Na rady jsme se zeptali Rastislava Maďara, děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity a našeho předního epidemiologa. Podle něj je očkování zaručenou ochranou ne proti tomu, že se člověk covidem či chřipkou nenakazí. Mnozí očkovaní se opravdu nemocem vyhnou, ale čím slabší má člověk imunitu, tím nižší bývá i účinek vakcíny.

Očkování každopádně vždy zafunguje tak, že člověka i v případě nákazy ochrání před závažným, devastujícím průběhem nemoci a předejde nutnosti hospitalizace.

7 mýtů o chřipce:

| Video: Youtube

Rady, jak si chřipku držet od těla

„Existují jen dvě věci, které zaručí, že se člověk chřipkou ani covidem nenakazí. Posuďte sami, jestli je opravdu dokážete dodržet,“ říká Rastislav Maďar a dává rady, jak mohou neočkovaní lidé zůstat před nákazou v bezpečí. Co pomůže?

První opatření: vzdálenost

close Docent Rastislav Maďara, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a náš přední epidemiolog. info Zdroj: se svolením Rastislava Maďara zoom_in Docent Rastislav Maďara, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a náš přední epidemiolog Základem ochrany před všemi respiračními infekcemi je dostatečný odstup od jiných lidí. Od některých dvoumetrový, od jiných, když mají příznaky, kašlou, kýchají, tak raději čtyřmetrový odstup. Kdo to zvládne dodržet, tak se respiračních nemocí téměř nemusí bát.

Jenže v běžném životě to nejde, protože si člověk musí nakoupit, musí cestovat hromadnou dopravou, vyskytuje se v uzavřených prostorách na kulturních akcích či v restauracích, kde odstup od jiných lidí nelze dodržet. Problém představuje i výtah. A nelze se ani spolehnout na to, že lidé, kteří jsou nemocní, nechodí mezi ostatní lidi.

Odstup dva metry je opravdu nutné dodržovat od všech lidí, včetně svých blízkých, dětí i vnoučat. K nákaze stačí někdy i několikavteřinový kontakt. Třeba když si babička či dědeček vezmou vnoučka na klín, nebo bude sedět vedle nich a už je to riziko. A co mnoho lidí neví: člověk, který nás může nakazit, nemusí mít sám projevy nemoci.

Druhé opatření: Bariéra na dýchacích cestách

Když člověk nemůže dodržet rozestup od lidí, musí si vzít respirátor a oddělit se od ostatních alespoň bariérou na dýchacích cestách. Ale v respirátoru se hlavně starším lidem velmi špatně dýchá. A pokud mají nějakou další nemoc, ať už dýchacího ústrojí nebo oběhového systému, nejsou schopni pohyb s respirátorem udýchat. Hodně to omezuje kvalitu života.

Zásadní vakcína – ta proti covidu

Vakcín proti respiračním virům existuje více – ve hře jsou teď na podzim viry chřipkové, viry způsobující covid, nebo RSV, čili respirační syncytiální viry. Kdyby se někdo odhodlal pouze k jedné vakcíně, kterou by měl podle Rastislava Maďara upřednostnit?

„Já si myslím, že tu proti covidu. Nejen kvůli tomu, že je rizikový stále, po celý rok. Ale také vede nejčastěji k hospitalizacím a současně po nemoci zůstávají nepříjemné postcovidové stavy, o kterých se málo mluví. A ty hodně komplikují život nejen seniorům,“ vysvětluje epidemiolog Rastislav Maďar.

Úmrtí kvůli postcovidu

Nedávno vyšla studie, která ukázala toto: Když senioři byli s těžkým covidem v nemocnici na plicní ventilaci nebo i bez ní na jednotce intenzivní péče, a přežili to, tak přesto čtvrtina z nich do jednoho roku zemřela.


Nahrává se anketa ...

„Z nemocnice je sice pustili, protože to už udýchali bez pomoci přístrojů. Ovšem prodělaný covid zhoršil jejich zdravotní stav, třeba následkem covidem postižených plic se zhoršilo astma. Statistiky do měsíců po propuštění z nemocnice už nedohlédnou. Nezapočítají úmrtí kvůli třeba právě tomu astmatu jako úmrtí na covid, i když to tak defacto je. Já bych proto postcovidové stavy nepodceňoval,“ dodává Rastislav Maďar.

Mýty o očkování proti chřipce a covidu

Rastislav Maďar pro nás také vysvětlil pět nejčastějších mýtů, které o očkování proti chřipce kolují mezi lidmi.

1. Soused se naočkoval a stejně hned onemocněl.
Když se člověk naočkuje a hned onemocní, tak buď neonemocněl chřipkou, ale jinou respirační nemocí, nebo se naočkoval pozdě. Imunita nabíhá dva až tři týdny po vakcinaci. Mnoho lidí s očkováním čeká, čeká a pak znervózní, když vidí, jak se výskyt případů chřipky zhoršuje začátkem ledna… a běží se ještě rychle naočkovat. Ale už se mezitím nakazí.

2. Očkování mi způsobilo chřipku.
Člověk může mít po očkování nežádoucí účinky, ale příznaky jsou mnohem mírnější, než by měl při té samotné nemoci. Očkování nikdy nemůže nemoc způsobit.

3. Kamarád přežil loni i bez očkování, tak proč bych se já měl očkovat.
Hlavně u seniorů platí, že první nákaza chřipkou může být ta poslední. Jestli kamarád loni přežil, neznamená to, že přežije letos, že jeho imunita bude fungovat stejně dobře. Existují určité nespecifické způsoby, jak posilovat imunitu – otužování, pobyt na čerstvém vzduchu, konzumace vitaminů a tak dále.

Ale to nechrání před danou nákazou úplně. Infekční dávka, která u vás chřipku způsobí, bude prostě jen o něco vyšší. I zdravě žijící aktivní lidé po prodělání těžké chřipky mohou trpět různými postchřipkovými následnými komplikacemi, které aktivní život komplikují.

4. Imunizace nemocí je lepší než imunizace vakcínou.
To je strašně špatné tvrzení. Podívejte se na všechny ty postcovidy, tedy těžké zdravotní následky po prodělaném covidu, u řady neočkovaných lidí. Podle studií je výskyt postcovidových stavů u očkovaných lidí naprosto minimální. Takzvané promořování je riskantní a zcela pasivní variantou, když jiná možnost není. U některých nemocí to tak musí být, když proti nim nejsou vakcíny. Je ale velká škoda nevyužít možnost očkování, je-li k dispozici.

5. K očkování jsme nuceni, aby na tom farmaceutické firmy vydělávaly.
Na to existuje logická odpověď. Pro farmaceutické firmy je daleko lukrativnější, když jsou lidé nemocní, především dlouho nemocní s následky, které se musí léčit nejlépe celoživotně. Obecně podle Světové zdravotnické organizace ze všech příjmů farmaceutického průmyslu tvoří ty za vakcíny pouhá 2 %.

Zbylý zisk, tedy 98 procent, je za léky, které potřebují už nemocní lidé. Vývoj očkovací látky může stát jednu i dvě miliardy korun bez záruky, že to dobře dopadne. Sto vyvíjených nových molekul skončí v koši, než jednu zaregistrují… vakcíny pak nemohou být zadarmo. Očkování je tedy výhodné hlavně pro nás. Protože z pohledu pacienta je přeci nejlepší ta nemoc, kterou nedostane.

Kdo má zákonný nárok na očkování proti chřipce?

• Očkování proti chřipce je nepovinné, ale prioritně by ho měli podstoupit všichni pojištěnci nad 65 let, kteří jej mají plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, stejně jako pacienti s chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, nebo diabetem. Ke skupinám, které mají nárok na hrazené očkování, patří také klienti domovů pro seniory či LDN, zdravotničtí pracovníci apod.

• Česko se stále potýká s velmi nízkou očkovaností populace proti chřipce, a to i mezi seniory nad 65 let. Zatímco v zemích EU byla podle dat Eurostatu v roce 2021 v této věkové skupině proočkována víc než polovina populace (50,8 %), v Česku to bylo jen 25 %. Pro zajímavost, premiantem zmíněné statistiky je Irsko, a to s více než 75 % seniorů očkovaných proti chřipce.

zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna