale vůz neopatřil a ženě vrátil jen 100 000 korun. Od paní D. R. převzal 30 000 Kč na náklady přepravy VW Passat, který slíbil obstarat, ale službu nezajistil a peníze nevrátil. Posléze E. R. způsobil obdobným jednáním škodu 189 700 Kč. Trest za to krajský soud obviněnému zopakoval.

Ten poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).
Namítl, že jeho jednání nelze posoudit jako pokračování v trestném činu, jak uzavřely soudy obou stupňů. V prvním popsaném skutku mezi údajným převzetím 781.000 a údajným převzetím další částky 1.100.000 Kč uběhla doba nejméně dvou let, takže podle něho chybí blízká souvislost časová. Jeho jednání mohlo být kvalifikačně posouzeno ve vztahu k větší či značné škodě a tedy mohlo být posouzeno přinejmenším zčásti jako jednání postihované mírnější trestní sazbou. Vzhledem k jeho předchozímu odsouzení v Teplicích v srpnu 2010 mělo dojít i k uložení souhrnného trestu.

Pokračování je, když…

NS především připomněl, že pokračování v trestném činu je vymezeno čtyřmi znaky, které musí být současně dány:
a) útoky musí naplňovat, byť i v souhrnu, stejnou skutkovou podstatu,
b) musí být vedeny jednotným záměrem (subjektivní souvislost),
c) musí být spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a
d) blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku (objektivní souvislost).

Rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu je, že jednotlivé útoky jsou po subjektivní stránce spojeny jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí aspoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto jednotlivé útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru. Pro pokračování v trestném činu je nezbytné, aby i způsob provedení byl stejný nebo podobný.

O blízkou časovou souvislost půjde zpravidla v řádu několik dnů či týdnů. Oproti dřívější praxi bude časová souvislost přerušena, jestliže pachatel na několik měsíců ustane v páchání trestné činnosti. Pro pokračování je charakteristické, že pachatel napadá týž předmět útoku.

Uváděl v omyl

Obviněný dle skutkových zjištění, jimiž je dovolací soud vázán, v úmyslu získat pro sebe finanční prostředky, pod příslibem opatření ojetých automobilů vylákal od poškozených postupně různě vysoké finanční částky, a to s vědomím, že svým závazkům nedostojí.

Je zcela zřejmé, že jednání obviněného naplňuje skutkovou podstatu zločinu podvodu u všech dílčích útoků. Všech se dopustil v období od července 2008 do 20. 5. 2011, tj. v době kratší než tři roky. Postupně od jednotlivých poškozených pod falešným příslibem vylákal různě vysoké částky peněz. Jeho jednání bylo vedeno jednotným záměrem (tj. obohacením se na úkor poškozených) a užil stejný způsob provedení (vylákal prostřednictvím příslibu opatření ojetých automobilů ze zahraničí od poškozených finanční prostředky). Tohoto jednání se dopouštěl soustavně po dobu kratší než tři roky, tedy je zde i blízká časová souvislost a totožný předmět útoku.
Skutečnost, že obviněný na dobu několika měsíců ve svém jednání čas od času ustal, tedy po poškozených nežádal po dobu několika měsíců peněžní částky, nelze v kontextu jeho jednání chápat jako přerušení souvislosti časové. To se týká zejména prvního dílčího skutku, kdy mezi splátkami je prodleva dvou let, nicméně první byla 781.000 Kč, tedy v částce, která je v obecné rovině sto pokrýt životní potřeby jednotlivce na předmětnou dobu (asi 32.500 Kč na měsíc), řekl NS. Nelze opomenout ani to, že v době, kdy došlo k dokonání prvního dílčího skutku, se obviněný již totožného jednání dopouštěl vůči jinému poškozenému.

Nejvyšší soud tak shledal námitku obviněného neopodstatněnou.

K námitce stran výše způsobené škody Nejvyšší soud uvádí, že škody způsobené pokračováním v trestném činu se sčítají. Dovolací orgán odmítl jako neopodstatněné i další výhrady P. J. a jeho dovolání odmítl. (3 Tdo 792/2015)