Rebl se bránil žalobou u správního soudu v Řeznu a vyhrál.
Soud si sám udělal obrázek prohlídkou na místě a konstatoval, že fasáda není znehodnocující a nikterak neruší historickou podobu sousedních domů. Dodal, že město by Reblovi muselo vystavit povolení památkářů, kdyby o ně byl předem požádal. Odpůrci argumentovali i tím, že podoba objektu údajně rozptyluje řidiče, ale policie žádný zvýšený počet nehod v místě soudu nepotvrdila.
Na přítomných zástupcích města a památkářské obce bylo po vyhlášení rozhodnutí patrné zklamání, zato Rebl zářil. PNP řekl, že už barevně upravil 15 nemovitostí a chodí za ním další lidé, kteří chtějí mít něco zvláštního.

Král barevnosti Franz Rebl.
Na horním snímku je další Reblův dům na exponovaném Oertelově náměstí v Mnichově, s fasádou vyvedenou v takřka „psychedelických" obloucích, bodech, zebrovitých pruzích a skvrnách v celém barevném spektru. V nemovitosti sídlí sportovní obchod a více privátních nájemníků.
Když se noviny ptaly bývalého starosty Mnichova Christiana Udeho, co říká tomuto domu, řekl jim stručně, že má důležitější věci na práci, než starat se o jeden strakatý dům, uzavřela PNP.

Parádníci

Rakušané vydali loni za kosmetické produkty kolem 1,6 miliardy eur, píší OÖN. Jen péče o kůži (obličeje, ruce, tělo) je stála 330 milionů, z toho ošetřování obličeje téměř 260 milionů, o šest milionů víc než předloni. „Během pěti let má obrat branže stoupnout na téměř 305 milionů vzhledem k dalším novinkám v tzv. anti-aging segmentu," uvedl list.
Na make-up, rtěnky a spol. vynaložily Rakušanky 208 milionů. Jejich výdaje za dekorativní kosmetiku mají v roce 2021 stoupnout až na 238 milionů. Podle expertů se 42 % žen maluje denně, 32 % jednou až šestkrát za týden, sedm procent alespoň jednou za měsíc. Pro dvě třetiny je nezbytné barvení řas. Skoro každá čtvrtá žena zná i muže, kteří se líčí – především „skrývacími" korektory nebo různými lesky.
Za 324 milionů zakoupili sousedé šampony, balzámy, barvicí prostředky apod. pro péči o vlasy. Tři čtvrtiny lidí používají denně deodoranty, ve věku 14-21 let dokonce 83 % jednou nebo vícekrát denně. Zaplatili za ně loni 75 milionů, o 2,2 milionu víc než předloni.
Výdaje mužů za holení, vody po holení, sprchovací prostředky, deodoranty, úpravu vlasů a obličeje dosáhly 86 milionů, zejména za ošetřování a styling účesů. Za styling dali Rakušané o 2,6 procenta méně než v roce 2015, „jen" 73 milionů. Jedním z důvodů může být trend k větší přirozenosti. Přesto si lidé dál vlasy barví, třetina žen sama a pravidelně. Vynaložily na to loni 125 milionů. Za krémy proti slunci Rakušané dali 45 milionů, na čistění chrupu kolem 200 milionů.

Nejvíc kouří učni

V hornorakouských učňovských školách je podíl kouřících žáků pětkrát vyšší podíl než v jiných formách vzdělávání, píší OÖN. Ukázala to studie protirakovinové pomoci, která vedla anketu se 2600 žáky v zemi.
„37 procent učňů uvedlo, že kouří pravidelně, na školách jiného typu to bylo jen osm procent," říká Peter Flink, ředitel pomoci. Dodává, že „pravidelně" znamená obvykle vykouřit denně kolem jedenácti cigaret. K „převaze" učňů vysvětluje, že kdo se učí, vydělává si a může si cigarety dopřát. Kromě toho jsou na svých pracovištích často mezi staršími kolegy, kteří si rovněž dávají kuřácké přestávky. Celoevropským jevem je, že osob s nižším vzděláním kouří výrazně víc než absolventů středních a vysokých škol.
Dalším výsledkem hornorakouského průzkumu je zjištění, že děti začínají kouřit velmi brzy. „Ve věku 15 let uvedlo 88 procent chlapců a děvčat, že už někdy kouřilo. 23 procent udělalo první krok už ve dvanácti letech," říká Flink. Pokud kouří rodiče, kouří i každý druhý mladistvý, který s nimi žije, a naopak jsou-li rodiče nekuřáci, nebude s 88procentní pravděpodobností kouřit ani jejich dítě. Vstupním „médiem" jsou často vodní dýmky. „Tu a tam" je kouří 35 procent dotazovaných, 26 procent dokonce každý víkend.

Jak za humny ztrácejí a nacházejí

Nabídka na linecké radnici.

Jak i náš list uvedl, na linecké Nové radnici budou v pátek od 14 hodin dražit věci, které lidé poztráceli ve městě a v termínu si je nevyvzvedli. Ročně je to kolem 11 000 předmětů. Loni si do oddělení ztrát a nálezů magistrátu přišlo pro své mobily, peněženky, sluneční brýle nebo klíče „jen" 4000 zapomnětlivců nebo neopatrných. „Často majitele o nálezu vyrozumíme, ale mnozí stejně nepřijdou," říká Claudia Danningerová z úřadu.
Nalezené a odevzdané věci leží ve sklepě radnice rok. Pak přijdou na „blešák" oddělení, nebo jsou zničena, uvádějí OÖN. Na „bleším trhu" v oddělení ztrát a nálezů jsou třeba zimní bundy za deset eur, sluneční brýle za tři eura, prodávají tu i mobily a laptopy. Výjimečně jsou nálezy draženy, jako tento pátek kánoe, kterou vyplavila na břeh Dunaje povodeň 2013 (a teprve po dvou letech i pádla), dvě kytary a 64 bicyklů, většina v bezvadném stavu. Kánoe bude vyvolána za 100 eur, kola po deseti eurech.
Claudia Danningerová zažila za pát let i kuriozity – dětský kočárek, rolátor, kompresor, který zůstal na stavbě, zubní protézy… A třeba ženu z Dominikánské republiky, které vrátili peněženku, a ona jim v kanceláři z radosti předvedla exotický tanec.

Bydlení podražilo

Nájemné v Rakousku mezi lety 2012-16 včetně provozních nákladů podražilo o 14,3 procenta – v obecních a družstevních bytech o 11,6 %, v privátně pronajímaných o 15,7 %. „Příjmy domácností za tu dobu vzrostly jen o šest procent, takže na bydlení musejí lidé vynakládat stále větší podíl," napsal linecký Volksblatt. Aktuálně je to 457 eur měsíčně, tedy 16 procent příjmu. Lidé s příjmem na hranici chudoby platí za bydlení dokonce 38 procent.
Nájem jednoho metru čtverečního stoupl o jedno euro na 7,40, Horní Rakousy jsou v průměru se 6,90 eura (5,10 čisté nájemné, 1,80 eura za energie). Nejvíc platí nájemníci v Solnohradsku – devět eur za metr, nejméně v Burgenlandsku – 5,50. V nájemních bytech žije 78 procent lidí ve Vídni, 37 procent v Solnohradsku.

Teplotní rekord – 35 stupňů

V úterý zaznamenalo Rakousko nový teplotní rekord pro květen – v okresním městě Hornu ve Waldviertlu měli 35 stupňů. Dosavadní rekord naměřili 28. května 2008 ve Weyeru v Horních Rakousích a na letišti ve Štýrském Hradci – 34,9. V Hornu samotném zlomili místní maximum z 1. května 2012 hned o 4,7 stupně (měří tu až od roku 2007, poznamenaly OÖN). Rekordy padly i na dalších pěti místech, vesměs v Dolních Rakousích, v Retzu se 32,1 stupně dokonce 59 let starý.

Zabloudil se školním výletem

Školní třída z Wiesbadenu v Hessensku jela na výlet do severního Německa. Řidič autobusu si ale spletl udaný cíl, dolnosaský Norddeich, se stejnojmenným šlesvicko-holštýnským městečkem, které leží více než 300 kilometrů jinde, píše PNP. Protože na jeho omyl se přišlo pozdě, žákům ze saského Norddeichu ujel poslední trajekt do cíle výletu, ostrova Juist s prázdninovým domovem u moře.
Učitelé hledali pomoc. Gymnázium v Nordenu jim nabídlo k ubytování tělocvičnu a hasiči se domluvili s dobrovolníky Červeného kříže. Jejich organizace přivezla polní lůžka, která postavila s žáky školy, a 180 dek. Školáci anabázi přečkali v pohodě, v tělocvičně si zakopali fotbálek a zaházeli fresbee, a druhý den dorazili na ostrov…

Mladá unie u Klička

Bavorští mladí u starosty Klička.

Asi 40členná delegace dolnobavorské Junge Union se vydala na čtyřdenní návštěvu Ukrajiny. Vrcholem programu byla prohlídka uzavřené zóny kolem bývalé jaderné elektrárny Černobyl – a také hodinka, kterou jim věnoval starosta Kyjeva, bývalý boxer Vitalij Kličko. Snímek je z tohoto setkání.

Kuchaři za humny mezi nejlepšími

Mezi 50 nejlepšími kuchaři Rakouska, vyhlášenými na největším potravinářském sympoziu Chefdays, jsou tři z Horních Rakous. Šestý skončil 28letý Philip Rachinger z Mühltalhofu v Neufeldenu, který vede s otcem „čepicovou" restauraci. 27. je Rainer Stranzinger z hostince Tanglberg ve Vorchdorfu, 34. Lukas Nagl z Bootshausu v Traunkirchenu.
Titul krále kuchařů obhájil Heinz Reitbauer z Vídně.

Lékaři méně chybovali

Počet chyb při ošetřování pacientů v Německu loni podle lékařské služby zdravotních pojišťoven (MDK) lehce poklesl. Služba zpracovala 15 000 odborných posudků na pacienty předpokládaná pochybení a v každém čtvrtém případě (3564) podezření potvrdila. Dvě třetiny stížností se týkaly ošetření v lůžkových dděleních, třetina v ordinacích praktických lékařů. 7765 výtek bylo v přímé souvislosti s operačními výkony, píše PNP.
33 procent výtek pacientů mířilo na ortopedy a úrazové chirurgy, 12 procent na interny a do oblasti všeobecného lékařství, po devíti procentech na všeobecnou chirurgii a zubní medicínu, sedm procent na ženské lékařství a čtyři procenta na pečovatelské služby.