Opičí neštovice jsou příbuzné pravým neštovicím, které se podařilo v roce 1980 celosvětově vymýtit. Mají společnou čeleď, tzv. poxviry. Od pravých neštovic se ty opičí liší podle virologa České zemědělské univerzity Jiřího Černého hlavně tím, že až doposud byl přenos z člověka na člověka poměrně neefektivní.

„Většina lidí se nakazila od nemocných zvířat v oblastech Západní Afriky. Při současném výskytu se nakazili i jedinci, kteří do těchto oblastí necestovali, přenos proběhl mezi lidmi,“ vysvětlil Černý. Nákazu zaznamenali například ve Velké Británii, Španělsku nebo v Portugalsku, nejnověji se objevila i v USA. Zatím se jedná o jednotky případů.

Opičí neštovice se přenáší na člověka kousnutím či škrábnutím či přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů (zejména hlodavců). Přenáší se ale i z člověka na člověka vzduchem či tělními tekutinami. Inkubační doba je obvykle jeden až dva týdny.
Světem se šíří opičí neštovice. USA hlásí první případ, ohnisko je v Evropě

Není ještě jasné, co tuto zásadní změnu způsobilo, zda virus nějak zmutoval. Vědci nejprve musí provést genetické studie. Jak ale virolog upozorňuje, tzv. poxvirus, jenž neštovice způsobuje, je daleko větší než třeba koronavirus SARS-CoV-2. „Jedná se totiž o DNA virus a ty mohou mít výrazně delší genomy, přečíst hotak bude náročnější.

Nedá se také předvídat, jak nebezpečně se virus bude chovat. Doteď měli vědci zkušenost pouze ze západoafrickými a středoafrickými kmeny viru. Ty měly mírnější příznaky než pravé neštovice, jedná se hlavně o horečku, bolesti hlavy a vyrážku. „Doposud nešlo až o tak dramatické nebezpečí. Tento virus se však chová trochu jinak, takže je dobré být obezřetný,“ upřesnil virolog Jiří Černý.

Uvažuje se o očkování

Podle něj by mohlo člověka teoreticky ochránit očkování proti pravým neštovicím. To však skončilo v roce 1980, kdy se tuto chorobu podařilo celosvětově vymýtit. „Lidé narozeni před tímto rokem očkováni jsou. Je ovšem otázkou, jak moc bude očkování ještě po tak dlouhé době fungovat,“ uvedl.

V současné době se očkuje pouze proti planým neštovicím, tato vakcína však na opičí nemá žádný vliv, neboť se jedná o nepříbuzný virus. Podobné jsou pouze projevy: na těle vyrazí zarudlé flíčky, které se změní v puchýřky.

První fáze boreliózy nastává asi dva až čtyři týdny po přenosu infekce do těla. Často se na těle objevuje červená skvrna, ale není to pravidlem. Kromě toho může mít člověk příznaky připomínající chřipku – bolest hlavy, těla a kloubů, horečku.
Zákeřná borelióza: Umí se maskovat, červený flíček není jediným varováním

Evropská agentura pro kontrolu infekčních nemocí uvažuje o tom, že by proti pravým neštovicím začala znovu očkovat alespoň nějakou rizikovou skupinu. „Existuje celkem vysoká šance, že by zabrala již známá vakcína i na opičí neštovice, poxviry jsou poměrně příbuzné. Studie ukazují  účinnost asi 85 procent,“ sdělil Jiří Černý.

Ve Spojeném království zatím odhalili devět pacientů s opičími neštovicemi. Britský deník Daily Telegraph cituje hlavního londýnského epidemiologa profesora Kevina Fentona, podle nějž uvažují o očkování blízkých kontaktů nakažených, tedy hlavně členy domácnosti a zdravotníky, jež se o pacienty starali. Jelikož se doposud jednalo o vzácnou nemoc, vakcín není mnoho. „Až když by se nemoc nadále šířila, existují plány, které by nám měly zajistit více vakcín,“ dodal Fenton.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány u člověka v 70. letech minulého století v Demokratické republice Kongo. Posléze byly hlášeny případy i z dalších afrických zemí. Název dostaly podle opice makaka, u něhož byl virus poprvé objeven koncem 50. let 20. století. Virus se přenáší na člověka kousnutím, škrábnutím či přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů, zejména hlodavců. Přenáší se ale i z člověka na člověka vzduchem či tělními tekutinami. Inkubační doba je obvykle jeden až dva týdny, onemocnění trvá dva až čtyři týdny.