Jak moc je tělo spjaté s psychikou?
Když jsem se rozhodla pro přístup spojující fyzioterapii s koučinkem, věděla jsem, že to bude klíč, který pomůže člověku pochopit, proč se nelepší, i když je dle lékařské zprávy v rozmezí „normálu“ nebo mu bylo řečeno, že už pro něj učinili vše, co dnešní medicína standardně nabízí.
To je ale běžný postup, nebo ne?
Ano, a proto jsem nastavila jiný standard. Lidé se bojí změn, ale když se rozhodnou na sobě pracovat, koučink s fyzioterapií jsou emotivním a hloubkovým řešením jejich potíží. U člověka, který za mnou přijde, sleduji, jak se vyjadřuje pohybem. Pracuji s tím, co vyčtu z lékařské zprávy a nálezu a zjistím ze svého vyšetření, především ale naslouchám, co mi lidé řeknou. Ošetřím jejich tělo a bavíme se o tom, co je trápí a co je možným řešením. Pak je kombinace fyzioterapie s koučinkem ideální.
Na co se jich ptáte?
Kromě bolestí mě zajímá, co se děje či dělo v jejich pracovním a osobním životě v době, kdy jim začaly potíže. Dělám jen to, v čem jsem kompetentní a vzdělaná. Koučinkem, k němuž mám vzdělání a zkušenosti, člověka vedu specifickými otázkami. On sám si pak uvědomí, že se mu něco momentálně nebo dlouhodobě děje a tělo na to reaguje.
Když k vám přijde člověk třeba s tím, že ho bolí záda, co následuje?
Kromě odborného fyzioterapeutického vyšetření se zeptám, zda je opravdu spokojen s tím, jak žije. Nebo jestli má vizi, jak chce žít. Lidé se někdy zarazí a posléze řeknou, že žijí jinak, než by chtěli, že jim starosti padají na hlavu a neumí si s tím poradit. Někdo si během sezení uvědomí i to, že se mu něco děje dlouhodobě a ignoroval to. Koučink je pro ně vhodný v okamžiku, kdy se rozhodnou na sobě pracovat.
Je důležité, aby byl člověk vyrovnaný?
Je zásadní, když ví nebo si uvědomí, co v životě chce a co ne. Někdy u člověka zazní, že se nemá rád. Snažím se ukázat mu, jak důležité je mít se sebou nějaký vztah. To hlavní je ale na něm.
close
info
Zdroj: se souhlasem Dragany Žarković
zoom_in
Cvičení je důležitou součástí terapie Dragany Žarković
Součástí toho všeho je i cvičení?
Když jsem se rozhodla pro tento přístup, chtěla jsem, aby to dávalo smysl a nebylo to jen cvičení pro cvičení. To samotné totiž mnohdy nestačí. Lidem pomůže, když budou proaktivně řešit bolest, která může mít souvislost s tím, jak se cítí a co prožívají. Cvičení je toho důležitou součástí. Osm let pracuji též ve firmě na vývoji medicínských přístrojů, které používám ve své praxi.
Terapie s přístroji je efektivní, lidé jsou při práci s nimi v pohybu a do některých cviků promítneme právě i psychiku. Pro každého připravuji individuální program, který ho baví a může ho snadno začlenit do každodenního života. Když totiž někdo třeba celý den sedí v autě, těžko bude mít náladu doma cvičit. Připravím mu tedy terapii, kterou lze přes den provádět v autě.
Jak se může efektivně hýbat člověk, který celý den sedí v kanceláři?
Odpovím příkladem z praxe. Jeden pacient chtěl poradit, jakou židli či křeslo si má koupit. Říkala jsem mu, že je jedno, jestli je to ergo křeslo za deset nebo sto tisíc. Nejdůležitější totiž je, aby se i při sezení hýbal a měnil pozice. Nejhorší je sedět jako připevněný.
Přichází k vám i lidé, kteří rekreačně sportují a přijdou k úrazu. Stává se, že je to rozloží a vy jim též pomáháte s psychikou?
Jak komu. Někteří to berou hodně sportovně. Jiní ale dělají nějaký sport deset či patnáct let a náhle mají nález spojený s bolestmi. Ty to dost rozloží. Nemohou totiž nejen sportovat, ale ani dobře fungovat v práci. Kombinuji fyzioterapii, přístroje, v případě zájmu i koučink. Vždy hledám řešení a snažím se o mezioborovou spolupráci. To dělám i v případě žen, které sem chodí s gynekologickými problémy či potížemi s inkontinencí.
S tou k vám lidé přicházejí často?
Častější problém je to u žen, kde mají vliv poporodní či hormonální změny nebo roztroušená skleróza. U mužů se inkontinence objevuje spíš jako specifický stav po operaci rakoviny prostaty. Ženy se někdy dostanou do stavu, že se bojí dlouhých cest nebo sportování. Vyslechnu je, vyšetřím a nabídnu řešení spočívající ve cvičení či naopak relaxaci, pomůckách, přístrojích a efektivních režimových opatřeních pro každodenní život. Aktivní přístup chtít něco ve svém životě změnit je pak především na nich. Ale jsem tu já jako podpora, která je „nakopne“, jak na to.
Dragana Žarković
• Absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a mnoha odborných tuzemských i zahraničních výcviků. Při studiích získala akademické tituly Mgr. a Ph. D.
• Působí v Centru fyzioterapie a coachingu Una Vida v pražských Jinonicích.
• Pochází z Chorvatska a do Čech přišla v 90. letech, kdy v bývalé Jugoslávii zuřila válka.
