A pak už začaly být činné trestní soudy. Městský v Praze uznal H Č. (38) vinným přečinem  porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Od  ledna 2009 do února 2011 jako  jednatel BERGGER, s. r. o.,  se ve snaze proniknout na trh s rakvemi a službami v pohřebnictví dopustil nekalosoutěžního jednání.

Lstivý plán

Vytvořil legendu o dlouholeté tradici výrobce kvalitních švédských rakví BERGGER, ačkoliv věděl, že žádný takový neexistuje. Zahájil masivní reklamní kampaň propagující tohoto neexistujícího výrobce zejména v propagačních materiálech, které rozesílal pohřebním službám v celé ČR, na billboardech u dálnice D1 aj.  K propagaci využíval fotografie jiných výrobců rakví, které nechal upravit.

Chtěl získat podíl na trhu na úkor zmíněných nejvýznamnějších výrobců a distributorů rakví v ČR tím, že vůči oběma bude podán návrh na zahájení insolvenčního řízení na základě fiktivní faktury a zároveň bude nepravdivě informovat pohřební služby o nemožnosti odběru zboží a jakéhokoliv nakládání s ním po dobu takto probíhajícího řízení.

K tomu využil bezdomovce G. D. Zajistil mu zahlazení všech odsouzení a změnu jména na Carlos R.  Nechal ho označovat titulem PhDr., nechal na něho převést podíl ve společnosti Transportes, jejímž se stal jednatelem.

Obviněný H. Č. nechal připravit návrhy na zahájení insolvenčního řízení a nechal je před notářkou podepsat C. R. Prostřednictvím své asistentky ve snaze dosáhnout přechodu dosavadních zákazníků zmíněných společností nechal připravit a rozeslat 320 pohřebním službám dopisy pod hlavičkou neexistujícího Exekučního a insolvenčního úřadu Praha s upozorněním na probíhající  řízení vůči společnostem M. a S. s nepravdivými tvrzeními, že veškeré zboží těchto subjektů je součástí konkurzní podstaty a není možné je nadále distribuovat ani nabízet. Dále nemají být hrazeny jakékoliv faktury za odebrané zboží, které později budou uhrazeny na zvláštní účet oznámený insolvenčním správcem.

Nezpůsobil škodu?

M. a S. musely v obranné reakci za vysokých nákladů kontaktovat současné i potenciální odběratele s vysvětlením, že se staly obětí podvodu.  Společnost BERGGER nakonec trh v roce 2010 opustila. Na území ČR prodala několik stovek rakví. Pro vyčíslení výhod materiální povahy proto soud vycházel z 50 000 Kč.

Městský soud v Praze uložil H. Č. za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže deset měsíců podmíněně na tři roky a zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva na tři roky.  Vrchní soud v Praze navíc jen obžalovanému přikázal povinnost nahradit škodu.

Proti tomu podal H. Č. dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Mimo jiné namítal, že společnost BERGGER se svým jednáním nezpůsobila žádnou škodu. Šířené informace nevedly k přesunu odběratelů na trhu s rakvemi ke společnosti BERGGER.

Podle NS nevzniká pochybnost o těch skutkových závěrech, které učinil nalézací soud, pokud jde o vlastní nekalosoutěžní jednání obviněného H. Č.
K otázce způsobení škody a újmy snížením odběru v důsledku klamavé reklamy Berggeru a obrannými informačními akcemi NS připomněl, že v naprosto drtivě většině případů svědci uváděli, že se jich zmíněný dopis nijak nedotkl, respektive že i nadále pokračovali ve spolupráci s dosavadními výrobci rakví.
Trestní zákoník v § 248 odst. 1 však vyžaduje, aby pachatel mimo porušení jiného právního předpisu o nekalé soutěži svým jednáním způsobil ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatřil sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. Se závěrem soudu, že  tato majetková škoda byla zcela nepochybně vyšší než 50 000 Kč, podle NS  nelze souhlasit. Jedná se o závěr, který není dostatečně konkretizován tak, aby o něm nemohly vznikat pochybnosti.

Rozpočítat!

Soudy se konkrétními důkazy v tomto směru prakticky vůbec nezabývaly, ačkoliv měly k dispozici vyčíslení přímých a nepřímých nákladů od společnosti S.v celkové výši 2 623 473 Kč a vyčíslení více nákladů a poklesu obratu od společnosti M. ve výši 1 968 101,10 Kč . Obě společnost jednak vyčíslovaly přímé náklady, které musely vynaložit jako bezprostřední reakci na nekalosoutěžní jednání obviněného H. Č., respektive též Carlose R. Výslovně ale neuvedli, zda uvedené částky žádají po obou dvou obviněných společně a nerozdílně, či v určitých podílech od každého z nich.

Podle názoru soudu jednotlivé položky nebyly dostatečným způsobem ani u jedné společnosti prokázány tak, aby soud mohl rozhodnout a přiznat uvedené částky jako náhradu škody. Pokud jde o vyčíslení nepřímých nákladů obou společností, jde o částky zcela neprokazatelné zaslanými podklady od obou společností. Soud k důkazu přečetl výpovědi více než 300 svědků z různých pohřebních služeb z celé České republiky a z těchto výpovědí vyplývá, že až na jednoho svědka žádný z nich  nebyl ovlivněn při rozhodování o nákupu rakví v daném období nepravdivým dopisem neexistujícího exekutorského úřadu, který měl poškodit společnosti M. a  S. Pokles obratu u obou společností v daném období byl tedy zřejmě způsoben jinými vlivy. Ovšem soud nemohl ani uznat jako škodu položky, které spočívaly ve výpočtech nákladů na zaměstnance a na telefony, případně pohonné hmoty, jak je učinily obě dvě společnosti. V daném případě by bylo třeba provést hlubší dokazování k těmto položkám, neboť by bylo třeba zjistit, nakolik by takové částky byly vynaloženy i v případě, že by k nekalosoutěžnímu jednání ze strany obviněného H. Č. vůbec nedošlo. Nelze totiž započítat veškeré telefony a veškeré jízdy uvedených obchodních zástupců za dané období jako reakci na nekalosoutěžní jednání obviněného H. Č., neboť tito obchodní zástupci by i v případě běžných poměrů museli jezdit za svými zákazníky, případně je telefonicky kontaktovat.

Spokojit se nebylo možno ani s nedoloženým tvrzením, že ze 70 % tito zaměstnanci tzv. hasili požár a ze 30 % vykonávali standardní práci. Jako dostatečné se soudu pro přiznání nároku na náhradu škody nejevily ani položky týkající se nákladů právního zastoupení.

NS rozhodně nepochybuje o tom, že uvedené společnosti vynaložily poměrně značné prostředky, nicméně pro rozhodnutí o přiznání nároku na náhradu škody je potřeba ještě blíže tyto položky specifikovat. Výše škody jako právně relevantního následku musí spolehlivě zjištěna.

K neoprávněné výhodě majetkového charakteru NS pak uvedl, že vyčíslení přírůstku do majetku Berggeru opomíjí kalkulovat s náklady na pořízení těchto rakví a také s prostředky, které společnost BERGGER vynaložila, když ve snaze proniknout na relativně uzavřený trh v oblasti pohřebnictví zahájila za účelem získání klientů masivní reklamní kampaň spočívající v rozesílání propagačních materiálů pohřebním službám, v umístění reklamy na billboardech, tisku a rozesílání časopisu Pieta apod. (blíže viz výrok o vině v rozsudku nalézacího soudu). Při vyčíslení hmotného přírůstku se tak musí přihlížet nejen k nákladům na pořízení prodaných rakví, jejichž počet musí být uveden alespoň v minimálním rozsahu, ale také k dalším nákladům zejména spojeným s reklamní kampaní, které společnost BERGGER vynaložila v rozhodném období.
Proto NS usnesení Vrchní soudu v Praze zrušil a přikázal mu, aby věc znovu projednal a rozhodl. Na základě doplněného dokazování v otázce vzniklé újmy a neoprávněné výhody má stanovit alespoň minimální výše. V tomto směru je odvolací soud povinen doplnit vyjádření poškozených společností. V případě neoprávněné výhody společnosti BERGGER pak neopomene náklady, které měla s opatřením předmětných rakví a také s masivní reklamní kampaní na podporu prodeje svých výrobků.

A aby toho nebylo málo, odvolací soud má také vyslechnout onoho svědka J. Č., který měl sám užívat Carlose R. jako živého nástroje…  (5 Tdo 893/2013)